James Carnegie, 3. vévoda z Fife

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
James Carnegie
vévoda z Fife a hrabě ze Southesku
Úplné jméno James George Alexander Bannerman Carnegie
Narození 23. září 1929
Londýn, Anglie
Úmrtí 22. června 2015
Angus, Skotsko
Manželka Caroline Dewarová
Potomci Alexandra Etheringtonová
David Carnegie, 4. vévoda z Fife
Otec Charles Carnegie, 11. hrabě ze Southesku
Matka Maud, hraběnka ze Southesku
Některá data mohou pocházet z datové položky.

James Carnegie, 3. vévoda z Fife (James George Alexander Bannerman Carnegie; 23. září 1929, Londýn22. června 2015, Angus) byl britský držitel půdy, farmář a peer. Byl vnukem princezny Luisy, nejstarší dcery britského krále Eduarda VII. a Alexandry Dánské. Jako potomek britského panovníka v ženské linii nevykonával královské ani úřední povinnosti ani nepřijímal žádné finanční prostředky z občanského seznamu. Byl vzdáleným bratrancem královny Alžběty II., Margaret, hraběnky ze Snowdonu a norského krále Haralda V. Přes dědečka z matčiny strany byl také potomkem Viléma IV. Britského a Dorothy Jordan.

Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]

James se narodil jako jediný syn 11. hraběte ze Southesku a jeho manželky Maud, mladší dcery 1. vévody z Fife a Luisy Koburské. Jedním z jeho kmotrů byl britský král Jiří V., matčin strýc, který byl na křtu zastoupen svým nejstarším synem a dědicem, princem z Walesu.

James se vzdělával v Ludgrove na Gordonstoun School a na Královské zemědělské univerzitě v Cirencesteru. V letech 1948–50 sloužil se skotskou stráží v Malajsku. Sloužil také jako místo patron Braemarské Královské vysočinské společnosti a Britské olympijské asociace.

Vévoda z Fife[editovat | editovat zdroj]

Vévodství Fife bylo poprvé uděleno v roce 1889 Jamesovu dědečkovi, 6. hraběti z Fife, královnou Viktorií při jeho sňatku s princeznou Luisou, nejstarší dcerou prince z Walesu. V dubnu 1900 získal první vévoda nový patent jako vévoda z Fife a hrabě z Macduffu ve šlechtickém stavu Spojeného království, tentokrát se zvláštním ostatkem jeho dcerám s princeznou Luisou a jejich mužským potomkům. Jedinými potomky vévodského páru byly dvě dcery, vévodství zdědila starší z nich Alexandra, která se provdala za Artura z Connaughtu.

26. února 1959 se stal James po své tetě Alexandře vévodou z Fife a hrabětem z Macduffu, protože její jediné dítě, syn Alastair zemřel bezdětn ještě před svou ní. 16. února 1992 se stal po smrti otce také hrabětem ze Southesku a předákem rodu Carnegie.

Žil v Elsick House na svém pozemku u Stonehavenu v Kincardineshire a také hospodařil na rodinném panství kolem zámku Kinnaird v Brechinu. Mezi jeho zájmy patřila sportovní auta, na Rallye Monte Carlo v roce 1955 řídil Ford Zephyr 6.

Car Mikuláš II.[editovat | editovat zdroj]

V 90. letech 20. století byla vévodova mitochondriální DNA využita k identifikaci kostí nalezených v roce 1979 na Sibiři jako ostatky posledního ruského cara Mikuláše II., který byl v roce 1918 zavražděn s manželkou a dětmi. Alexandra Dánská, vévodova prababička, byla starší sestrou carovi matky Dagmar. Test vyžadoval potomka ženské linie, protože mDNA, pokud neexistuje mutace, je předávána v nezměněné podobě z matky na dítě. V případě vévody Jamese přešla mDNA od královny Alexandry na jeho babičku Luisu Koburskou, pak na jeho matku Maud a pak na něj. Vévodova mDNA se na 98,5 procenta shodovala s kostmi, což je vzácná nedokonalá shoda, o níž vědci měli podezření, že je způsobena genetickou mutací na ruské straně zvanou heteroplazmie. V roce 1994 byly v Petrohradě exhumovány ostatky Mikulášova mladšího bratra Georgije. Mitochondriální DNA od velkovévody Georgije také odhalila heteroplazmii, což potvrzuje teorii mutace a nezvratný důkaz, že kosti skutečně patřily poslednímu ruskému carovi.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Vévoda před Elsick House
(fotografováno Allanem Warrenem, 1984)

V mládí bylo vévodovo jméno různě spojováno s princeznou Margaret, balerínou Mary Drage a Divinou Galicou.

11. září 1956 se šestadvacetiletý lord Carnegie oženil s o pět let mladší Caroline Dewarovou, nejstarší dcerou 3. barona Forteviota. Do jejich rozvodu v roce 1966 se jim narodily tři děti:

  • syn (4. dubna 1958)
  • Lady Alexandra Clare Carnegie (20. června 1959), 11. května 2001 se provdala za Marka Fleminga Etheringtona, se kterým má jednu dceru Amélii.
  • David Carnegie, 4. vévoda z Fife (3. března 1961), 16. června 1987 se oženil s Caroline Anne Buntingovou, se kterou má tři syny.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
James Carnegie, 5. baronet
 
 
James Carnegie, 9. hrabě ze Southesku
 
 
 
 
 
 
Charlotte Lysonsová
 
 
Charles Carnegie, 10. hrabě ze Southesku
 
 
 
 
 
 
Charles Noel, 1. hrabě z Gainsborough
 
 
Catherine Hamilton Noelová
 
 
 
 
 
 
Arabella Williamsová
 
 
Charles Carnegie, 11. hrabě ze Southesku
 
 
 
 
 
 
Charles Bannerman, 8. baronet
 
 
Alexander Bannerman, 9. baronet
 
 
 
 
 
 
Anne Bannermanová
 
 
Ethel Mary Elizabeth Bannermanová
 
 
 
 
 
 
George Sackville-West, 5. hrabě De La Warr
 
 
Arabella Diana Sackville-Westová
 
 
 
 
 
 
Elizabeth Sackville-Westová, hraběnka De La Warr
 
James Carnegie, 3. vévoda z Fife
 
 
 
 
 
Alexander Duff
 
 
James Duff, 5. hrabě Fife
 
 
 
 
 
 
Anne Steinová
 
 
Alexander Duff, 1. vévoda z Fife
 
 
 
 
 
 
William Hay, 18. hrabě z Errollu
 
 
Agnes Duffová, hraběnka Fife
 
 
 
 
 
 
Elizabeth Hayová, hraběnka z Errollu
 
 
Maud, hraběnka ze Southesku
 
 
 
 
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Eduard VII.
 
 
 
 
 
 
Královna Viktorie
 
 
Luisa Koburská, vévodkyně z Fife
 
 
 
 
 
 
Kristián IX.
 
 
Alexandra Dánská
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku James Carnegie, 3rd Duke of Fife na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Vévoda z Fife
Předchůdce:
Alexandra Duffová
19592015
James Carnegie, 3. vévoda z Fife
Nástupce:
David Carnegie
Hrabě ze Southesku
Předchůdce:
Charles Carnegie
19922015
James Carnegie, 3. vévoda z Fife
Nástupce:
David Carnegie