Přeskočit na obsah

Hermann Gödel-Lannoy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dr. Hermann Gödel-Lannoy
Hermann Gödel-Lannoy
Hermann Gödel-Lannoy
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879 – 1891
Poslanec Štýrského zemského sněmu
Ve funkci:
1878 – ???
Stranická příslušnost
Členstvíslovinský nár. konzervativec
(Strana práva, Hohenwartův klub)
Narození7. dubna 1820
Maribor
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí21. května 1892
Maribor
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materUniverzita Štýrský Hradec
Vídeňská univerzita
Padovská univerzita
OceněníŘád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hermann Gödel-Lannoy (7. dubna 1820 Maribor[1][2] – 21. května 1892 Maribor[1][2][3]) byl rakouský státní úředník, šlechtic a politik slovinské národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady ze Štýrska.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Působil jako dvorní rada a statkář ve Vídni.[1]

Jeho otcem byl úředník krajského úřadu Franz Salis Gödel. Hermann vystudoval gymnázium v Mariboru a potom studoval práva na Univerzitě ve Štýrském Hradci, Padovské univerzitě a Vídeňské univerzitě, kde byl promován na doktora práv a filozofie.[3] Působil pak ve státních službách v Dalmácii. V roce 1848 byl jmenován okresním soudcem v Koperu, roku 1850 radou finanční prokuratury v Terstu. Potom přešel do Pešti a od roku 1854 pracoval na finanční prokuratuře v Prešpurku. V roce 1858 přešel na finanční prokuraturu do Benátek.[2]

Během války v roce 1866 se účastnil tažení jižní rakouské armády a byl vyjednavačem mezi arcivévodou Albrechtem a italskou vládou.[2] Za zásluhy během této války mu byl udělen Řád železné koruny. Později byl povýšen do baronského stavu.[3]

Po válce se vrátil na finanční prokuraturu, nyní v Dolních Rakousích. Do penze odešel roku 1880,[2] podle jiného zdroje až roku 1882. Při té příležitosti obdržel Císařský rakouský řád Leopoldův. V Mariboru si postavil velký palác. Od roku 1843 byla jeho manželkou Clementine von Sirk, dcera soudního prezidenta Karla von Sirka. Měli tři děti, které ale zemřely v mládí. Baron Gödel-Lannoy proto adoptoval svého synovce[3]

Byl politicky aktivní. Od roku 1878 byl poslancem Štýrského zemského sněmu za kurii venkovských obcí, obvod Maribor.[3] Roku 1884 se stal náměstkem zemského hejtmana (předsedy sněmu a zemské samosprávy).[2]

Působil taky jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil ve volbách roku 1879 za kurii venkovských obcí v Štýrsku, obvod Maribor, Slovenske Konjice, Slovenj Gradec atd. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1885.[4] V říjnu 1879 se stal druhým místopředsedou Poslanecké sněmovny Říšské rady.[5] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako baron Hermann Gödel-Lannoy, druhý místopředseda poslanecké sněmovny a statkář, bytem Vídeň.[6] Na Říšské radě předsedal železničnímu a imunitnímu výboru. Zasadil se o výstavbu železniční trati Celje–Dravograd.[2]

Po volbách roku 1879 se uvádí jako slovinský národní poslanec.[7] Ohledně jeho etnicity se ale zdroje rozcházejí. V předvolebním přehledu v roce 1879 uvádí český tisk, že byl navržen do Říšské rady slovinským volebním výborem, přičemž baron Gödel-Lannoy při této příležitosti prohlásil, že je rodem Slovinec.[8] V roce 1882 je ale v témže listu zmiňován jako Němec, třebaže zastupuje slovinský volební obvod.[9] Slovinský biografický lexikon ho uvádí jako politika nominovaného slovinskou národní konzervativní stranou, který byl sice primárně orientován provládně, ale byl Slovincem.[2] Na Říšské radě patřil do konzervativního Hohenwartova klubu (tzv. Strana práva), jenž sdružoval německorakouské i neněmecké konzervativce a federalisty.[10][3] V roce 1890 se ovšem už uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti.[11]

Zemřel náhle v květnu 1892 na srdeční mrtvici. Pohřeb se konal v Mariboru za velké účasti veřejnosti.[3]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 94. (německy) 
  2. ↑ a b c d e f g h Goedel-Lannoy, Hermann, baron [online]. Slovenski biografski leksikon [cit. 2015-08-20]. Dostupné online. (slovinsky) 
  3. ↑ a b c d e f g Hermann Freiherr v. Gödel-Lannoy. Südsteirische Post. Květen 1892, roč. 12, čís. 42, s. 1. Dostupné online. 
  4. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. ↑ Stenografický protokol. Poslanecká sněmovna. IX. zasedání. 4. schůze 17. října 1879, http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=1164
  6. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=167&size=45
  7. ↑ Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
  8. ↑ Volební ruch. Moravská orlice. Červen 1879, roč. 17, čís. 130, s. 2. Dostupné online. 
  9. ↑ Z Vídně. Moravská orlice. Červen 1882, roč. 20, čís. 290, s. 1. Dostupné online. 
  10. ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  11. ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hermann_Gödel-Lannoy&oldid=23816268“