Georges Canguilhem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Georges Canguilhem
Georges Canguilhem.jpg
Narození 4. června 1904
Castelnaudary
Úmrtí 11. září 1995 (ve věku 91 let)
Marly-le-Roi
Povolání filosof, vědec, lékař a vysokoškolský učitel
Alma mater École normale supérieure
Agrégation de philosophie en France
Ocenění George Sarton Medal (1983)
Médaille d’or du CNRS (1987)
Vlivy Gaston Bachelard
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georges Canguilhem [žorž kangilem] (4. června 1904 Castelnaudary u Toulouse11. září 1995 Marly-le-Roi u Paříže) byl francouzský lékař, filosof a historik vědy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1924 studoval Canguilhem na École normale supérieure, společně s J.-P. Sartrem a R. Aronem. Po ukončení učil filosofii na různých gymnáziích a v Toulouse začal studovat medicínu. Roku 1941 byl přijat na univerzitu Štrasburk, která tehdy sídlila v Clermont-Ferrand, a 1943 promoval jako lékař. Výrazně se podílel na francouzském odboji a ve velké bitvě na Mont Mouchet v červnu 1944 velel polní nemocnici. Roku 1948 se stal děkanem filosofické fakulty ve Štrasburku a roku 1955 byl povolán na Sorbonnu jako nástupce Gastona Bachelarda ve funkci ředitele Ústavu pro dějiny věd, kterou zastával až do svého emeritování v roce 1971. Mezi jeho žáky byli například Michel Foucault, Pierre Bourdieu, Jacques Derrida a Gilles Deleuze. Jako dlouholetý inspektor pro výuku filosofie a předseda příslušné zkušební komise měl velký vliv na výuku filosofie ve Francii. Roku 1987 byl vyznamenán Zlatou medailí CNRS.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Canguilhem se zabýval hlavně otázkami vědeckého poznání, filosofií biologických věd a dějinami vědy. Jeho nejvýznamnější publikace jsou „Normální a patologické“ (Le normal et le pathologique, 1943 a 1966), „Poznání živého“ (La connaissance de la vie, 1952) a „Studie z dějin a filosofie věd o živém“ (Études d´histoire et de la philosophie des sciences concernant les vivants et la vie, 1968), které byly přeloženy do několika jazyků. Zabýval se také otázkou poměru mezi mozkem a myšlením, dějinami pojmu reflexu a představy zdraví.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • G. Canguilhem, Poznávání života, Karolinum, 2017.
  • G. Canguilhem, Normální a patologické (připravuje nakl. Karolinum)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]