Innsbrucká středohorská dráha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Innsbrucká středohorská dráha
Zastávka Schönruh
Zastávka Schönruh
Stát RakouskoRakousko Rakousko
Provozovatel dráhy Innsbrucker Verkehrsbetriebe
Technické informace
Délka 8,320 km
Rozchod koleje 1000 mm (metrový)
Maximální sklon 46 ‰
Minimální poloměr oblouku 40 m
Počet kolejí 1
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
Tramvaj z centra
0,000 Bergisel
Brennerbahn
Sill
0,400 Bretterkeller(od 12. května 1989)
Lávka pro pěší
Inntalská dálnice
Brennerská dálnice
Tunel Igler Straße (29 m)[1]
Tummelplatz(od května 1992: Tummelplatz – Zámek Ambras)
Tunnel Amraser (19 m)[2]
2,500 Schönruh(od května 1992: Zámek Ambras)
4,200 Tantegert(od 1901: Teutoburgerwald)
5,700 Aldrans
6,300 Mühlsee(od 26. května 1928, dříve Mühltalsee)
7,200 Lans-Sistrans(od ledna 1901: Lans)
7,600 Lanser See
8,362 Igls Stanice(s obratištěm)900 m
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Innsbrucká středohorská dráha (německy Innsbrucker Mittelgebirgsbahn – hovorově také Mittelgebirgsbahn, Igler nebo Sechser) je název linky 6 innsbrucké tramvaje. Meziměstská tramvajová trať o délce 8,362 km byla původně povolena jako železnice – malodráha. Zajišťuje přístup na Paschberg, který se nachází jihovýchodně od Innsbrucku na nízkém horském hřebeni, podle něhož dostala dráha své jméno. Trať byla otevřena v roce 1900 a od té doby spojuje innsbruckou čtvrť Wilten s obcemi Aldrans, Lans, Sistrans a Igls. Dříve sloužila jako důležitý prostředek místní dopravy, dnes (2022) je výletní tratí do oblíbené městské rekreační oblasti. V dřívějších letech jezdily vlaky z Iglsu a do Iglsu několikrát přes centrum města, ale dnes (2022) všechny cesty končí opět na okrajové stanici Bergisel, kde je přípoj na linku 1.[3][4][5]

Průběh tratě[editovat | editovat zdroj]

Průběh tratě

V Innsbrucku trať začíná na takzvaném Bergiselbahnhof, kde se vagón přijíždějící z Iglsu ostře otáčí. Kdysi to bylo depo místní dráhy Innsbruck-Hall in Tirol, kde byla umístěna nejen vozidla úzkorozchodné železnice, ale také tramvaje. Bývalé nádraží, které bylo přestavěno na tramvajovou zastávku, dnes (2022) stále tvoří tři koleje – dvě ve směru na Igls a obratiště linky 1.

Při výjezdu z nádraží Bergisel nejprve mine nástupiště, na kterém zastavovaly vlaky přijíždějící z Iglsu a směřovaly do města. Vlak pak v dlouhém oblouku míjí kulturní hostinec Bierstindl, projíždí pod Brennerskou dráhou (včetně vjezdu do právě vybudovaného Brennerského úpatního tunelu), překračuje řeku Sill vedle Inntalské dálnice a přijíždí na zastávku Bretterkeller. Ke stejnojmennému hostinci se odtud dostanete po lávce. Od této chvíle vede trať do kopce. Po několika metrech překonává Inntalskou dálnici A13 a prochází mostem pod Brennerskou dálnicí A12. Po průjezdu pod silnicí Igler se cesta nachází v lese Paschberg. V tunelu jsou vidět izolátory upevnění přívodního vedení. Nyní následuje poměrně dlouhý úsek s několika mírnými zatáčkami, odkud je mezi stromy stále vidět Innsbruck. Ze zastávky Tummelplatz se po několika minutách chůze dostanete k zámku Ambras a pamětnímu hřbitovu Landessöhne.

V dlouhém oblouku se projíždí jediným tunelem[6] linky 6 a dojíždí se do zastávky Schönruh. Poměrně prostorný, plochý a rovný objekt je konstrukčně navržen tak, aby se do něj vešel původně plánovaný rozjezd. Schönruh měl památkově chráněný přístřešek, která od roku 1900 téměř nezměnila svůj vzhled, ale v polovině května 2007 vyhořela. Poté pokračuje zatáčka a železnice se stáčí k západu. Až do další velké zatáčky je odtud vidět hřbitov. Železniční trať znovu a znovu křižuje turistické stezky. Po deseti minutách jízdy z Bergiselu a další zatáčce následuje odbočka Tantegert. Vlaky tudy projížděly každých 30 minut. Na okraji nádraží stojí strážní domek, který dnes slouží jako víkendový dům. Po další zatáčce se dostanete na poměrně dlouhý rovný úsek trati. Trať zde byla časem narovnána, aby se zkrátila doba jízdy. Po několika zatáčkách se přijíždí k zastávce Aldrans. Po dlouhé zatáčce a několika táhlých obloucích železnice opouští les a přijíždí do zastávky Mühlsee. Také na této zastávce, která má z velké části nezměněný přístřešek pro cestující, byla plánována výhybna.

Po několika zatáčkách se železnice dostává do zastávky Lans-Sistrans na náhorní plošině Paschberg. Autobusový přístřešek byl v osmdesátých letech 20. století nahrazen betonovým přístřeškem. Vlak pokračuje dlouhým obloukem do zastávky Lanser See. V létě zde mnoho cestujících vystupuje a jde pěšky k jezeru nebo se přes Paschberg vrací do Innsbrucku. I přes několik renovací si přístřešek zachoval svůj původní ráz. Po několika minutách dojedete na konečnou stanici v Iglsu, kde se zachovala přijímací budova z roku 1900. Otočná smyčka se dříve jezdila proti směru hodinových ručiček. Dnes (2022) vagon ostře zatáčí a zastavuje před nádražním bistrem vedle čekárny. Smyčkou čas od času projíždí pouze nostalgické a stavební vlaky. Odtud vede krátká procházka do centra Iglsu, dalších pět minut trvá cesta k lanovce Patscherkofelbahn.

Vzhledem k trasování a skutečnosti, že železnice bývala provozována pouze v létě, má úzkorozchodná železnice charakter výletní železnice. Naproti tomu většina dojíždějících z Iglsu jezdí do Innsbrucku autobusem. Turisté a výletníci dávají přednost železniční trati, zejména kvůli její blízkosti hradu Ambras a turistickým stezkám na Paschberg. Volnočasový charakter železnice dále posiluje možnost přepravy jízdních kol, která je k dispozici od roku 1996 a vedla k nárůstu počtu cestujících.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Innsbrucker Mittelgebirgsbahn na německé Wikipedii.

  1. Tunnel Igler Straße der Strecke 964 01, Eisenbahn-Tunnel in Österreich. www.eisenbahntunnel.at [online]. [cit. 2022-11-19]. Dostupné online. (německy) 
  2. Strecke 964 01, Straßenbahn Innsbruck: Bergisel - Igls Bahnhof (Innsbrucker Mittelgebirgsbahn, Spurweite 1.000 mm), Eisenbahn-Tunnel in Österreich. www.eisenbahntunnel.at [online]. [cit. 2022-11-19]. Dostupné online. (německy) 
  3. KREUTZ, Walter. Strassenbahnen, Busse und Seilbahnen von Innsbruck. Innsbruck: [s.n.], 1991. 299 S s. Dostupné online. ISBN 978-3-85423-008-3, ISBN 3-85423-008-7. OCLC 74846251 
  4. Die Innsbrucker Straßenbahnen und Lokalbahnen. Erfurt: [s.n.], 2010. 127 s. Dostupné online. ISBN 978-3-86680-695-5, ISBN 3-86680-695-7. OCLC 696632414 S. 19–28. 
  5. 6 Innsbruck Bergisel → Igls Bahnhof. osmtrainroutes.bplaced.net [online]. [cit. 2022-11-19]. Dostupné online. 
  6. Strecke 964 01, Straßenbahn Innsbruck: Bergisel - Igls Bahnhof (Innsbrucker Mittelgebirgsbahn, Spurweite 1.000 mm), Eisenbahn-Tunnel in Österreich. www.eisenbahntunnel.at [online]. [cit. 2022-11-19]. Dostupné online. (německy) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Thomas Lexer: Trassierungsstudie über die Verlängerung der Straßenbahn von Igls nach Patsch. Diplomarbeit. Universität Innsbruck, Innsbruck 2008.
  • Ray Deacon: Innsbruck’s alpine tramways. (anglicky). Light Rail Transit Association, Welling 2011, ISBN 978-0-948106-39-2.
  • Walter Kreutz: Straßenbahnen, Busse und Seilbahnen von Innsbruck. Haymon-Verlag, 2011, ISBN 978-3-85218-649-8.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]