Hostýnsko-vsetínská hornatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hostýnsko-vsetínská hornatina
Vsetínské vrchy
Vsetínské vrchy

Nejvyšší bod1024 m n. m. (Vysoká)

Nadřazená jednotkaZápadní Beskydy
Sousední
jednotky
Pobeskydská pahorkatina, Rožnovská brázda, Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Vizovická vrchovina, Hornomoravský úval
Podřazené
jednotky
Hostýnské vrchy, Vsetínské vrchy

SvětadílEvropa
StátČesko Česko
Slovensko Slovensko
Map
Horninyflyš
PovodíVsetínská Bečva
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIXE-1
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hostýnsko-vsetínská hornatina je geomorfologický celek Západních Beskyd na východní Moravě. Dělí se na dva podcelky, Hostýnské a Vsetínské vrchy, které jsou od sebe odděleny Vsetínskou Bečvou. Nejvyšší horou je Vysoká. Hornatina je tvořená paleogénními flyšovými souvrstvími. Na území hornatiny jsou vyhlášeny dva přírodní parky nesoucí názvy vrchů.

Vnější Západní Karpaty, Hostýnsko-vsetínská hornatina vyznačena červeným polem

Hostýnské vrchy

Nejvyšším bodem Hostýnských vrchů je Kelčský Javorník (865 m n. m.), nejznámější horou je sousední Hostýn (735 m n. m.). Tento výrazný vrch nese stopy osídlení již z období pravěku, kdy na jeho temeni bylo vybudováno opevněné hradiště: základ opevnění vybudoval již v době popelnicových polí lid kultury lužické zhruba kolem roku 1200 př. n. l., přestavba opevnění pochází z následujícího období pozdní doby bronzové, kdy bylo hradisko obydleno lidem kultury slezské (kolem roku 1000 př.n.l.) a třetí předkeltská fáze z doby kolem roku 600 př. n. l. náleží kultuře platěnické, tedy již starší době železné. Keltové v době laténské (zhruba v 2.-1. století př. n. l.) zřejmě využili pro vybudování svého opevnění starých valů; jejich pozůstatky v některých místech dosahují stále výšky až osm metrů. V dnešní době je Hostýn nejvýznamnějším mariánským poutním místem na Moravě. Na jeho nižším vrcholu (718 m n. m.) stojí bazilika Nanebevzetí Panny Marie. K významným kopcům patří rovněž Jehelník, Obřany, Čerňava a Troják.

Hostýnské vrchy jsou v létě především baštou turistiky a cykloturistiky. Mnoho kilometrů turistických a cykloturistických tras láká turisty hlavně ze Zlínska, Kroměřížska a Přerovska. V zimě nabízí dobré podmínky k lyžování skiareály Tesák, Troják, Rusava atd. Pro běh na lyžích jsou vhodné hřebenové trasy, např. Hostýn–Tesák nebo Troják–Rajnochovice.

Vsetínské vrchy

Jsou vyšším z obou podcelků, nachází se v nich jediná tisícovka Hostýnsko-vsetínské hornatiny – Vysoká (1024 m n. m.).

Související články

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Hostýnsko-vsetínská hornatina na Wikimedia Commons