Přeskočit na obsah

Georg Lienbacher

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Georg Lienbacher
Georg Lienbacher, r. 1882 (Jan Vilímek)
Georg Lienbacher, r. 1882 (Jan Vilímek)
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1896
Poslanec Salcburského zemského sněmu
Ve funkci:
1870 – 1896
Stranická příslušnost
ČlenstvíHohenwartův klub
(Strana práva)
Liechtensteinův klub
Lienbacherova skupina
(Katolická lidová str.)
Narození18. dubna 1822
Kuchl
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí14. září 1896
Salcburk
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníSalzburger Kommunalfriedhof
PříbuzníMatthias Lienbacher[1][2] (sourozenec)
Alma materVídeňská univerzita
Náboženstvíkatolická církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georg Lienbacher (18. dubna 1822 Mittersill[3] – 14. září 1896 Salcburk[3][4]) byl rakouský politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Kuchlu v katolické rodině. Tři jeho bratři se věnovali kněžskému povolání.[5] Jedním z nich byl duchovní Matthias Lienbacher.[3]

Vystudoval gymnázium v Salcburku.[4] Studoval práva na Vídeňské univerzitě. V roce 1847 nastoupil do státní služby. Pracoval na různých soudech. V roce 1854 se stal státním návladním v Budíně, od roku 1859 byl hlavním státním návladním ve Vídni. Pak působil coby referent pro legislativu na ministerstvu spravedlnosti ve vídni. Od roku 1870 byl radou vrchního zemského soudu ve Vídni. V roce 1880 se stal dvorním radou při nejvyšším soudním a kasačním dvoře. Kromě toho byl od roku 1882 členem říšského soudu. Roku 1887 odešel na penzi.[3]

Byl veřejně a politicky činný. V roce 1870 se stal poslancem Salcburského zemského sněmu. V letech 1890–1896 byl i členem zemského výboru.[3] Na sněmu reprezentoval kurii měst, obvod Golling, Kuchl, Abtenau.[5] Poslancem zemského sněmu byl až do své smrti.[4]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii venkovských obcí v Salcbursku, obvod Salcburk, Golling atd. Do parlamentu se dostal za týž obvod opět ve volbách roku 1879. Uspěl zde i ve volbách roku 1885 a volbách roku 1891.[6] V roce 1873 se uvádí jako Georg Lienbacher, c. k. rada vrchního zemského soudu, bytem Vídeň.[7]

V roce 1873 zastupoval v parlamentu opoziční blok.[8] V roce 1878 zasedal v poslaneckém Hohenwartově klubu (tzv. Strana práva, která byla konzervativně a federalisticky orientována).[9] Jako konzervativec se uvádí i po volbách v roce 1879.[10] Patřil mezi nejvýraznější parlamentní postavy. Ačkoliv byl konzervativně a procírkevně orientován, prosazoval speficickou politiku s německorakouskými národnostními akcenty a větším důrazem na centralizaci státu. Nebyl stoupencem federalismu a autonomie jako například čeští nebo slovinští poslanci.[4] Postupně se proto se Stranou práva názorově rozešel. Roku 1881 vstoupil do nového centristického a sociálně reformního klubu na Říšské radě (tzv. Liechtensteinův klub).[11] Po volbách do Říšské rady roku 1885 se uvádí jako člen malé tzv. Lienbacherovy skupiny, která samostatně působila v parlamentu.[12]

Roku 1887 založil spolu s Josefem Alexanderem Schwerem a Michaelem Gmachlem vlastní novou centristickou politickou formaci Klub středu, která stála na politické scéně uprostřed, mezi konzervativci a liberály. Díky ní v roce 1890 ztratili konzervativci svou dlouhodobou převahu na zemském sněmu. Šlo o předchůdce pozdější vlivné Katolické lidové strany.[3][13] V roce 1890 se uvádí na Říšské radě jako poslanec bez klubové příslušnosti.[14]

Byl dvakrát ženatý, obě manželství byla bezdětná. Zemřel v září 1896. Od května 1896 byl nemocen.[5][4]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Rakouská akademie věd. DOI 10.1553/0X00282ECD. Dostupné online.
  2. ↑ Biographisches Jahrbuch und Deutscher Nekrolog. Berlín. Dostupné online.
  3. ↑ a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 5. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Lienbacher, Georg (1822-1896), Jurist und Politiker, s. 210. (německy) 
  4. ↑ a b c d e Hofrath Lienbacher. Vorarlberger Volksblatt. Září 1896, roč. 31, čís. 212, s. 1–2. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Hofrath Lienbacher. Salzburger Chronik. Září 1896, roč. 32, čís. 210, s. 1. Dostupné online. 
  6. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=247&size=45
  8. ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
  9. ↑ Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online. 
  10. ↑ Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
  11. ↑ Národní listy, 25. 11. 1881, s. 1.
  12. ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  13. ↑ VOITHOFER, Richard. "... dem Kaiser Treue und Gehorsam ...": Ein biografisches Handbuch der politischen Eliten in Salzburg 1861 bis 1918. [s.l.]: Böhlau Verlag Wien, 2011. 200 s. Dostupné online. ISBN 978-3205786375. S. 175. (německy) 
  14. ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Georg_Lienbacher&oldid=21975663“