Horní Studenec

Horní Studenec
	Pohled na Horní Studenec
Lokalita
Charakter	místní část
Obec	Ždírec nad Doubravou
Okres	Havlíčkův Brod
Kraj	Vysočina
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°43′ s. š., 15°47′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	235 (2021)
Katastrální území	Horní Studenec (6,0 km²)
Nadmořská výška	515 m n. m.
PSČ	582 64
Počet domů	102 (2011)
	Horní Studenec
Další údaje
Kód části obce	44351
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Studenec (německy Ober Studenetz) je část města Ždírce nad Doubravou. Osadou protéká potok Cerhovka, který je pravostranným přítokem řeky Doubravy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1314. Horní Studenec, kolem roku 1405 nazývaný Freundental (Radostné údolí), byl významným společenským centrem oblasti. Renesanční zámek byl postaven na místě středověké tvrze v letech 1593 až 1597. Kaple v barokním slohu byla přistavěna v roce 1669. Na nádvoří visel starodávný zvon s nápisem ze 14. století.

Gotický jednolodní kostel sv. Václava v Horním Studenci má staré dějiny. Zmínka o něm je již ve 12. století, stavba sama je z konce 14. století. Renesanční křtitelnice je z poloviny 17. století. Na věži byly dva zvony, střední odlil v roce 1583 slavný Brykci z Cimperka, u menšího, staršího, není jméno mistra uvedeno.

Vedle kostela se nachází roubená zvonice krytá šindelem. Velmi bohatá je historie zdejší školy, jejíž počátky sahají do roku 1772. Bývaly zde dva hostince, sklad piva a výroba likérů, dva řezníci a uzenáři, dva pekaři, kovář, dva až tři obchody, kolář, dva až tři truhláři, sedlář, obuvník, krejčí, dvě švadleny a jeden kapelník. Na potoce k Novému Studenci býval mlýn, poháněný vodním kolem.

Územněsprávně byl Horní Studenec v letech 1869–1950 veden jako obec v okrese Chotěboř, v letech 1961–1985 jako obec v okrese Havlíčkův Brod. Částí města Ždírce nad Doubravou je od 1. července 1985.^[3] V letech 1961–1985 byl Branišov částí obce Horní Studenec.^[4] K 1. červnu 2007 zde žilo 267 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel Horního Studence^[5]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	459	540	534	537	612	566	529	397	408	403	337	277	282

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Narodil se zde dřevorytec, grafik a podnikatel Jan Vilím (1856–1923).
Dalším z rodáků je stíhací pilot a vojenský letecký instruktor Rudolf Němec (1897–1969).
Jako soukomý učitel na zámku působil pražský historik umění Oskar Pollak (1883–1915).

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Václava a šindelová zvonice v Horním Studenci
Šindelová zvonice v Horním Studenci
Bývalá škola v Horním Studenci

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 164.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 54.
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Studenec na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Studenec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[3] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 164.

[bra-4] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 54.

[5] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]