György Széchenyi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
György Széchenyi
Széchényi György VU.jpg
Narození 1592
Szécsény
Úmrtí 18. února 1695 (ve věku 102–103 let)
Bratislava
Funkce diecézní biskup (od 1647)
diecézní biskup (od 1653)
diecézní biskup (od 1665)
katolický arcibiskup (od 1678)
katolický arcibiskup (od 1686)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Sečenský (maďarsky Széchényi (příp. Szécsényi) György,1592 v Szécsény18. února 1695 v Bratislavě) byl uherský primas a arcibiskup ostřihomský, protireformační bojovník. Pocházel z uherského šlechtického rodu Széchényiů a byl zakladatelem jeho hraběcí linie (Széchenyi de Sárvár-Felsővidék).

Život[editovat | editovat zdroj]

Pomník György Széchényiho Nových Zámcích na Sovensku.
Hrad Sümeg

Jiří Sečenský nejprve absolvoval nižší školy v Gyöngyösi a Trnavě, a po studiích humanitních oborů, od roku 1625 studoval teologii na nově založeném Pázmáneu ve Vídni.

V březnu 1631 byl vysvěcen na kněze. Tři měsíce byl kaplanem v Šaľe a 7. února 1632 se stal ostřihomským kanovníkem. Od roku 1636 byl arcijáhnem trnavským, od roku 1638 prorektorem v Novém Městě nad Váhem, od roku 1641 byl arcijáhnem zvolenským. Roku 1644 byl jmenován biskupem pécským. V témže roce se účastnil mírových jednání s Jiřím I. Rákóczim v Linci.

V roce 1685 se stal arcibiskupem v Ostřihomi (1685–1695) a tím i uherským primasem, tedy nejvyšším představitelem církve v Uhrách s čestným titulem "prodigium munificentiae". Za svého úřadování založil několik jezuitských klášterů a kolegií.

Provedl také řadu stavebních úprav pevnosti v západomaďarském Sümegu. Nechal město obehnat kamennou zdí s pěti rohovými baštami se zdobnými branami. V téže době pak nechal postavit Tarisznyavár (maď. tarisznya - 'ranec, batoh' a vár - 'hrad').

Roku 1697 mu císař Leopold I. udělil hraběcí titul s predikátem Széchenyi de Sárvár-Felsővidék. Tato rodová linie později sehrála významnou roli v emancipaci maďarského národa.

Literatura[editovat | editovat zdroj]