Hassler Whitney

Hassler Whitney
Hassler Whitney
Narození	23. března 1907; New York
Úmrtí	10. května 1989 (ve věku 82 let); Princeton
Alma mater	Yaleova univerzita (do 1928); Harvardova univerzita (1928–1932)
Pracoviště	Harvardova univerzita (1930–1952); Applied Mathematics Panel (1943–1945); Institut pro pokročilé studium (1952–1977)
Obory	topologie, teorie grafů a singularity theory
Ocenění	Paul R. Halmos - Lester R. Ford Awards (1969); Národní vyznamenání za vědu (1976); Wolfova cena za matematiku (1982); Cena Leroye P. Steeleho (1985)
Děti	Sally W. Thurston; James Newcomb Whitney
Rodiče	Edward Baldwin Whitney a Josepha Newcomb Whitney
Příbuzní	William Dwight Whitney (dědeček z otcovy strany); Simon Newcomb (dědeček z matčiny strany); Josiah Whitney (prastrýc); Emily Henrietta Whitney (teta); Marian Parker Whitney (teta)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hassler Whitney (23. března 1907 New York, USA – 10. května 1989 Mount Dents Blanches, Švýcarsko) byl americký matematik. Zpočátku se zabýval zejména teorií grafů, vyvrcholením tohoto období v jeho tvůrčí kariéře je článek z roku 1935, ve kterém zavedl pojem matroidu, který je pro moderní kombinatoriku klíčový. Později se zabýval zejména varietami, kde je zakladatelem tzv. teorie singularit. V roce 1982 obdržel Wolfovu cenu za matematiku.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hassler Whitney na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hassler Whitney na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[e0ca56d981457b2c65e0fccb69f66ab3fe941c05-1] JSTOR. Dostupné online.

[a64fa35b332fa94ec267a43a457c71eee3f2a610-2] Dostupné online.

[bf8a967ae427d3cee0eea3b4f0657626401ce878-3] Google Books. Dostupné online.

[ab9af8b3f76c7c75a02f8b6a4ddb304e95f29e3a-4] Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

Nositelé Wolfovy ceny za matematiku

1978–1979	Israel Gelfand / Carl Ludwig Siegel (1978) • Jean Leray / André Weil (1979)

1980–1989	Henri Cartan / Andrej Nikolajevič Kolmogorov (1980) • Lars Ahlfors / Oscar Zariski (1981) • Hassler Whitney / Mark Grigorievič Krejn (1982) • Čchen Sing-šen / Pál Erdős (1983/84) • Kunihiko Kodaira / Hans Lewy (1984/85) • Samuel Eilenberg / Atle Selberg (1986) • Kijoši Itó / Peter Lax (1987) • Friedrich Hirzebruch / Lars Hörmander (1988) • Alberto Calderón / John Milnor (1989)

1990–1999	Ennio De Giorgi / Ilja Pjatěckij-Šapiro (1990) • Lennart Carleson / John Griggs Thompson (1992) • Michail Gromov / Jacques Tits (1993) • Jürgen Moser (1994/95) • Robert Langlands / Andrew Wiles (1995/96) • Joseph Keller / Jakov Sinaj (1996/97) • László Lovász / Elias Menachem Stein (1999)

2000–2009	Raoul Bott / Jean-Pierre Serre (2000) • Vladimir Arnold / Saharon Šelach (2001) • Mikio Sató / John Tate (2002/03) • Grigorij Alexandrovič Margulis / Sergej Petrovič Novikov (2005) • Stephen Smale / Hilel Fürstenberg (2006/07) • Pierre Deligne / Phillip Griffiths / David Mumford (2008)

2010–2019	Čchiou Čcheng-tung / Dennis Sullivan (2010) • Michael Aschbacher / Luís Angel Caffarelli (2012) • George Mostow / Michael Artin (2013) • Peter Sarnak (2014) • James Arthur (2015) • Richard Schoen / Charles Fefferman (2017) • Alexandr Alexandrovič Bejlinson / Vladimir Geršonovič Drinfeld (2018) • Jean-François Le Gall / Gregory F. Lawler (2019)

2020–2029	Simon Donaldson / Jakov Matvejevič Eliašberg (2020) • George Lusztig (2022) • Ingrid Daubechies (2023) • Noga Alon / Adi Šamir (2024)