Hovea

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Hovea

Hovea acutifolia
Hovea acutifolia
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: bobotvaré (Fabales)
Čeleď: bobovité (Fabaceae)
Podčeleď: Faboideae
Tribus: Brongniartieae
Rod: hovea (Hovea)
R.Br., 1812
Plody Hovea heterophylla

Hovea[1] (Hovea) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to dřeviny s tuhými, jednoduchými a někdy i ostnitými listy a modrými až fialovými květy. Jsou rozšířeny v počtu od 12 do 38 druhů výhradně v Austrálii a na Tasmánii.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Hovey jsou vzpřímené stálezelené polokeře, keře a nevysoké stromy. Listy jsou střídavé nebo dvouřadě uspořádané, jednoduché, kožovité, celokrajné, u některých druhů na okraji ostnitě zubaté (např. H. chorizemifolia), řapíkaté nebo přisedlé. Na líci jsou lysé, na rubu plstnaté. Palisty jsou drobné a štětinovité nebo chybějí. Květy jsou modré nebo fialové, oboupohlavné, nejčastěji v úžlabních svazečcích, řidčeji jednotlivé nebo v krátkých hroznech. Kalich je dvoupyský, horní pysk je srostlý ze 2 kališních lístků, na vrcholu uťatý nebo se zářezem, spodní pysk je tvořen 3 úzce kopinatými, drobnějšími lístky. Pavéza je okrouhlá, na vrcholu vykrojená, křídla jsou krátká, člunek je mnohem kratší než pavéza a kratší než člunek. Tyčinek je 10 a jsou jednobratré. Semeník je přisedlý nebo stopkatý, obvykle se 2 vajíčky a s tlustou zahnutou čnělkou nesoucí vrcholovou bliznu. Plody jsou vejcovité, nadmuté, na povrchu hladké nebo plstnaté, pukající 2 chlopněmi. Obsahují 2 ledvinovitá semena s límečkovitým míškem.[2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod hovea je endemický rod Austrálie (včetně Tasmánie). Je rozšířen zejména v polopouštních až středně vlhkých oblastech. Nejvíce druhů se vyskytuje ve východní a jihozápadní Austrálii.[4]

Údaje o počtu druhů se velmi liší. V různých zdrojích je uváděno 12[2][3], 20[4] nebo až 38[5] druhů.

Obsahové látky a jedovatost[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy rodu hovea jsou jedovaté pro dobytek. U druhů H. longifolia a H. acutifolia byl zjištěn obsah sparteinu v množství až 1,4% sušiny.[2]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Nápadně modré květy a hojnost kvetení činí z některých druhů zajímavé okrasné rostliny.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha : Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky) 
  2. a b c d ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison : The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0.  
  3. a b WATSON, Leslie. FloraBase. The Western Australian Flora: Hovea [online]. 2008. Dostupné online.  
  4. a b THOMPSON, I.R. Molecular and morphological systematics of Hovea and the Brongniartieae (Fabaceae). Melbourne : PhD thesis. The University of Melbourne, 1999.  
  5. The Plant List [online]. . Dostupné online.