Iki (ostrov)
| Iki (ostrov) | |
|---|---|
 | |
  Iki (ostrov) | |
| Stát |  Japonsko |
| Topografie | |
| Zeměpisné souřadnice | 33°47′ s. š., 129°43′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ostrov Iki (japonsky 壱岐島, Iki-no-šima) nebo souostroví Iki (壱岐諸島, Iki-šotó) je souostroví v Cušimském průlivu v Japonsku,[1] které je spravováno jako město Iki v prefektuře Nagasaki. Souostroví má celkovou rozlohu 138,46 km2. V roce 2013 dosáhl počet zdejších obyvatel čísla 28 008. Pouze 4 z celkem 23 ostrovů jsou trvale obydlené. Spolu se sousedními ostrovy Cušima se souostroví Iki nachází v Národním parku Iki─Cušima.[2]
Souostroví Iki je sopečného původu. Jedná se o obnažený a erodovaný čedičový vrchol mohutného čtvrtohorního stratovulkánu, který byl naposledy aktivní před 600 000 lety.[3]
Ostrovy Iki leží asi 20 km na severo-severovýchod od nejbližšího bodu ostrova Kjúšú a jihovýchodně od souostroví Cušima. Hlavní ostrov Iki, jehož rozloha činí 133,92 km2, má mírně oválný tvar a měří přibližně 17 kilometrů v severojižním směru a 14 kilometrů ve východozápadním směru. Nejvyšším bodem ostrova je vrch Takenocudži (岳ノ辻) s vrcholem ve výšce 219,9 m n. m.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Souostroví Iki bylo osídleno již v době Japonského paleolitu a archeologové zde nalezli četné artefakty z období Džómon, Jajoi a Kofun, jež svědčí o nepřetržitém lidském osídlení a činnosti.[5]
Podle nejstarší japonské kroniky Kodžiki je ostrov Iki jedním z ostrovů, které vytvořil stvořitelský pár Izanagi a Izanami.[6]
Ikikoku[editovat | editovat zdroj]
Ve 30. svazku čínského historického textu Zápisky o Třech říších (三國志, San-kuo jen-i) ze 3. století, jenž pojednává o Období tří říší, je zmínka o zemi zvané Iki (一支国, Iki-koku), která se nachází na souostroví ležícím na východ od Korejského poloostrova. Podle archeologů by se mohlo jednat o osídlení Harunocudži z období Jajoi nacházející se na ostrově, které je jedním z největších, jež byly v Japonsku objeveny. Artefakty, které zde byly nalezeny, ukazují na blízké kontakty jak s japonskými ostrovy, tak s asijskou pevninou
Provincie Iki[editovat | editovat zdroj]
V rámci reforem z druhé poloviny 7. století založených na čínském filozofickém směru zvaném legismus byly ostrovy uspořádány a řízeny jako provincie. Dokladem jsou i dřevěné značky s nápisem Iki-no-kuni nalezené v císařském hlavním městě Naře.[7]
V roce 1019 v napadli ostrovy Iki v rámci takzvané invaze Toi džürčenští piráti. Souostroví poté ovládl klan Macura, za jehož vlády došlo k rozvoji obchodu a obchodních styků mezi korejským královstvím Korjo, Cušimou, Iki a Kjúšú. Ostrovy však opět zpustošily mongolské invaze do Japonska v letech 1274 a 1281, během nichž Mongolové povraždili množství ostrovanů. Během období Muromači se ostrovy staly hlavní základnou japonských pirátů Wo-kchou, kteří drancovali osady na čínském a korejském pobřeží. Po založení tokugawského šógunátu se ostrovy dostaly pod správu knížectví Hirado.
Moderní doba[editovat | editovat zdroj]
Po reformách císaře císaře Meidžiho se ostrovy staly od roku 1871 součástí takzvané prefektury Hirado, která posléze přešla pod prefekturu Nagasaki.
V období 2. světové války došlo na ostrovech k výstavbě četných pobřežních pevnůstek s dělostřeleckými bateriemi, které však nezažily žádné boje. Pozůstatky takového opevnění lze dodnes vidět na ostrůvku Wakamijadžima nacházejícího se severně od hlavního ostrova Iki.
V 60. a 70. letech 20. století byli zdejší obyvatelé nechvalně proslulí nadměrným rybolovem, ale ostrované vinili z klesajících úlovků místní druhy dravých ryb, zejména delfínů. Místní úřady proto zakázaly s ohledem na ohroženého kranase korejského (Seriola quinqueradiata) jeho komerční rybolov po roce 1982. Od roku 2018 místní rybáři protestují proti nadměrnému rybolovu prováděnému kolem souostroví velkými loděmi z pevninského Japonska.[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iki Island na anglické Wikipedii.
- ↑ Iki | island, Japan | Britannica [online]. [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Iki-Tsushima Quasi-National Park Travel Guide: Tourist Attractions & Things to Do [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Global Volcanism Program | Iki Volcanic Group [online]. 2021-06-25 [cit. 2023-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-25.
- ↑ National Geospatial Intelligence Agency (NGIA). Prostar Sailing Directions 2005 Japan Enroute. Prostar Publications (2005). ISBN 1577856511
- ↑ FANS, Japan. Iki Islands [online]. 2021-07-19 [cit. 2023-05-10]. Dostupné online.
- ↑ CHAMBERLAIN, Basil Hall. The Kojiki: Japanese Records of Ancient Matters. [s.l.]: Forgotten Books, 2008. Dostupné online. ISBN 978-1-60506-938-8. S. 75.
- ↑ Historical and geographical dictionary of Japan | WorldCat.org [online]. [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ YAGISHITA, Yuta. No More Tuna for Japan's Sushi? | The Nation. www.thenation.com. 2020-10-01. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-01.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Iki (ostrov) na Wikimedia Commons
