Jakub z Edessy
| Jakub z Edessy | |
|---|---|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 633 |
| Místo narození | Aleppo |
| Datum úmrtí | 5. června 708 (ve věku 74–75 let) |
| Místo úmrtí | Edessa |
| Povolání | klerik, spisovatel, filozof a překladatel |
| Významné dílo | Chronicle |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jakub z Edessy (kolem roku 633 - 12. června 708 klášter Teleda) byl významný syrský učenec a křesťanský teolog.
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Jákob se narodil poblíž Antiochie. V té době ztratila Byzanc následkem islámské expanze většinu svých východních území včetně Sýrie ve prospěch Arabů. Jakub, který patřil k syrské pravoslavné církvi, v mládí vstoupil do kláštera a získal poměrně široké vzdělání (včetně teologie, filozofie a řečtiny), které mohl prohloubit během studií v Alexandrii. V roce 684 se stal biskupem města Edessa, ale v roce 688 na tento úřad rezignoval poté, co jeho přísnost vzbudila odpor. Jakub se stáhl nejprve do kláštera poblíž Edessy, poté jedenáct let vyučoval v klášteře Eusebon u Antiochie, pak i ten následkem sporů opustil a odebral se do kláštera Tell-'Adda (Τελεδά Teleda). Po smrti Habiba z Edessy se tam prý opět stal biskupem, ale krátce nato zemřel.
Jakub byl všestranný učenec a plodný autor, ale mnoho jeho spisů se nedochovalo.[1] Překládal nebo upravoval řecká díla do syrštiny, včetně prací Aristotela a Severa z Antiochie; možná také zamýšlel přeložit homilie Řehoře z Nazianzu. Pracoval také na syrské verzi Starého zákona, kterou již nebyl schopen dokončit. Složil také básně (o čtyřech je známo, že byly namířeny proti nestorianům) a napsal četné dopisy, z nichž některé přežily a dokumentují jeho rozsáhlé vzdělání. Zabýval se také otázkami kanonického práva[2] a filozofickými tématy. Několik dopisů je adresováno jeho příteli Janovi z Litharbu (poblíž Aleppa), který možná napsal kroniku, kterou jako svůj zdroj použil Theophilus z Edessy.
Jakub se také zajímal o historii a napsal syrskou kroniku, která v dochovaném (poškozeném a neúplném) rukopisu začíná v roce 326 a končí rokem 630.[3] Dochovaný fragment je pravděpodobně založen pouze na kratší verzi kroniky, která původně sahala až do pozdního 7. století a později byla prodloužena až do roku 710. Jde o chronologicko-historický přehled s daty panovníků (perských a římských), časomírou a stručnými historickými poznámkami. Dílo tedy zcela zapadá do tradice pozdně antických křesťanských kronik. Zjevně představovalo pokračování kroniky Eusebia z Kaisareie. Není jasné, zda Jakub pokrýval i dřívější období. Jakubova kronika byla používána i následujícími syrskými kronikáři.
Jakub se díky své učenosti a široké škále zájmů vyjádřených v jeho spisech těšil nesmírné prestiži. Je považován za nejvýznamnějšího syrského intelektuála střední byzantské a rané islámské éry a za jednoho z nejvýznamnějších učenců křesťanské aramejské tradice.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jakob von Edessa na německé Wikipedii.
- ↑ Jacob of Edessa | syri.ac. syri.ac [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Carl Kayser: Die Canones Jacobs von Edessa. Leipzig 1886.
- ↑ E. W. Brooks: The Chronological Canons of James of Edessa. In: Zeitschrift der Deutschen Morgenländischen Gesellschaft. Bd. 53 (1899), S. 261ff. (Edition mit englischer Übersetzung).
- ↑ Bas ter Haar Romeny (Ed.): Jacob of Edessa and the Syriac Culture of His Day. Leiden/Boston 2008.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakub z Edessy na Wikimedia Commons
