Jaderná válka
Jaderná válka je ozbrojený konflikt, ve kterém by došlo k hromadnému nasazení jaderných či termonukleárních zbraní. Takové zbraně by zcela změnily pojetí konfliktu; ke střetu by došlo rychle (díky mezikontinentálním střelám, které k zasáhnutí cíle potřebují pouze desítky minut) a nepřátelské konvenční síly, stejně jako průmyslové kapacity, by byly okamžitě eliminovány.
Riziko konfliktu v dějinách
[editovat | editovat zdroj]Po americkém jaderném útoku na Hirošimu a Nagasaki[1] na konci druhé světové války sice k dalšímu použití těchto zbraní nedošlo, často se ovšem prováděly jaderné testy (např. v Tichomoří, či Severním ledovém oceánu). Lidstvo se od dob prvního použití atomové bomby již několikrát ocitlo na pokraji jaderné války, a to jak mezi USA a Sovětským svazem (obě země disponují největšími kapacitami jaderných zbraní), tak i mezi některými menšími zeměmi (např. Indií a Pákistánem; na počátku 21. století se stalo tématem zneužití těchto zbraní pro účely celosvětového terorismu).
Jednou z nejznámějších krizí, které hrozily vypuknutím jaderné války, byla tzv. kubánská, kdy se Sověti pokusili rozmístit nosiče s jadernými hlavicemi na Kubě, pouze několik desítek či set kilometrů od amerického území, v reakci na rozmístění více než 100 amerických balistických raket Jupiter s jadernými hlavicemi v Itálii a Turecku. V následujících dekádách došlo k méně známým, nicméně také nebezpečným krizovým situacím – např. roku 1983 sovětský počítač na jihu Moskvy oznámil chybně jaderný útok na SSSR[2] a vyhlášení vysokého stavu i jaderné pohotovosti dne 27. 2. 2022 ruským prezidentem Vladimirem Putinem.[zdroj?]
Potenciální aktéři a zbraně
[editovat | editovat zdroj]V současné době několik nejmocnějších zemí disponuje jadernými hlavicemi, jejichž počet přesahuje několik desítek tisíc. Nejvíce jaderných hlavic vlastní Spojené státy a Rusko.[3]
Obrana
[editovat | editovat zdroj]Spojené státy, Sovětský svaz a celá řada dalších zemí se v dobách rizika celosvětové jaderné války věnovaly možnostem, jak se ubránit proti případnému úderu, či případně vyvinout technologie, sloužící k ještě rychlejšímu možnému úderu, aby bylo možné předehnat protivníka. Objevily se tak jaderné ponorky, byly budovány protijaderné kryty. Spojené státy začaly vyvíjet protiraketové systémy s cílem zneškodnit sovětské střely ještě během letu.
Předpokládané důsledky
[editovat | editovat zdroj]Předpokládá se, že vypuknutí jaderné války by tak vedlo k obrovským ztrátám jak na lidských životech (neboť hlavními cíli útoku by se staly hustě osídlené oblasti), tak i na infrastruktuře. Zatímco první jaderné zbraně na konci druhé světové války byly schopné decimovat celá města, vývoj přinesl možnost masivního nasazení těchto zbraní na velké vzdálenosti s ještě ničivějším účinkem. Proto by takový konflikt potenciálně mohl mít za následek zničení celé lidské civilizace či planety – nebo takovou proměnu podmínek, která by znamenala drastické zhroucení lidské civilizace. Následný stav, ke kterému dochází po jaderné válce, je znám jako nukleární zima.
Podle studie publikované v časopise Nature Food ze srpna 2022 by rozsáhlá jaderná válka mezi Spojenými státy a Ruskem zabila přímo 360 milionů lidí a dalších více než 5 miliard lidí na celém světě by zemřelo hlady v důsledku následné nukleární zimy.[4] Jaderná válka mezi Indií a Pákistánem by zabila 2,5 miliardy lidí,[5] včetně více než 8,7 milionu obyvatel Česka.[6]
V kultuře
[editovat | editovat zdroj]Jaderná válka je častým námětem sci-fi autorů o konci, či drastických proměnách civilizace. Častým tématem byla hlavně v časech války studené, kdy bylo riziko celosvětového konfliktu kvůli americko-sovětskému antagonismu neustále přítomné.
Filmy
[editovat | editovat zdroj]- Den poté (1983) – americký film, jehož hlavním tématem je průběh a důsledky jaderné války
- Válečné hry
- Vlákna – britský televizní film pojednávající o 12 letech možných následků globální jaderné války pro Velkou Británii.[7]
- Terminátor – americký akční sci-fi film
- Budoucnost nejistá
- Třináct dní – americký film zobrazující průběh Kubánské krize v USA
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ PHOTOGRAPHS OF HIROSHIMA AND NAGASAKI [online]. [cit. 2008-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-29.
- ↑ September 26th, 1983: The day the world almost died [online]. [cit. 2010-08-28]. Dostupné online.
- ↑ Globální jaderné síly [online]. [cit. 2008-02-02]. Dostupné online.
- ↑ World Nuclear war between the U.S. and Russia would kill more than 5 billion people – just from starvation, study finds. CBS News. 16 August 2022. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne October 26, 2022.
- ↑ XIA, Lili; ROBOCK, Alan; SCHERRER, Kim; HARRISON, Cheryl S.; BODIRSKY, Benjamin Leon; WEINDL, Isabelle; JÄGERMEYR, Jonas. Global food insecurity and famine from reduced crop, marine fishery and livestock production due to climate disruption from nuclear war soot injection. Nature Food. 15 August 2022, s. 586–596. DOI 10.1038/s43016-022-00573-0. PMID 37118594. S2CID 251601831.
- ↑ Černé scénáře jaderné války: i malý lokální konflikt by zdecimoval lidstvo. Hrot [online]. 7. září 2022. Dostupné online.
- ↑ http://www.csfd.cz/film/4700-vlakna/
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Fin. Nuclear Preparedness Guide [online]. 2022-03-08, rev. 2022-03. Dostupné online. (anglicky)
- ORD, Toby. Nad propastí. Překlad Anna Štádlerová. 1. vyd. Praha: Argo, 2022. 480 s. ISBN 978-80-257-3779-8.
- KEARNY, Cresson H. Nuclear War Survival Skills. 3. vyd. Cave Junction: Oregon Institute of Science and Medicine, 1987 (1990 tisk). 317 s. Dostupné online. ISBN 0-942487-01-X. (anglicky)
- The Russell-Einstein Manifesto [online]. Pugwash: 1955-07-09. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu jaderná válka na Wikimedia Commons