Kozí hřbet (hrad)
| Kozí hřbet | |
|---|---|
.JPG) | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 13. století |
| Zánik | po roce 1475 |
| Další majitelé | Břekovcové, Voračičtí z Paběnic |
| Poloha | |
| Adresa | 1,5 km severovýchodně od obce, Radíč,  Česko |
| Souřadnice | 49°43′26,76″ s. š., 14°25′44,04″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 22222/2-2549 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kozí hřbet (též Hrádek) je zřícenina hradu na Sedlčansku v lese nedaleko od obce Radíč nad meandrem potoka Mastníku (pravostranný přítok Vltavy) v okrese Příbram. Hrad stával na úzkém skalnatém hřbetu v nadmořské výšce okolo 300 metrů. Dochovaly se pouze zbytky hradeb, věže, brány a paláce. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Kozím hřbetu, zvaném tehdy Hrádek, pochází z roku 1369 a nachází se v přídomku Volkéře z Hrádku, ale archeologické nálezy umožnily datovat vznik hradu do třináctého století.[2] Volkéř z Hrádku byl jako majitel hradu uváděn v letech 1369–1375 a po následoval Olbram z Hrádku. Od roku 1392 byl jako pán Hrádku uváděn Bohuslav Břekovec, který zemřel roku 1417 nebo krátce po něm. Hrad po něm zdědili jeho synové Petr a Hašek Břekovcové. Během husitských válek bratři patřili ke členům táborského svazu. Roku 1430 uzavřeli příměří s Oldřichem z Rožmberka. Když se konflikt mezi oběma stranami znovu rozhořel, stál Petr Břekovec na táborské straně. Dne 24. února 1430 uzavřel s Rožmberky další příměří dojednané na dobu osmi týdnů. O rok později, 29. ledna 1440, na sněmu v Praze podepsal všeobecný zemský mír a přidal se na stranu umírněných kališníků. Táborité se proto roku 1441 pokusili hrad dobýt, ale Petr Břekovec je se svou posádkou odrazil.[3]
Petr Břekovec žil ještě roku 1473, kdy se o hrad dělil se syny svého bratra Haška, totiž s Bohuslavem a Lévou. Dva roky poté už byl nejspíše mrtvý a jeho podíl zdědil syn Bohuslav. V posledních letech života Petr přestal používat přídomek z Hrádku či z Kozihřbetu, začal se psát po Ostromeči a stejný přídomek používali i jeho potomci. Kozí hřbet byl krátce po roce 1475 prodán. Novými vlastníky se snad stali majitelé Osečan. Hrad v té době začal chátrat, a když jej Jindřich Osečanský z Osečan prodával Janovi Voračickému z Paběnic, byl označen jako pustý.[3]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Hrad byl dvojdílný. Za prvním příkopem se nacházelo předhradí s neznámou zástavbou. Z něj vedla cesta přes druhý příkop a do něj vysunutou věžovou branou do hradního jádra. Za branou stála na nejvyšším místě fragmentálně zachovaná čtverhranná věž a přístupovou cestu přetínala hradba s druhou branou. Podle plánu z devatenáctého století zde stála i malá okrouhlá věž. Za druhou branou se nacházelo obdélné nádvoří. Podél jeho delších stran stály blíže neurčené budovy. Na východní straně se z nich dochovala část nároží vnější zdi s kapsami po stropních trámech, ale ze západní stavby zůstaly jen terénní relikty. Za nádvořím hrad uzavíral další příkop.[4]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Zřícenina je volně přístupná po modře značené turistické značce z Radíče do Hrazan.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-04-08]. Identifikátor záznamu 133157 : Hrad – hrádek Kozí hřbet, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kozí hřbet, s. 283–284.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XV. Kouřimsko, Vltavsko a jihozápadní Boleslavsko. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. 348 s. Dostupné online. Kapitola Hrádek Kozí hřbet, s. 249.
- ↑ DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Svazek Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Kozí hřbet, s. 73–75.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kozí hřbet na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Hrádek v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- KROBOVÁ, Adriana. Kozí Hřbet: Hrad z druhé ligy [online]. Český rozhlas, 2012-11-18 [cit. 2017-09-10]. (Po stopách dávných hradů a tvrzí středních Čech). Vložené audio s citacemi Augusta Sedláčka a komentáři Tomáše Durdíka. Dostupné online.
