Huljajpole
| Huljajpole Гуляйполе | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°39′55″ s. š., 36°15′9″ v. d. |
| Nadmořská výška | 108 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Záporožská |
| Rajón | Položský |
  Huljapole | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 24,75 km² |
| Počet obyvatel | 13 446 (2019) |
| Hustota zalidnění | 543,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | Desetiletí od 1770 |
| Oficiální web | guliaipole |
| Adresa obecního úřadu | вул. Шевченка 15 70200 м. Гуляйполе, |
| Telefonní předvolba | 6145 |
| PSČ | 70200 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Huljajpole (ukrajinsky Гуляйполе nebo Гуляй-поле) je město v Záporožské oblasti na jihovýchodní Ukrajině. Město leží na říčce Hajčul asi 100 km východně od Záporoží. Město je známé jako rodiště ukrajinského anarchisty a revolucionáře Nestora Machna. K 1. 1. 2019 město mělo 13 446 obyvatel. Během ruské invaze na Ukrajinu byla většina města zničena.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Městečko bylo založeno mezi léty 1770–1780 pro vojenskou posádku na obranu před nájezdy z Krymského chanátu a v roce 1785 se změnilo ve vojenskou osadu. Od poloviny 19. do začátku 20. století se Huljajpole začalo rozrůstat v obchodní a průmyslové město. Kromě těžby železné rudy (magnetitu) byl založen strojírenský závod, parní mlýn a další menší podniky. Do širšího povědomí se dostalo během Ruské občanské války, kdy zde bylo středisko Machnovců (1919–1921), anarchokomunistického hnutí okolo huljajpolského rodáka Nestora Machna; od poloviny roku 1918 do konce roku 1919 zde bylo hlavní město Machnovščyny, samosprávného anarchistického území.
V 30. letech 20. století se město industrializovalo a v roce 1938 získalo statut města. Během druhé světové války bylo město od října 1941 do září 1943 okupováno Wehrmachtem. Města kvůli Holokaustu přišlo o svou malou, ale vlivnou, židovskou menšinu.[2]
Při sčítání lidu v roce 2001 se zde 93,71 % obyvatel přihlásilo k ukrajinské národnosti.[3] V letech 2006 až 2009 se zde konal undergroundový literárně-hudební festival Den nezávislosti s Machnem.
V roce 2020 po administrativní reformě zanikl Huljajpolský rajón, kterého bylo hlavním městem, a město se stalo součástí Položského rajónu.[4]
Krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu město 5. března 2022 krátce obsadila ruská armáda, byla však rychle vytlačena. Většina obyvatel z města uprchla.[5] Město je od té doby v bojové zóně, v městě zůstala asi jen desetina obyvatel, kteří přežívají převážně ve sklepích. V bojích byla také poškozena či zničena většina budov.[1][6]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Nestor Machno (1888–1934), přední činitel machnovského hnutí
- Simon Karetnik (1893–1920), ataman Ukrajinské revoluční povstalecké armády
- Michail Tardov (1892–1948), ukrajinský básník, spisovatel, scenárista a dramatik
- Leonid Juchvid (1909–1968), ukrajinský dramatik, autor libreta operety „Svatba v Malinovce" a scénáře stejnojmenného celovečerního filmu
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Machnovská tačanka u Huljajpolského muzea -
Huljajpolská městská a okresní rada -
Bývalý Šredrův mlýn (1894) -
Bývalé chlapecké gymnázium -
Národní dům a knihovna -
Masový hrob obětí fašismu -
Památník padlým vojákům -
Budova místního muzea (původně banky), zničená v srpnu 2024
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Huljajpole na Wikimedia Commons - (ukrajinsky)(rusky) Neoficiální informační stránky
- ↑ a b FREEMAN, Colin. Bomb-ravaged town turns to memory of Ukrainian anarchist for inspiration. The Telegraph. 2023-10-04. Dostupné online [cit. 2024-11-05]. ISSN 0307-1235. (anglicky)
- ↑ The Wild Fields. Jewish Ukraine [online]. [cit. 2024-11-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Національний склад міст [online]. [cit. 2024-11-05]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Про утворення та ліквідацію районів. Офіційний вебпортал парламенту України [online]. [cit. 2024-11-05]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ ‘Like Living in a Horror Movie’: A Ukraine Town Dying a Slow Death. www.nytimes.com [online]. 2022-03-30 [cit. 2024-11-05]. Dostupné online.
- ↑ GATOPOULOS, Alex. Dispatches from Ukraine’s front lines: An underground town. Al Jazeera [online]. [cit. 2024-11-05]. Dostupné online. (anglicky)