Přeskočit na obsah

Grandvillard

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Grandvillard
Grandvillard – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška762 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonFribourg
OkresGruyère
Grandvillard
Grandvillard
Grandvillard, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha24,32 km²
Počet obyvatel844 (2018)[1]
Hustota zalidnění34,7 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.grandvillard.ch
PSČ1666
Označení vozidelFR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grandvillard je obec v okrese Gruyère v kantonu Fribourg ve Švýcarsku. Žije zde 844[1] obyvatel.

Dent de Lys a Vanil Blanc

Grandvillard leží v nadmořské výšce 762 m, vzdušnou čarou 8 km jihojihovýchodně od okresního města Bulle. Obec s hustou a kompaktní zástavbou se rozkládá na náplavovém kuželu řeky Tâna na východním okraji širokého údolí řeky Sány v oblasti Haute-Gruyère, ve Fribourských Alpách východně od Molésonu.

Území obce o rozloze 24,2 km² pokrývá část pohoří Haute-Gruyère. Západní hranici tvoří řeka Sána. Odtud se území obce rozkládá východním směrem v ploché údolní nivě, která je široká až 1,5 km a z níž se jižně od Grandvillardu zvedají kopce Les Cressets. Východní část území zahrnuje povodí horského potoka La Taouna (s vodopádem v rokli východně od obce) a jeho pravého přítoku Ruisseau du Marais. Tato odlehlá a málo dotčená oblast je přírodní rezervací celostátního významu. Dělí se na hlavní masivu (hranice s kantonem Vaud) a tři další paralelní boční masivy, které jsou přerušeny pramennými potoky Tauny, několika vrstvami tvrdých vápenců a mezi nimi snadněji erodovatelnými vrstvami jílů a blat. Hranice probíhá na jihu přes vrcholy Les Millets (1886 m n. m.), Pra de Cray (2198 m n. m.) a Vanil Carré (2195 m n. m.), na východě přes Pointe de Paray (2375 m n. m.), Vanil de l’Ecri (2375 m n. m.) a Vanil Noir (2389 m n. m.) a na severovýchodě přes Le Van (1966 m n. m.). V roce 1997 byla 3 % území obce pokryta zastavěnou plochou, 27 % lesy a lesními porosty, 47 % zemědělskou půdou a přibližně 23 % neproduktivní půdou.

Součástí Grandvillardu jsou četné individuální farmy a vysokohorské chaty. Sousedními obcemi Grandvillardu jsou Haut-Intyamon, Bas-Intyamon a Val-de-Charmey v kantonu Fribourg a Château-d’Oex v kantonu Vaud.

Letecký pohled (1964)

Území obce Grandvillard bylo osídleno již velmi brzy, jak dokládají náhrobní kameny z doby halštatské a stopy z doby římské a raného středověku. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1228 a nese název Vilar.[2] Později se objevily názvy Vilar retro Grueriam (1390), Villar (1399) a Communitas Magni Villarii retro Grueriam (1497). Název místa je složen z pozdně latinského slova villare (ves, vesnice) a francouzského slova grand (velký).

Od středověku patřil Grandvillard k panství Montsalvens, které bylo součástí hrabství Gruyères. Od 12. do 14. století je zde také doložena šlechtická rodina Vilarů. V roce 1462 získali obyvatelé Jean de Montsalvens právo volit si vlastního obecního starostu.

Poté, co poslední hrabě z Gruyères zkrachoval, byl Grandvillard začleněn do fribourského panství Gruyères. Po pádu Staré švýcarské konfederace (1798) patřila obec nejprve k prefektuře a od roku 1848 k okresu Gruyères.[2]

V rámci slučování obcí, které od roku 2000 prosazuje kanton Fribourg, se Grandvillard měl sloučit s obcemi Enney, Estavannens a Villars-sous-Mont do nové obce Bas-Intyamon. Protože však obyvatelé obce hlasovali proti sloučení, zůstal Grandvillard samostatnou politickou obcí.[2]

Od roku 2012 je obec součástí přírodního parku Gruyère Pays-d’Enhaut.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Centrum obce
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1811 1850 1880 1900 1910 1920 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000
Počet obyvatel 407 419 497 566 591 521 484 547 532 521 506 564 605

Z celkového počtu obyvatel je 96,2 % francouzsky mluvících, 2,0 % německy mluvících a 1,0 % portugalsky mluvících (stav v roce 2000). V roce 1850 žilo v Grandvillardu 419 obyvatel a v roce 1900 566 obyvatel. V průběhu 20. století se počet obyvatel pohyboval mezi 480 a 560 obyvateli. Od roku 1980 (506 obyvatel) došlo k výraznému nárůstu počtu obyvatel.

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]
Tradiční architektura v obci

Až do druhé poloviny 20. století byl Grandvillard vesnicí, která se vyznačovala především zemědělstvím. Od pozdního středověku zde byly také mlýny, pily a koželužny. I dnes hraje ve struktuře zaměstnanosti obyvatelstva důležitou roli chov dobytka a mlékárenství (pro výrobu sýra Gruyère) a v menší míře i zemědělství. Další pracovní příležitosti jsou k dispozici v místních malých podnicích (zahrnujících především zpracování dřeva) a v sektoru služeb. V údolí Sány se těží štěrkopísky. V Grandvillardu se nachází vojenské ubytovací zařízení. V posledních desetiletích se obec rozvíjí také jako rezidenční obec. Mnoho zaměstnanců proto dojíždí za prací do oblasti Bulle.

Obec má dobré dopravní spojení, i když se nachází mimo hlavní dopravní tepny. Do Grandvillardu se lze dostat z hlavní silnice z Bulle do Château-d’Oex krátkou slepou silnicí. Obec je napojena na síť veřejné dopravy autobusovou linkou provozovanou společností Transports publics Fribourgeois, která jezdí z Bulle do Grandvillard. Na západní straně údolí Sány u Villars-sous-Mont se nachází zastávka (1,5 km od centra obce) na železniční trati z Bulle do Montbovonu, která byla otevřena 23. července 1903.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grandvillard na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b c d SEEWER, Eveline. Grandvillard [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2006-01-04 [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]