Hořany (Zbrašín)
| Hořany | |
|---|---|
 Rybník, lípa a sušárna chmele | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Zbrašín |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′39″ s. š., 13°44′59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 115 (2021)[1] |
| Katastrální území | Hořany u Zbrašína (3,66 km²) |
| Nadmořská výška | 315 m n. m. |
| PSČ | 440 01 |
| Počet domů | 45 (2011)[2] |
  Hořany | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 191906 |
| Kód k. ú. | 791903 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hořany je vesnice, část obce Zbrašín v okrese Louny. Nachází se asi jeden kilometr západně od Zbrašína. Hořany leží v katastrálním území Hořany u Zbrašína o rozloze 3,66 km².[3]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice vychází z její polohy ve vyvýšené poloze ve významu ves Hořanů (lidí bydlících na hoře). V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: in Horzas (1316), de Horzan (1381), in Horzanech (1454), „w horzanech“ (1545) a Horžany (1623).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Hořanech pochází z roku 1316,[5] kdy byla vesnice rozdělena mezi Mikuláše z Hořan a Dalibora z Kozojed.[6] Ve stejném roce se Dalibor soudil s vladykou Petrem ze Hřivic, za to že mu Petr loupením a pleněním v Hořanech způsobil určité škody.[5] O dva roky později měli v Hořanech malé statky ještě jakýsi Vavřinec a Zdeslav.[6]
Další majitelé vsi se podle autorů liší. August Sedláček ve vsi uvedl několik majitelů drobných statků: Ješka (1381), Martina Šrama (1391–1408), Jana z Dražic (1406) a Jana (1408–1414). V roce 1450 ve vsi dále žili Jetřich a Jindřich, kteří vypověděli nepřátelství Sasům.[6] Podle Rudolfa Anděla vlastnili v letech 1381–1414 po polovině vsi bratři Martin a Rudolf z Hořan a během husitských válek se o ves dělili Záviš z Jimlína a Sulek z Vlastislavi.[5]
Jedním z panských sídel ve vsi bývala tvrz, doložená poprvé roku 1454,[5] kdy ji Sulek z Vlastislavi prodal Janovi mladšímu Skubelovi z Jimlína, jehož manželka Kateřina z Mečkova v roce 1461 přikoupila věno vdovy po Sulkovi.[6] Po smrti Jana Skubeleho se o Hořany dělili tři majitelé. Díl s tvrzí patřil Albrechtovi z Kolovrat († 1490), který ve stejné době založil Nový hrad. Nepotřebnou hořanskou tvrz nechal zpustnout a ta beze stop zanikla.[5]
Rozdělení vsi přetrvávalo i v dalších staletích. Dvůr s částí vsi patřil ještě roku 1603 rytíři z Dražovic, jiný díl byl součástí hřivického statku a další patřil roku 1555 k Touchovicím a ještě další v roce 1573 k Selmicím. Touchovická část byla později připojena k Novému hradu a selmická k Postoloprtům.[6] Část vsi se Selmicemi ztratil Adam Jindřich Hruška z Března při pobělohorských konfiskacích.[7]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 216 | 214 | 264 | 257 | 255 | 249 | 235 | 143 | 126 | 118 | 100 | 87 | 100 | 93 |
| Domy | 31 | 35 | 39 | 42 | 44 | 49 | 50 | 51 | . | 39 | 37 | 43 | 45 | 45 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Zbrašín. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaple Navštívení Panny Marie
- Venkovská usedlost čp. 17
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kaple -
Křížek -
Památník obětem první a druhé světové války
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hořany, s. 691.
- ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hořany – tvrz, s. 141.
- ↑ a b c d e SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Postoloprt, s. 418.
- ↑ Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Svazek 11. Hédypathie-hýždě. Praha: J. Otto, 1897. 1066 s. Dostupné online. Kapitola Hruška z Března, s. 809.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 308. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hořany na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Hořany u Zbrašína na webu ČÚZK
