Přeskočit na obsah

Georg Lienbacher

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Georg Lienbacher
Georg Lienbacher, r. 1882 (Jan Vilímek)
Georg Lienbacher, r. 1882 (Jan Vilímek)
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1896
Poslanec Salcburského zemského sněmu
Ve funkci:
1870 – 1896
Stranická příslušnost
ČlenstvíHohenwartův klub
(Strana práva)
Liechtensteinův klub
Lienbacherova skupina
(Katolická lidová str.)
Narození18. dubna 1822
Kuchl
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí14. září 1896 (ve věku 74 let)
Salcburk
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníSalzburger Kommunalfriedhof
PříbuzníMatthias Lienbacher[1][2] (sourozenec)
Alma materVídeňská univerzita
Profesepolitik a právník
Náboženstvíkatolická církev
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georg Lienbacher (18. dubna 1822 Mittersill[3] – 14. září 1896 Salcburk[3][4]) byl rakouský politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Kuchlu v katolické rodině. Tři jeho bratři se věnovali kněžskému povolání.[5] Jedním z nich byl duchovní Matthias Lienbacher.[3]

Vystudoval gymnázium v Salcburku.[4] Studoval práva na Vídeňské univerzitě. V roce 1847 nastoupil do státní služby. Pracoval na různých soudech. V roce 1854 se stal státním návladním v Budíně, od roku 1859 byl hlavním státním návladním ve Vídni. Pak působil coby referent pro legislativu na ministerstvu spravedlnosti ve vídni. Od roku 1870 byl radou vrchního zemského soudu ve Vídni. V roce 1880 se stal dvorním radou při nejvyšším soudním a kasačním dvoře. Kromě toho byl od roku 1882 členem říšského soudu. Roku 1887 odešel na penzi.[3]

Byl veřejně a politicky činný. V roce 1870 se stal poslancem Salcburského zemského sněmu. V letech 1890–1896 byl i členem zemského výboru.[3] Na sněmu reprezentoval kurii měst, obvod Golling, Kuchl, Abtenau.[5] Poslancem zemského sněmu byl až do své smrti.[4]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii venkovských obcí v Salcbursku, obvod Salcburk, Golling atd. Do parlamentu se dostal za týž obvod opět ve volbách roku 1879. Uspěl zde i ve volbách roku 1885 a volbách roku 1891.[6] V roce 1873 se uvádí jako Georg Lienbacher, c. k. rada vrchního zemského soudu, bytem Vídeň.[7]

V roce 1873 zastupoval v parlamentu opoziční blok.[8] V roce 1878 zasedal v poslaneckém Hohenwartově klubu (tzv. Strana práva, která byla konzervativně a federalisticky orientována).[9] Jako konzervativec se uvádí i po volbách v roce 1879.[10] Patřil mezi nejvýraznější parlamentní postavy. Ačkoliv byl konzervativně a procírkevně orientován, prosazoval speficickou politiku s německorakouskými národnostními akcenty a větším důrazem na centralizaci státu. Nebyl stoupencem federalismu a autonomie jako například čeští nebo slovinští poslanci.[4] Postupně se proto se Stranou práva názorově rozešel. Roku 1881 vstoupil do nového centristického a sociálně reformního klubu na Říšské radě (tzv. Liechtensteinův klub).[11] Po volbách do Říšské rady roku 1885 se uvádí jako člen malé tzv. Lienbacherovy skupiny, která samostatně působila v parlamentu.[12]

Roku 1887 založil spolu s Josefem Alexanderem Schwerem a Michaelem Gmachlem vlastní novou centristickou politickou formaci Klub středu, která stála na politické scéně uprostřed, mezi konzervativci a liberály. Díky ní v roce 1890 ztratili konzervativci svou dlouhodobou převahu na zemském sněmu. Šlo o předchůdce pozdější vlivné Katolické lidové strany.[3][13] V roce 1890 se uvádí na Říšské radě jako poslanec bez klubové příslušnosti.[14]

Byl dvakrát ženatý, obě manželství byla bezdětná. Zemřel v září 1896. Od května 1896 byl nemocen.[5][4]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Rakouská akademie věd. DOI 10.1553/0X00282ECD. Dostupné online.
  2. ↑ Biographisches Jahrbuch und Deutscher Nekrolog. Berlín. Dostupné online.
  3. ↑ a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 5. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Lienbacher, Georg (1822-1896), Jurist und Politiker, s. 210. (německy) 
  4. ↑ a b c d e Hofrath Lienbacher. Vorarlberger Volksblatt. Září 1896, roč. 31, čís. 212, s. 1–2. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Hofrath Lienbacher. Salzburger Chronik. Září 1896, roč. 32, čís. 210, s. 1. Dostupné online. 
  6. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=247&size=45
  8. ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
  9. ↑ Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online. 
  10. ↑ Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
  11. ↑ Národní listy, 25. 11. 1881, s. 1.
  12. ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  13. ↑ VOITHOFER, Richard. "... dem Kaiser Treue und Gehorsam ...": Ein biografisches Handbuch der politischen Eliten in Salzburg 1861 bis 1918. [s.l.]: Böhlau Verlag Wien, 2011. 200 s. Dostupné online. ISBN 978-3205786375. S. 175. (německy) 
  14. ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Georg_Lienbacher&oldid=24454722“