Zemětřesení v Arménii 1988

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zemětřesení v Arménii 1988
Kostel v Gjumri po zemětřesení
Kostel v Gjumri po zemětřesení
Datum7. prosince 1988 (7:41 UTC)
Síla7,2 Mw
Hloubka5 km
Epicentrum
Zasažené zeměSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz (Arménská republika)
Oběti20 000 - 30 000
Mapa zemětřesení

Zemětřesení v Arménii v roce 1988 bylo jedno z nejznámějších zemětřesení, která postihla Sovětský svaz (především Arménskou SSR). Odehrálo se 7. prosince 1988 v 11:41 místního času (7:41 UTC). Epicentrum celého zemětřesení bylo nedaleko města Spitak; otřesy dosáhly síly až 7,2 stupňů Richterovy stupnice.[1]

Následky zemětřesení a záchranné práce[editovat | editovat zdroj]

Po otřesech organizace zdravotnictví kompletně selhala, což do jisté míry přispělo k celkovému padesátitisícovému počtu obětí. Bylo odhadnuto, že kdyby zemětřesení přišlo o několik minut později, mohlo být v budovách, hlavně tedy školách, méně lidí. 541 000 lidí zůstalo bez přístřeší

Zničeno bylo samotné město Spitak; v okolních dalších městech (Gjumri – tehdy Leninakan a Vanadzor, v té době Kirovakan) i vesnicích (okolo čtyř set) vznikly velké škody. Kvůli otřesům musela být uzavřena i jaderná elektrárna v Mecamoru. Znovu uvedena do provozu byla jen část elektrárny v roce 1996.

Vzhledem k zničení či vážnému poškození mnohých nemocnic a zimnímu počasí nedokázaly státní orgány zvládnout distribuci pomoci do postižených oblastí. Vláda Arménské SSR umožnila zahraničním pracovníkům přístup na své území, poprvé v dějinách SSSR. Michail Gorbačov, který byl v době zemětřesení na návštěvě ve Spojených státech amerických, přerušil svůj program a odletěl do postižených míst. K řešení situace povolali také Borise Ščerbinu, který se dříve osvědčil při krizovém řízení havárie v Černobylu. Záchranných prací se účastnili i záchranáři z tehdejšího Československa.

Během zimy roku 1989 díky pomoci z dalších zemí byli schopni v Arménii opravit velkou část poničených domů. Původní město Spitak bylo znovu obnoveno, avšak již na jiném místě nedaleko svého původního. V atmosféře perestrojky začali lidé veřejně požadovat změnu a zpřísnění norem pro výstavbu nových budov a lepší organizaci záchranných složek.[2]

Odraz v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Podle událostí byl v roce 2016 natočen rusko-arménský katastrofický film Zemletrjasenije.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Foto: Ve vteřině se zřítilo celé město. Arménii před 33 lety zničilo obří zemětřesení. Aktuálně.cz [online]. 2018-12-07 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. 
  2. BAJEROVÁ, Jarmila. Boris Ščerbina: Profil muže, který řešil katastrofu v Černobylu. Elektrina.cz [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  3. Zemletrjasenije (2016). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]