Hugo Claus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hugo Claus
Hugo Claus.jpg
Narození 5. dubna 1929
Bruggy
Úmrtí 19. března 2008 (ve věku 78 let)
Antverpy
Příčina úmrtí eutanazie
Povolání scenárista, dramatik, básník, spisovatel, filmový režisér, malíř, překladatel, novinář, autor a libretista
Významná díla Het verdriet van België
Ocenění Arkprijs van het Vrije Woord (1952)
Henriette Roland Holst-prijs (1965)
Martinus Nijhoff Vertaalprijs (1965)
Edmond Hustinxprijs voor toneelschrijvers (1967)
Constantijn Huygenspriis (1979)
… více na Wikidatech
Děti Thomas Claus
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hugo Claus (5. duben 1929, Bruggy19. březen 2008, Antverpy) byl belgický spisovatel vlámské národnosti, známý svým zvláštním jazykem, v němž spisovnou nizozemštinu obohacují prvky různých vlámských nářečí. Proslavil ho román Smutek Belgie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl nejstarší z pěti synů tiskaře. Od osmnácti měsíců do jedenácti let byl umístěn v klášterním ústavu a v různých chlapeckých penzionátech. Od roku 1940 žil u rodičů, vystudoval gymnázium, poté navštěvoval sochařskou třídu výtvarné akademie a divadelní akademii v Gentu.

V 50. letech se stal členem umělecké skupiny CoBrA. Tři roky (1950-1953) žil v Paříži, kde se stýkal se surrealisty a existencialisty. Poté žil v Římě, od roku 1955 v Gentu, v 70. letech načas v Amsterdamu.

Roku 1979 získal nizozemskou cenu Constantijn Huygensprijs, v roce 1986 Cenu nizozemského písemnictví.

Proslul svými vztahy s populárními herečkami. V letech 1955-65 žil s herečkou Elly Overzierovou. V roce 1970 se seznámil s nizozemskou herečkou Kitty Courboisovou (o tomto vztahu napsal knihu Het jaar van de kleft; Rok raka). Později žil s nizozemskou herečkou Sylvií Kristelovou, známou z erotického trháku Emanuelle.

Na konci života trpěl Alzheimerovou chorobou a v březnu 2008 se rozhodl ukončit život eutanazii.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1947 vydal první sbírku experimentální poezie nazvanou Kleine reeks (Malá řada). Roku 1950 vydal první román, poprvé pod názvem De eendenjacht (Lov na kachny), později jako De Metsiers (Metsiersové). Známým se stal roku 1952 díky románu De Hondsdagen (Psí dny), který zaznamenal velký úspěch. Roku 1955 napsal svou první divadelní hru Een bruid in de morgen (Jitřní nevěsta). Roku 1965 debutoval i jako filmový scenárista a režisér – natočil film De Vijanden (Nepřátelé). V roce 1969 představil divadelní hru Vrijdag (Pátek). Zdaleka největšího ohlasu mezinárodního dosáhl však až roku 1983 knihou Het verdriet van België (Smutek Belgie).[1]

Česky vyšlo[editovat | editovat zdroj]

  • Metsiersové (Pět belgických novel), přel. Olga Krijtová, Odeon, 1974
  • Fámy, přel. Olga Krijtová, Paseka, 2005
Divadelní hry
  • Cukr, přel. Olga Krijtová, Praha Dilia, 1974
  • Enšpígl, přel. Olga Krijtová, Praha Dilia, 1976
  • Pas de deux, přel. Olga Krijtová, Praha Dilia, 1977
  • Jitřní nevěsta, přel. J. Husák, Praha Dilia, 1988
Slovensky
  • Úžas, přel. Júlia Máleková, Bratislava SPKK, 1983

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.iliteratura.cz/Clanek/18039/claus-hugo

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]