Přeskočit na obsah

Franz Jesser

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Franz Jesser
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1918
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1933
Stranická příslušnost
ČlenstvíNěmecká agrární strana
DNSAP

Narození1. července 1869
Svitavy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. března 1954 (ve věku 84 let)
Frankfurt nad Mohanem
Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
Alma materNěmecká univerzita v Praze
Profesepolitik a pedagog
CommonsFranz Jesser
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franz Jesser (1. července 1869 Svitavy[1][2][3]16. března 1954 Frankfurt nad Mohanem) byl československý extremistický politik německé národnosti a senátor Národního shromáždění ČSR za Německou národně socialistickou stranu dělnickou (DNSAP), úzce spolupracující s Hitlerovou NSDAP v Německu.

Pocházel ze staré kupecké rodiny z Šumperku. Vystudoval nižší gymnázium v Šumperku, vyšší gymnázium v Moravské Třebové. Vystudoval německou univerzitu v Praze (obor dějiny, dějiny umění a německá literatura). V letech 1896–1906 působil jako putovní učitel Spolku Němců v Čechách.[2]

Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Od počátku 20. století se angažoval v německých národoveckých organizacích a politických stranách včetně všeněmeckého hnutí Alldeutscher Verband. V roce 1903 použil poprvé v jedné ze svých studií termín sudetendeutsch (Sudetští Němci) jako označení pro německojazyčné obyvatelstvo českých zemí (na rozdíl od alpendeutsch – tedy Němců ze zemí dnešního Rakouska, popřípadě Slovinska). Během následujících dekád se toto slovo prosadilo a bylo široce užíváno.[4]

Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 111 (Duchcov, Bílina, Horní Litvínov[2]). Usedl do poslanecké frakce Německý národní svaz (Deutscher Nationalverband), v jehož rámci se uvádí jako člen Německé agrární strany (vedoucí úřadu Německé agrární strany[5]). Opětovně byl zvolen i ve volbách do Říšské rady roku 1911, nyní za německý volební obvod Morava 08. Opět byl členem poslaneckého klubu Německý národní svaz. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[6]

V politice byl aktivní i po vzniku Československa. V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Německou národně socialistickou stranu dělnickou senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929. Senátorem byl do roku 1933, kdy byl zbaven mandátu.[7][8][9] Profesí byl spisovatelem ze Svitav.[10]

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1865-1873 ve Svitavách, sign.M-30 5527, ukn.9407, str.196. Dostupné online
  2. a b c BALLING, Mads Olle. Von Reval bis Bukarest: statistisch-biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel- und Südosteuropa 1919-1945 [online]. Dokumentation Verlag, 1991 [cit. 2014-12-23]. S. 428. Dostupné online. (německy) 
  3. NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. 
  4. Hahn, Hans-Henning: Hundert Jahre sudeten-deutsche Geschichte: eine völkische Bewegung in drei ... [online]. Google Books [cit. 2011-11-27]. Dostupné online. (německy) 
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0018&page=218&size=45 Jmenný rejstřík poslanců Říšské rady 1907
  6. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-24. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-24. 
  9. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-24. 
  10. 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]