Georges Beaume
| Georges Beaume | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. května 1861 Pézenas |
| Úmrtí | 17. února 1940 (ve věku 78 let) |
| Povolání | talentový agent a spisovatel |
| Národnost | francouzská |
| Ocenění | Prix Lambert (1894) Montyonova cena (1896) prize Maillé Latour Landry (1898) Prix Monbinne (1913) Montyonova cena (1929) |
| Děti | Émile Beaume |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Georges Beaume (12. května 1861 Pézenas – 17. února 1940 Mirande) byl francouzský novinář, spisovatel, prozaik, povídkář, výtvarný a literární kritik.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v rodině Emile Beaumeho a Marguerite rozené Cros. S manželkou Louisou rozenou Rieunierovou měl dceru Germaine Herzogovou a syna Emile-Maria.[1]
Po absolvování koleje v Pézenas se plně věnoval literatuře. Patřil do skupiny naturalistů, kteří navázali na Zolu, ale nenásledovali ho až do krajností ve sbírání společenského dokumentu, nýbrž se věnovali „světlejšímu“ detailu.[2]
Roku 1906 se stal rytířem čestné legie.[2]
Vyznamenání Francouzské akademie[editovat | editovat zdroj]
- 1894: Lambertova cena (za literaturu a filozofii od Institutu de France) za Aux Jardins
- 1896: Montyonova cena (za literární dílo nejužitečnější mravům) za Les Vendanges
- 1898: cena Maillé-Latour-Landryho (k povzbuzení mladých spisovatelů) za jeho romány, např. Les Vendanges, Fine[2]
- 1913: cena Monbinne („buď za odměňování skutků bezúhonnosti, nebo za pomoc nešťastným lidem hodným zájmu“)
- 1929: Montyonova cena za La Cigale et la Fourmi
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Sous la robe – avec une page de L. Cladel. Paris: E. Dentu, 1889
- Les vendanges: roman – Paris: Fontemiong et cie, 1896
- Le Loup-garou (publié sous forme de feuilleton dans Le Temps du 26 novembre 1895 au 6 décembre 1895)
- Les gens de la lune (publié sous forme de feuilleton dans La Liberté en 1898
- Fine: roman – illustrations en couleurs de P. Balluriau. Paris: Librainire Nilsson, 1904
- La Petite Princesse (publié sous forme de roman-feuilleton dans L'Éclair, journal quotidien du Midi du 4 février 1905 au 9 mars 1905)
- Trottin de Paris: roman – Paris: Per Lamm, 1907
- Le bien-marié - Collection Stella no 398
- La Femme et le Larron (publié aux éditions Louis Michaud et illustré par Alméry Lobel-Riche), 1907
- Monsieur le député - 1910
- Fromentin – Paris: Michaud, 1911
- Léonard de Vinci – Paris: Louis-Michaud, 1911
- Notre Languedoc – Paris: Perrin et C. ie, 1923
- La Villa Médicis – Paris: Garnier, 1923
- L’Académie de France à Rome: la Villa Médicis – Paris: Garnier, 1923
- Les Lettres de mon moulin d’Alphonse Daudet – Paris: Malfere, 1929
- Le château vert: roman – 1935, Collection Fama no 418
Divadlo[editovat | editovat zdroj]
upravil Georges Beaume, prasynovec Georga Beauma (1861–1940)
- 1961: Dommage qu'elle soit une putain de John Ford, mise en scène Luchino Visconti, Théâtre de Paris
V češtině[editovat | editovat zdroj]
- Jablka – úvod František Sekanina; přeložil Jaroslav Pšenička; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 61. Praha: J. R. Vilímek, 1914
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georges_Beaume na francouzské Wikipedii.
- ↑ www.myheritage.cz [online]. [cit. 2023-11-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c SEKANINA, František. 1000 nejkrásnějších Novell.... Praha: J. R. Vilímek, 1914. S. 85.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Autor Georges Beaume ve Wikizdrojích (francouzsky)
