Přeskočit na obsah

Geografie Afghánistánu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Afghánistán je vnitrozemská hornatá země nacházející se na Íránské vysočině,[1] na hranici střední[2] a jižní Asie.[3][4][5][6][7][8] Země je svou rozlohou 40. největší na světě. Kábul, hlavní a největší město Afghánistánu, leží v provincii Kábul. Kvůli své poloze na křižovatce hlavních obchodních cest přitahuje Afghánistán od šestého století před naším letopočtem řadu útočníků.

V Afghánistánu se nachází většina Hindúkuše. Zemí protéká řada velkých řek, včetně Amudarjy, Arghandábu, Faráhrúdu, Tedženu, Hilmandu, Kábulu, Kokčy a Kunaru. Země má také mnoho menších řek, stejně jako potoků, kanálů, jezer, rybníků a pramenů. Většina jeho sladké vody historicky proudila do sousedních zemí.[9]

Rozloha a hranice[editovat | editovat zdroj]

Rozloha[editovat | editovat zdroj]

  • Celkem: 652 864 km2
    • V žebříčku zemí světa: 40.
  • Země: 652 230 km2
  • Voda: 630 km2

Rozloha – srovnání[editovat | editovat zdroj]

  • Srovnání s Austrálií: přibližně 2/3 velikosti jižní Austrálie
  • Srovnání s Českem: o něco větší než osmkrát rozloha Česka
  • Srovnání s Kanadou: přibližně velikosti Saskatchewanu
  • Srovnání se Spojeným královstvím: přibližně 2+2/3krát větší než Spojené království
  • Srovnání se Spojenými státy americkými: o něco větší než třikrát rozloha Idaha
  • Srovnání s EU: o něco větší než Francie

Pozemní hranice[editovat | editovat zdroj]

Pobřeží[editovat | editovat zdroj]

  • 0 km

Námořní nároky[editovat | editovat zdroj]

  • Žádné (vnitrozemský stát)

Horské systémy[editovat | editovat zdroj]

Pohoří Hindúkuš, které se táhne od severovýchodu až na jihozápad, rozděluje národ na tři hlavní regiony:

  1. Střední vysočina, která tvoří zhruba dvě třetiny rozlohy země
  2. Jihozápadní náhorní plošina, která představuje čtvrtinu rozlohy země
  3. menší oblast Severních plání, kde je nejúrodnější půda v zemi

Nadmořská výška se obecně snižuje od severovýchodu k jihozápadu podle obecného tvaru pohoří Hindúkuš; od jeho nejvyššího bodu v pohoří Pamír poblíž čínských hranic po nižší nadmořské výšky poblíž hranic s Uzbekistánem. Na severu, západě a jihozápadě neexistují žádné horské bariéry oddělující Afghánistán od sousedních zemí. Severní pláně přecházejí do rovin Turkmenistánu. Na západě a jihozápadě se náhorní plošiny a pouště spojují s íránskými. Afghánistán se nachází na euroasijské tektonické desce. Vachánský koridor a zbytek severovýchodního Afghánistánu, včetně Kábulu, se nacházejí v geologicky aktivní oblasti. Během dvacátého století tam došlo k více než tuctu zemětřesení.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Köppen–Geigerova mapa klimatické klasifikace v rozlišení 1 km pro Afghánistán 1991–2020

Dešťové srážky v Afghánistánu jsou velmi vzácné a postihují především severní vysočiny v březnu a dubnu. Srážky ve vyprahlejších nížinách jsou vzácné a mohou být velmi nepředvídatelné. Výraznou charakteristikou jsou velké rozdíly v letních a zimních teplotách a denních a nočních teplotách. Afghánské klima je suché. Slunce svítí tři čtvrtiny roku a noci jsou jasnější než dny.

Vezmeme-li vysočiny země jako celek, není mezi průměrnou teplotou Afghánistánu a dolní Himálaje žádný velký rozdíl. Pozoruhodným rysem afghánského klimatu je však extrémní teplotní rozsah v omezených obdobích. Nejmenší denní rozsah na severu je za chladného počasí; největší je, když je horko. Po sedm měsíců v roce (od května do listopadu) toto rozmezí přesahuje 17 °C denně. Objevují se vlny intenzivního chladu, které trvají několik dní a člověk může snášet teploty −24 °C, které rostou na maximálně −8 °C. V Ghazní je známo, že sníh neodtává ještě dlouho po jarní rovnodennosti; teploty klesají až na −25 °C. Ústní tradice vypráví o zničení celé populace Ghazní sněhovými bouřemi při více než jedné příležitosti. Na druhou stranu, letní teploty jsou mimořádně vysoké, zejména v oblastech Oxus, kde není neobvyklé maximum 45–50 °C ve stínu.

Letní vedra jsou silná v Sístánské pánvi, Džalálábádu a Turkestánu. Vítr samúm se vyskytuje v provincii Kandahár během léta. Horké období zesilují časté prachové bouře a silný vítr. V Kábulu je horko občas zmírněno chladným vánkem z Hindúkuše a noci jsou obvykle chladné. V Kandaháru se sníh zřídkakdy objevuje na pláních nebo nižších kopcích; pokud v této oblasti napadá, okamžitě roztaje.

Letní deště, které doprovázejí jihozápadní monzun v Indii, padají podél jižních svahů Himálaje a putují údolím Kábulu až k Laghmanu. Déšť v tomto období také padá na konci údolí Kurram. Jarní déšť, i když méně vydatný, je pro zemědělství důležitější než zimní déšť, pokud nepadá ve formě sněhu. Severozápadní vánice, které se vyskytují v zimě a na jaře, jsou nejnápadnější a jejich vliv je zřetelně cítit na indické hranici.

Řeky, potoky a jezera[editovat | editovat zdroj]

Malebný pohled v západním Afghánistánu
Řeka Kokča v provincii Badachšán

V Afghánistánu padá mezi listopadem a březnem sníh, který postupně taje do četných řek, potoků, kanálů, jezer, rybníků a pramenů, ale většina sladké vody v zemi nadále odtéká do sousedních zemí.[10] Asi dvě třetiny vody odtéká do sousedního Pákistánu, Íránu, Tádžikistánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu.

Kanalizační systém národa je z velké části uzavřený.

Hranice[editovat | editovat zdroj]

Větší část severní hranice a malá část hranice s Pákistánem je podél řek; zbývající hranice jsou spíše politické než přirozené. Severní hranice se rozprostírá přibližně 1 689 km na jihozápad, od pohoří Pamír na severovýchodě po oblast kopců a pouští na západě, na hranici s Íránem. Hranice s Íránem vede obecně na jih od řeky Tedžen přes bažiny a pouštní oblasti, než dosáhne severozápadního cípu Pákistánu. Její jižní část protíná řeku Helmand.

Afghánistán hraničí se šesti zeměmi. Jeho nejdelší hranicí je Durandova linie, která odpovídá celé jižní a východní hranici s Pákistánem. Nejkratší hranice, hranice s čínskou provincií Sin-ťiang, je úzký kousek země dlouhý 241 km, který sahá na východ mezi Tádžikistánem a Pákistánem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geography of Afghanistan na anglické Wikipedii.

  1. Geographical Facts about Afghanistan. Association for Asian Studies [online]. [cit. 2024-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. A new strategy for Central Asia. The Hill [online]. 2023-08-09 [cit. 2024-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. USGS Open-File Report 97-470C - Geologic Map. pubs.usgs.gov [online]. 2013-12-25 [cit. 2024-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. South Asia. World Bank [online]. [cit. 2024-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  5. Jackson School - Student Services Office. jsis.washington.edu [online]. 2015-04-02 [cit. 2024-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  6. https://web.archive.org/web/20150326065054/http://www.maxwell.syr.edu/moynihan/programs/sac/. www.maxwell.syr.edu [online]. [cit. 2024-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  7. Center for South Asian Studies. ii.umich.edu [online]. 2007-12-11 [cit. 2024-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  8. United Nations Statistics Division- Standard Country and Area Codes Classifications (M49). millenniumindicators.un.org [online]. 2011-07-13 [cit. 2024-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  9. Afghanistan and Pakistan’s Looming Water Conflict. thediplomat.com [online]. [cit. 2024-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Afghanistan and Iran Strike an Agreement Over Helmand River Water-Sharing. Khaama Press. 2022-06-21. Dostupné online [cit. 2024-06-24]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]