Ilja Semaka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ilja Semaka

Ilja Semaka, foto z Wiener Bilder z r. 1907

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1918

Poslanec Bukovinského zemského sněmu
Ve funkci:
1911 – 1918
Stranická příslušnost
Členství mladorusín
Ukrajinská nár. dem. str.

Narození 23. září 1866
Berehomet
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 4. ledna 1929 (ve věku 62 let)
Prievidza
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příbuzní Jevhen Semaka (bratr)
Ivan Semaka (bratr)
Alma mater Černovická univerzita
Ocenění Řád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ilja Semaka, cyrilicí Ілля Семака, též Elias Semaka (23. září 1866[1][2] Berehomet[3][2]4. ledna 1929 Prievidza[2][4]), byl rakouský politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Bukoviny, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Byl radou zemského soudu v Kicmani.[1] Byl též radou zemského soudu v Černovicích.[3] Absolvoval Černovickou univerzitu.[2]

Patřil k Ukrajinské národně demokratické straně. V letech 1911–1918 zasedal jako poslanec Bukovinského zemského sněmu a byl členem zemského výboru.[3][2] V zemských volbách roku 1911 uspěl v rusínském volebním obvodu číslo 36. Uváděl se jako mladorusín.[5]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907. Byl zvolen za obvod Bukovina 05. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1911.[6]

Roku 1907 se zmiňuje jako mladorusínský kandidát.[7] Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen poslaneckého Klubu bukovinských Rusínů, po volbách v roce 1911 coby člen Bukovinského ukrajinského klubu.[6]

V dubnu 1918 mu byl císařem udělen Řád Františka Josefa.[8]

V letech 1915–1916 zasedal v Ukrajinské národní radě ve Vídni. V roce 1918 se podílel na přebírání moci v Bukovině a reprezentoval krátce existující administrativu Západoukrajinské lidové republiky, později coby exilová vláda tohoto státního útvaru ve Vídni. Po ovládnutí etnicky ukrajinských oblastí bývalé monarchie Polskem odešel do zahraničí, později žil v Československu, kde působil na Slovensku jako soudce a kde také zemřel.[3][2] Byl přednostou okresního soudu v Prievidzi.[4]

Zemřel v lednu 1929. Pohřben byl za velké účasti veřejnosti 6. ledna 1929.[4]

Jeho bratry byli duchovní a kulturní činovník Jevhen Semaka (1863–1912) a právník a národní aktivista Ivan Semaka (1850–1894).[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b WAGNER, Rudolf. Der Parlamentarismus und nationale Ausgleich in der ehemals österreichischen Bukowina. [s.l.] : Verlag "Der Südostdeutsche", 1984. 272 s. Dostupné online. S. 38. (německy)  
  2. a b c d e f Semaka, Illia [online]. Encyclopedia of Ukraine, vol. 4 (1993), [cit. 2016-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e Семака Ілля [online]. litopys.org.ua, [cit. 2016-01-25]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  4. a b c Smrť. Národné noviny. leden 1929, roč. 60, čís. 5, s. 3. Dostupné online.  
  5. http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=aze&datum=19110404&seite=5&zoom=33&query=%22Semaka%2Bgew%C3%A4hlt%22~15&provider=P03&ref=anno-search Arbeiter Zeitung, 4. 4. 1911, s. 5.
  6. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. Deutsches Volksblatt, 15. 5. 1907, s. 2.
  8. Czernowitzer Allgemeine Zeitung, 20. 4. 1918, s. 2.