Jaderná elektrárna Mecamor
| Jaderná elektrárna Mecamor | |
|---|---|
.jpg) Chladicí věže elektrárny Mecamor | |
| Stát |  Arménie |
| Stav | Aktivní |
| Začátek výstavby | 1969 |
| Zprovoznění | 22. prosince 1976 |
| Plánovaná životnost | 50 až 60 let |
| Vlastník | Inter RAO UES |
| Jaderná elektrárna | |
| Reaktory v provozu | 1 × 448 MW |
| Odstavené reaktory | 1 × 408 MW |
| Typ reaktorů | VVER-440/270 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 375 MW |
| Roční výroba | 2 265 GW·h |
| Celkem vyrobeno | 69 463 GWh (k 22. dubnu 2007) |
| Souřadnice | 40°10′56,9″ s. š., 44°8′33″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaderná elektrárna Mecamor (arménsky Մեծամոր ատոմակայան – Mecamor atomakayan) se nachází v Arménii u města Mecamor přibližně 30 kilometrů západně od hlavního města Jerevanu.
V roce 1988 došlo v Arménii k zemětřesení, po němž byla elektrárna odstavena a následně uzavřena. Ázerbájdžán a Turecko však svojí ekonomickou a přepravní blokádou následně způsobily výpadky elektřiny v Arménii. Roku 1993 vláda rozhodla o znovuspuštění druhého bloku. Mecamorská elektrárna dnes dodává do sítě asi 40 % spotřeby elektřiny v Arménii.
Po roce 2000 bylo uvažováno o stavbě nového bloku s výkonem 1000–1200 MW. Nicméně po jaderné havárii ve Fukušimě bylo od plánů na výstavbu upuštěno.
Elektrárna Mecamor je považována za jednu z nejnebezpečnějších jaderných elektráren na světě. Jako jedna z mála dnes provozovaných elektráren nemá ochranný kontejnment a navíc leží v relativně tektonicky aktivní oblasti. Ze strany EU i USA je dlouhodobě vyvíjen tlak na její odstavení. Nicméně IAEA považuje provoz elektrárny za bezpečný. Životnost elektrárny měla vypršet v roce 2016, kvůli jejímu významu byla ale prodloužena s tím, že reaktor bude modernizován za účasti Ruska. Nový termín uzavření byl stanoven na rok 2026 s tím, že následně by produkci elektřiny měl převzít plánovaný nový reaktor.[1]
Historie a technické informace
[editovat | editovat zdroj]
Elektrárna byla postavena v 70. letech se dvěma bloky VVER-440/270. Jedná se o mírně modifikované reaktory sovětského typu VVER-440/230.
Skládá se ze dvou bloků. První z nich byl uveden do provozu 22. prosince 1976, druhý 5. ledna 1980.[2] Po veřejném tlaku po zemětřesení v Arménii v roce 1988 došlo ze strany Rady ministrů SSSR k rozhodnutí uzavřít dva provozované bloky (první blok byl odstaven v únoru a druhý v březnu roku 1989)..[3] Po rozpadu SSSR zažívala Arménie období akutního nedostatku energie a vláda v dubnu 1993 rozhodla o opětovném spuštění elektrárny.[4] Před znovuotevřením provozu arménská vláda pozvala významné mezinárodní společnosti k diskusi a doporučení řešení pro potenciální zemětřesení. Po zdlouhavých diskusích bylo nalezeno řešení a následně byl 5. listopadu 1995 znovu uveden do provozu druhý blok po více než šesti letech odstávky.[3] Tento krok vyústil v rapidní nárůst dodávek elektřiny v zemi a umožnil využívat elektřinu nepřetržitě přes den i noc.[5] Po odstavení byly na první energetické jednotce provedeny řezy v parogenerátorech kvůli metalografickým výzkumům. Z tohoto důvodu byly plány na restauraci první energetické jednotky zrušeny.
Během příprav na opětovné spuštění elektrárny do provozu v letech 1993 - 1996 byla pro tento účel jako držitel povolení vytvořena společnost Armatomenergo.[4] Držitelem povolení k provozu elektrárny je podle rozhodnutí vlády Arménie č. 98/1996 ze dne 4. dubna 1996 v souladu s legislativou v oblasti jaderné energetiky společnost CJSC HAEK (Haykakan Atomayin Electrakayan Closed Joint Stock Company).[4] Primárním cílem společnost HAEK je schopnost produktu bezpečnou a cenově udržitelnou energii.[5]
Na druhém bloku probíhají opatření s cílem prodloužit životnost elektrárny do roku 2026 nebo i déle,[4] v roce 2021 společnost Rosatom provedla žíhání reaktoru.[6]
V rámci těchto opatření a modernizací je možné provozovat reaktor opět na 100% projektovaného výkonu.
Hrozba ze strany Ázerbájdžánu
[editovat | editovat zdroj]16. července 2020 během arménsko-ázerbájdžánského konfliktu se Vagif Darghali, mluvčí ázerbájdžánského ministerstva obrany, vyhrožoval, že Ázerbájdžán může elektrárnu napadnout.[7][8] Poznamenal: "Arménská strana by měla mít na paměti, že naše ozbrojené síly mají k dispozici pokročilé raketové systémy, schopné podniknout vysoce precizní útoky na jadernou elektrárnu Mecamor, což může pro Arménii vyústit v obrovskou katastrofu.[9]
Arménské ministerstvo zahraničí reagovalo, že hrozby "indikují úroveň zoufalství a krizi myšlení u politicko-vojenského vedení Ázerbájdžánu" a nazvalo je flagrantním porušením mezinárodního humanitárního práva obecně a Prvního dodatkového protokolu k Ženevským konvencím specificky. Takové hrozby jsou jasnou demonstrací státního terorismu a genocidálních úmyslech Ázerbájdžánu.[10]
Informace o reaktorech
[editovat | editovat zdroj]| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Mecamor-1 | VVER-440/270 | 376 MW | 408 MW | 1. 7. 1969 | 22. 12. 1976 | 6. 10. 1977 | 25. 2. 1989 |
| Mecamor-2 | VVER-440/270 | 376 MW | 448 MW | 1. 7. 1975 | 5. 1. 1980 | 3. 5. 1980 | 2036 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Nuclear Power in Armenia - World Nuclear Association. www.world-nuclear.org [online]. [cit. 2016-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Experience Gained from Fires in Nuclear Power Plants: Lessons Learned. [s.l.]: Medzinárodná agentúra pre atómovú energiu, 2004. Dostupné online. ISBN 978-92-0-112604-7.
- ↑ a b Samuel Apikyan; David Diamond. Nuclear Power and Energy Security. [s.l.]: Springer, 13. 10. 2009. Dostupné online. ISBN 978-90-481-3504-2. S. 135–.
- ↑ a b c d Country Nuclear Power Profiles Armenia [online]. cnpp.iaea.org [cit. 2020-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-12-24.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Žíhání arménského jaderného reaktoru bylo úspěšně dokončeno
- ↑ STAFF, Foreign. Azerbaijan threatens nuclear ‘catastrophe’ after border clash with Armenia worsens [online]. thetimes.co.uk [cit. 2020-11-30]. Dostupné online.
- ↑ HAMBLING, David. Azerbaijan Threatens Chernobyl-Style ‘Catastrophe’ In Caucasus Drone War [online]. forbes.com, 2020-07-17 [cit. 2020-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Baku, Yerevan exchange statements on possibility of striking critical infrastructure [online]. tass.com [cit. 2020-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Statement by the MFA of Armenia on threats of the Ministry of Defence of Azerbaijan to launch a missile strike at the Armenian Metsamor Nuclear Power Plant [online]. mfa.am [cit. 2020-11-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu jaderná elektrárna Mecamor na Wikimedia Commons - THE LATEST DEVELOPMENTS OF THE NUCLEAR POWER PROJECT
