Jaderná elektrárna Mecamor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jaderná elektrárna Mecamor
Chladicí věže elektrárny Metsamor
Chladicí věže elektrárny Metsamor
StátArménieArménie Arménie
StavAktivní
Začátek výstavby1969
Zprovoznění22. prosince 1976
Plánovaná životnost30 let
VlastníkInter RAO UES
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu1 × 408 MW
Odstavené reaktory1 × 408 MW
Typ reaktorůVVER-440 Model V-270
Elektrická energie
Celkový výkon375 MW
Roční výroba2 265 GW·h
Celkem vyrobeno69 463 GWh
(k 22. dubnu 2007)
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Mecamor (arménsky Մեծամոր ատոմակայանMecamor atomakayan) se nachází v Arménii u města Mecamor přibližně 30 kilometrů západně od hlavního města Jerevanu. Elektrárna byla postavena v 70. letech se dvěma bloky VVER-440/270. Jedná se o mírně modifikované reaktory sovětského typu VVER 440/230.

V roce 1988 došlo v Arménii k zemětřesení, které způsobilo odstavení a následné uzavření elektrárny. ÁzerbájdžánTurecko však svojí ekonomickou a přepravní blokádou následně způsobili výpadky elektřiny v Arménii. Roku 1993 vláda rozhodla o znovuspuštění druhého bloku.

Elektrárna dnes dodává do sítě asi 40 % spotřeby elektřiny v Arménii.

Po roce 2000 bylo uvažováno o stavbě nového bloku s výkonem 1000–1200 MW. Nicméně po jaderné havárii ve Fukušimě bylo od plánů na výstavbu upuštěno.

Elektrárna Mecamor je považována za jednu z nejnebezpečnějších jaderných elektráren na světě. Jako jedna z mála dnes provozovaných elektráren nemá ochranný kontejnment a navíc leží v relativně tektonicky aktivní oblasti. Ze strany EUUSA je dlouhodobě vyvíjen tlak na její odstavení. Nicméně IAEA považuje provoz elektrárny za bezpečný. Životnost elektrárny měla vypršet v roce 2016, kvůli jejímu významu byla ale prodloužena s tím, že reaktor bude modernizován za účasti Ruska. Nový termín uzavření byl stanoven na rok 2026 s tím, že následně by produkci elektřiny měl převzít plánovaný nový reaktor.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Elektrárna Metsamor

Elektrárna se skláda ze dvou bloků. První blok byl uveden do provozu 22. prosince 1976, druhý 5. ledna 1980.[2] Po veřejném tlaku po zemětřesení v Arménii v roce 1988 došlo ze strany Rady ministrů SSSR k rozhodnutí uzavřít dva provozované bloky (první blok byl odstaven v únoru a druhý v březnu roku 1989)..[3] Po rozpadu SSSR zažívala Arménie období akutního nedostatku energie a vláda v dubnu 1993 rozhodla o opětovném spuštění elektrárny.[4] Před znovuotevřením provozu arménská vláda pozvala významné mezinárodní společnosti k diskusi a doporučení řešení pro potenciální zemětřesení. Po zdlouhavých diskusích bylo nalezeno řešení a následně byl 5. listopadu 1995 znovu uveden do provozu druhý blok po více než šesti letech odstávky.[3] Tento krok vyústil v rapidní nárůst dodávek elektřiny v zemi a umožnil využívat elektřinu nepřetržitě přes den i noc.[5] Po odstavení byly na první energetické jednotce provedeny řezy v parogenerátorech kvůli metalografickým výzkumům. Z tohoto důvodu byly plány na restauraci první energetické jednotky zrušeny.

Během příprav na opětovné spuštění elektrárny do provozu v letech 1993 - 1996 byla pro tento účel jako držitel povolení vytvořena společnost Armatomenergo.[4] Držitelem povolení k provozu elektrárny je podle rozhodnutí vlády Arménie č. 98/1996 ze dne 4. dubna 1996 v souladu s legislativou v oblasti jaderné energetiky společnost CJSC HAEK (Haykakan Atomayin Electrakayan Closed Joint Stock Company).[4] Primárním cílem společnost HAEK je schopnost produktu bezpečnou a cenově udržitelnou energii.[5]

Na druhém bloku probíhají opatření s cílem prodloužit životnost elektrárny do roku 2027,[4] v roce 2021 společnost Rosatom provedla žíhání reaktoru.[6]

Blok[7] Typ Čistý el. výkon Hrubý el. výkon Zahájení stavby Spuštění Odstavení
Armenia-1 VVER-440 Model V270 376 MW 408 MW 1969 1976 25. únor 1989
Armenia-2 VVER-440 Model V270 376 MW 408 MW 1975 1980 2026 (plán)

Hrozba ze strany Ázerbájdžánu[editovat | editovat zdroj]

16. července 2020 během arménsko-ázerbájdžánského konfliktu se Vagif Darghali, mluvčí ázerbájdžánského ministerstva obrany, vyhrožoval, že Ázerbájdžán může elektrárnu napadnout.[8][9] Poznamenal: "Arménská strana by měla mít na paměti, že naše ozbrojené síly mají k dispozici pokročilé raketové systémy, schopné podniknout vysoce precizní útoky na jadernou elektrárnu Mecamor, což může pro Arménii vvyústit v obrovskou katastrofu.[10]

Arménské ministerstvo zahraničí reagovalo, že hrozby "indikují úroveň zoufalství a krizi myšlení u politicko-vojenského vedení Ázerbájdžánu" a nazvalo je flagrantním porušením mezinárodního humanitárního práva obecně a Prvního dodatkového protokolu k Ženevským konvencím specificky. Takové hrozby jsou jasnou demonstrací státního terorismu a genocidálních úmyslech Ázerbájdžánu.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nuclear Power in Armenia - World Nuclear Association. www.world-nuclear.org [online]. [cit. 2016-10-10]. Dostupné online. 
  2. Experience Gained from Fires in Nuclear Power Plants: Lessons Learned. [s.l.]: Medzinárodná agentúra pre atómovú energiu, 2004. Dostupné online. ISBN 978-92-0-112604-7. 
  3. a b Samuel Apikyan; David Diamond. Nuclear Power and Energy Security. [s.l.]: Springer, 13. 10. 2009. Dostupné online. ISBN 978-90-481-3504-2. S. 135–. 
  4. a b c d Country Nuclear Power Profiles Armenia [online]. cnpp.iaea.org [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  5. a b Dostupné online. 
  6. Žíhání arménského jaderného reaktoru bylo úspěšně dokončeno
  7. Power Reactor Information System International Atomic Energy Agency: „Armenia, Republic of: Nuclear Power Reactors"[nedostupný zdroj]
  8. STAFF, Foreign. Azerbaijan threatens nuclear ‘catastrophe’ after border clash with Armenia worsens [online]. thetimes.co.uk [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. 
  9. HAMBLING, David. Azerbaijan Threatens Chernobyl-Style ‘Catastrophe’ In Caucasus Drone War [online]. forbes.com, 2020-07-17 [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. 
  10. Baku, Yerevan exchange statements on possibility of striking critical infrastructure [online]. tass.com [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. 
  11. Statement by the MFA of Armenia on threats of the Ministry of Defence of Azerbaijan to launch a missile strike at the Armenian Metsamor Nuclear Power Plant [online]. mfa.am [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]