Geometrická optika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Geometrická optika (též zvaná paprsková optika) je částí optiky, která se zabývá studiem šíření světla v prostředí, jehož rozměry jsou velké ve srovnání s vlnovou délkou světla. Geometrická optika si tedy nevšímá vlnových vlastností světla.

Základní principy[editovat | editovat zdroj]

Geometrická optika je postavena na několika principech

Tato pravidla posloužila k vytvoření Fermatova principu.

Princip přímočarého šíření světla[editovat | editovat zdroj]

Šíření světla z bodového zdroje

Princip přímočarého šíření světla říká, že pokud světlo, které se šíří homogenním prostředím, dopadá na překážky, které jsou dostatečně velké ve srovnání s vlnovou délkou světla, pak pozorujeme, že světlo se šíří přímočaře.

Toto přímočaré šíření světla umožňuje zavést představu světelného paprsku.

Pokud máme velmi malý (bodový) zdroj světla uzavřený v neprůhledné schránce, v níž se nachází malý kruhový otvor, přičemž kruhový otvor musí být dostatečně velký, aby nedocházelo k ohybovým jevům, pak světlo může unikat ze schránky pouze kruhovým otvorem a šíří se vnějším prostředím, přičemž vytváří světelný kužel s vrcholem ve zdroji světla. Průřez kužele je dán velikostí kruhového otvoru. Světelný kužel lze dobře spatřit na stínítku, které do něj umístíme. Tento světelný kužel je možné spatřit v mírně znečistěném prostředí, např. ve vzduchu s drobnými částečkami prachu apod., kdy dojde k jeho zviditelnění v důsledku rozptylu na znečišťujících částicích. Takový světelný kužel se nazývá svazkem paprsků. Svazek paprsků se obvykle vyznačuje jen některými jejími význačnými paprsky, které svazek charakterizují. Jde např. o paprsek probíhající středem svazku, popř. na nějaké hraně svazku apod.

Paraxiálním (nulovým) paprskem se nazývá takový paprsek, které leží v blízkosti optické osy a svírá s ní velmi malý úhel (menší než 2°).

Princip vzájemné nezávislosti paprsků[editovat | editovat zdroj]

K principu vzájemné nezávislosti paprsků.

Princip vzájemné nezávislosti paprsků lze považovat za platný pouze tehdy, pokud nepřihlížíme k ohybovým jevům. Ve skutečnosti může docházet k ovlivňování paprsků a vzniku jevu, který se nazývá interference.

Tento princip říká, že všechny paprsky z téhož nebo různých zdrojů postupují prostorem tak, jako by ostatní paprsky neexistovaly.

Pokud dojde k zastínění svazku světelných paprsků clonou, postupují paprsky v místě nezastíněném clonou dále bez jakéhokoli vlivu paprsků, které byly clonou odstíněny. Stejně je tomu také v případě, že dochází k protínání paprsků z více zdrojů.

Princip záměnnosti chodu paprsků[editovat | editovat zdroj]

Záměnnost chodu paprsků

Princip záměnnosti chodu paprsků říká, že pokud se paprsek šíří z bodu A do bodu B, může se šířit také z bodu B do bodu A.

Tento princip je platný i v případě, že dochází k odrazu nebo lomu paprsku. Změníme-li tedy směr libovolného paprsku na opačný, bude paprsek postupovat stejnou cestou.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Geometrická optika položila základy pro tvorbu optického zobrazení, např. pomocí čoček a zrcadel. Znalost optického zobrazení posloužila pro pochopení a konstrukci optických systémů.

Související články[editovat | editovat zdroj]