Georges Canguilhem
Georges Canguilhem | |
---|---|
Rodné jméno | Georges Jean Bernard Canguilhem |
Narození | 4. června 1904 Castelnaudary |
Úmrtí | 11. září 1995 (ve věku 91 let) Le Port-Marly |
Povolání | filozof, historik vědy, vysokoškolský učitel, francouzský odbojář, výzkumník, lékař a historik |
Alma mater | Štrasburská univerzita (do 1943) École normale supérieure |
Témata | dějiny vědy a filozofie vědy |
Ocenění | Válečný kříž 1939–1945 (1945) medaile Za odboj (1946) George Sarton Medal (1983) Zlatá medaile Národního centra vědeckého výzkumu (1987) |
Vlivy | Gaston Bachelard Aristotelés Galén Georges Louis Leclerc de Buffon Immanuel Kant … více na Wikidatech |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Georges Canguilhem [žorž kangilem] (4. června 1904 Castelnaudary u Toulouse – 11. září 1995 Marly-le-Roi u Paříže) byl francouzský lékař, filosof a historik vědy.
Život
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1924 studoval Canguilhem na École normale supérieure, společně s J.-P. Sartrem a R. Aronem. Po ukončení učil filosofii na různých gymnáziích a v Toulouse začal studovat medicínu. Roku 1941 byl přijat na univerzitu Štrasburk, která tehdy sídlila v Clermont-Ferrand, a 1943 promoval jako lékař. Výrazně se podílel na francouzském odboji a ve velké bitvě na Mont Mouchet v červnu 1944 velel polní nemocnici. Roku 1948 se stal děkanem filosofické fakulty ve Štrasburku a roku 1955 byl povolán na Sorbonnu jako nástupce Gastona Bachelarda ve funkci ředitele Ústavu pro dějiny věd, kterou zastával až do svého emeritování v roce 1971. Mezi jeho žáky byli například Michel Foucault, Pierre Bourdieu, Jacques Derrida a Gilles Deleuze. Jako dlouholetý inspektor pro výuku filosofie a předseda příslušné zkušební komise měl velký vliv na výuku filosofie ve Francii. Roku 1987 byl vyznamenán Zlatou medailí CNRS.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Canguilhem se zabýval hlavně otázkami vědeckého poznání, filosofií biologických věd a dějinami vědy. Jeho nejvýznamnější publikace jsou „Normální a patologické“ (Le normal et le pathologique, 1943 a 1966), „Poznávání života“ (La connaissance de la vie, 1952) a „Studie z dějin a filosofie věd o živém“ (Études d´histoire et de la philosophie des sciences concernant les vivants et la vie, 1968), které byly přeloženy do několika jazyků. Zabýval se také otázkou poměru mezi mozkem a myšlením, dějinami pojmu reflexu a představy zdraví.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Primární literatura
[editovat | editovat zdroj]- G. Canguilhem, Poznávání života, Karolinum, 2017.
- G. Canguilhem, Normální a patologické (připravuje nakl. Karolinum)
Sekundární literatura
[editovat | editovat zdroj]- Georges Canguilhem a myšlení živého, Grimmich Šimon, Lockenbauer Jan, Šarkadyová Lucie (ed.), Pavel Mervart, 2020.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Georges Canguilhem
- (anglicky)
- J. Marshall, G. Canguilhem
- (francouzsky)
- Centre Georges Canguilhem (Université de Paris 7)
- Le problème des régulations dans Écrits sur la médecine de Georges Canguilhem Archivováno 21. 4. 2009 na Wayback Machine.
- G. Canguilhem, Qu’est-ce que la psychologie ?, v Revue de métaphysique et de morale, n° 1, Paris, 1958