Přeskočit na obsah

Hořany (Zbrašín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hořany
Rybník, lípa a sušárna chmele
Rybník, lípa a sušárna chmele
Lokalita
Charaktervesnice
ObecZbrašín
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel115 (2021)[1]
Katastrální územíHořany u Zbrašína (3,66 km²)
Nadmořská výška315 m n. m.
PSČ440 01
Počet domů45 (2011)[2]
Hořany
Hořany
Další údaje
Kód části obce191906
Kód k. ú.791903
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hořany je vesnice, část obce Zbrašín v okrese Louny. Nachází se asi jeden kilometr západně od Zbrašína. Hořany leží v katastrálním území Hořany u Zbrašína o rozloze 3,66 km².[3]

Název vesnice vychází z její polohy ve vyvýšené poloze ve významu ves Hořanů (lidí bydlících na hoře). V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: in Horzas (1316), de Horzan (1381), in Horzanech (1454), „w horzanech“ (1545) a Horžany (1623).[4]

První písemná zmínka o Hořanech pochází z roku 1316,[5] kdy byla vesnice rozdělena mezi Mikuláše z Hořan a Dalibora z Kozojed.[6] Ve stejném roce se Dalibor soudil s vladykou Petrem ze Hřivic, za to že mu Petr loupením a pleněním v Hořanech způsobil určité škody.[5] O dva roky později měli v Hořanech malé statky ještě jakýsi Vavřinec a Zdeslav.[6]

Další majitelé vsi se podle autorů liší. August Sedláček ve vsi uvedl několik majitelů drobných statků: Ješka (1381), Martina Šrama (1391–1408), Jana z Dražic (1406) a Jana (1408–1414). V roce 1450 ve vsi dále žili Jetřich a Jindřich, kteří vypověděli nepřátelství Sasům.[6] Podle Rudolfa Anděla vlastnili v letech 1381–1414 po polovině vsi bratři Martin a Rudolf z Hořan a během husitských válek se o ves dělili Záviš z Jimlína a Sulek z Vlastislavi.[5]

Jedním z panských sídel ve vsi bývala tvrz, doložená poprvé roku 1454,[5] kdy ji Sulek z Vlastislavi prodal Janovi mladšímu Skubelovi z Jimlína, jehož manželka Kateřina z Mečkova v roce 1461 přikoupila věno vdovy po Sulkovi.[6] Po smrti Jana Skubeleho se o Hořany dělili tři majitelé. Díl s tvrzí patřil Albrechtovi z Kolovrat († 1490), který ve stejné době založil Nový hrad. Nepotřebnou hořanskou tvrz nechal zpustnout a ta beze stop zanikla.[5]

Rozdělení vsi přetrvávalo i v dalších staletích. Dvůr s částí vsi patřil ještě roku 1603 rytíři z Dražovic, jiný díl byl součástí hřivického statku a další patřil roku 1555 k Touchovicím a ještě další v roce 1573 k Selmicím. Touchovická část byla později připojena k Novému hradu a selmická k Postoloprtům.[6] Část vsi se Selmicemi ztratil Adam Jindřich Hruška z Března při pobělohorských konfiskacích.[7]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[8][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 216 214 264 257 255 249 235 143 126 118 100 87 100 93
Domy 31 35 39 42 44 49 50 51 . 39 37 43 45 45
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Zbrašín.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hořany, s. 691. 
  5. a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hořany – tvrz, s. 141. 
  6. a b c d e SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Postoloprt, s. 418. 
  7. Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Svazek 11. Hédypathie-hýždě. Praha: J. Otto, 1897. 1066 s. Dostupné online. Kapitola Hruška z Března, s. 809. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 308.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]