Jírov
| Jírov | |
|---|---|
.jpg) Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Vojenský újezd Hradiště |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°13′10″ s. š., 13°8′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Radošov u Hradiště (55,4 km²) |
  Jírov | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 30 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jírov (německy Jurau) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Stála v Doupovských horách asi deset kilometrů severovýchodně od Bochova v nadmořské výšce okolo 840 metrů.[1]
Název[editovat | editovat zdroj]
Je možné, že původní jméno vesnice znělo Výrava. Potom by bylo pravděpodobně odvozeno ze slovesa výrati (hledět jako výr, lelkovat, zevlovat). V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Wirow (1288), de Wira (1289), z Wýrowa (1452), Gurrau (1563), Jurau (1576), Jorrau (1588), Jurrau (1589), Gurau (1631), Jurow (1654), Jurau (1785 a 1847), Jurava (1848) a Jírov (1923).[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Jírově je z roku 1288, kdy vesnice patřila Odolenu z Chyš a Jindřichovi z Výrova. O rok později byla vesnice rozdělena na více částí, jejichž majiteli byli Přibyslav z Očihova, Jindřich a Bohuslav z Výrova a Beneš z Doupova. Od konce patnáctého století Jírov patřil k doupovskému panství.[3]
Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žili tři sedláci a sedm chalupníků, kteří ze živili především chovem dobytka a výrobou příze. Johann Gottfried Sommer ve svém díle z roku 1847 v Jírově zaznamenal 150 obyvatel žijících ve 25 domech, hospodu a poplužní dvůr Neuhof (též Ödhof). Chov dobytka a práce v lese byly hlavním způsobem obživy i v devatenáctém století. Adresář z roku 1914 ve vsi uvádí dva hostince, obchod s potravinami, trafiku a kovárnu. Pošta, sídlo farnosti a železniční stanice byly v Doupově. Vyučování ve vsi nepravidelně probíhalo od roku 1829, ale vlastní školní budovu nechala obec postavit až v roce 1861.[4]
Po druhé světové válce došlo k nucenému vysídlení Němců, a počet obyvatel poklesl ze 139 v roce 1945 na sedm v roce 1947. Vesnice zanikla vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během druhé etapy rušení sídel. Úředně byla zrušena k 31. srpnu 1953.[4]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Jírov byl nejvýše položenou vesnicí v Doupovských horách. Míval půdorys okrouhlice a jeho původní katastrální území měřilo 675 hektarů, z čehož asi polovinu tvořil les a čtvrtinu louky nebo pastviny. Chladné podnebí neumožňovalo pěstování obilí ani ovocných stromů. Množství sněhu v zimě někdy zcela zablokovalo cesty do okolních sídel. Zásobování vodou zajišťovaly studny, pouze jeden statek měl vlastní vodovod. Dvojice obecních studen však mívala vodu, i když soukromé studny vyschly.[4]
Jírov stával v katastrálním území Radošov u Těšetic v okrese Karlovy Vary, asi deset kilometrů severovýchodně od Bochova. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 840 metrů na úbočí vrchu Hradiště (934 metrů). Oblast leží v centrální části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[5] Z rybníčku v místech zaniklé vesnice vytéká jedna ze zdrojnic potoka Velká Trasovka. Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní.[6]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí Jírov stál v chladné oblasti CH7,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30. Protější strana údolí už patří k teplejší mírně teplé oblasti MT3.[7]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 183 obyvatel (z toho 85 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 192 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.[9]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 155 | 195 | 196 | 198 | 188 | 183 | 192 | 7 |
| Domy | 25 | 32 | 32 | 33 | 33 | 33 | 33 | 24 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Po zrušení patrimoniální správy se Jírov stal roku 1850 obcí. Při sčítáních lidu v letech 1869–1880 byl osadou obce Řednice, ale poté se znovu osamostatnil.[4]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Jižně od vrcholu Pustého zámku stávala nedaleko od vesnice jírovská tvrz doložená ve čtrnáctém století.[11] V samotné vesnici stávala dřevěná kaple se zvonicí a pomník padlým v první světové válce z roku 1929.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-03]. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 660–661.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezska. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Jírov – tvrz, s. 122.
- ↑ a b c d e BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Jírov, s. 14–15.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-27]. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-27]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
- ↑ HEREIT, Petr. Dějiny nejstaršího osídlení Doupovska. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni Historie. Plzeň: Západočeské muzeum v Plzni, 2000. Dostupné online. ISBN 80-7247-018-3. ISSN 0862-3597. Heslo Jírov, s. 153.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Jírov – Jurau, s. 34.
