Františka Stránecká
| Františka Stránecká | |
|---|---|
 Františka Stránecká (Národní album vydané 1899) | |
| Rodné jméno | Františka Všetečková |
| Narození | 9. března 1839 Velké Meziříčí, Morava  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 27. května 1888 (ve věku 49 let) Brno  Rakousko-Uhersko |
| Národnost | moravská |
| Alma mater | Gymnázium Jihlava |
| Povolání | spisovatelka, sběratelka a prozaička |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Františka Stránecká, vlastním jménem Františka Antonie Kajetána Kerschnerová (9. března 1839 Velké Meziříčí[1] – 27. května 1888 Brno[2]) byla moravská spisovatelka a sběratelka lidového umění.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Františka Stránecká (rodným jménem Všetečková) se narodila 9. března 1839 ve Velkém Meziříčí v rodině zdejšího purkrabího Františka Všetečky. Mládí prožila na zámku v nedaleké Stránecké Zhoři. Podle této vesničky si zvolila svůj pseudonym Stránecká. V šestnácti letech, 2. září 1855, se v Netíně provdala za soudního adjunkta Ignáce Kerschnera[3] a s ním procestovala Uhry a Slovácko. Od roku 1874 žili manželé v Brně. [4]
Ve svých povídkách zachytila moravské Horácko od Jihlavy po Znojmo. Stránecká je známá také jako sběratelka moravských pohádek a folklóru, byla nazývaná moravská Božena Němcová.[5] Její dílo je důležitým pramenem pro poznání západomoravského folklóru 19. století, především obsahuje záznamy zvyků a obřadů celého roku. Tím významnou měrou přispěla k zachování zvyků, zejména vánočního období. Výbor z jejích pohádek vyšel naposledy v Brně roku 1992 pod titulem Moravské národní pohádky.
Františka Stránecká zemřela ve věku 49 let 27. května 1888 v Brně a je pohřbena na Ústředním hřbitově tamtéž, sk. 5/hr. 68. Její hrob označuje náhrobní kámen, který je součástí hrobky jejího zetě, Bedřicha Remeše.
Díla
[editovat | editovat zdroj]- Dva Štědré večery
- Moravské národní pohádky
- Některé črty (1885)
- Pohádky moravské (1874)
- Z našeho lidu (1882)
- Z pohoří moravského (1886)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu, Brno-Sv. Tomáš
- ↑ Matriční záznam o sňatku Františky Stránecké s I. Kerschnerem
- ↑ FLODROVÁ, Milenaa; ŠENKÝŘ, Miloš. Brno a Brňanky. Brno: Doplněk, 2005. 136 s. ISBN 978-80-7239-319-0. S. 30.
- ↑ Františka Stránecká [online]. Město Velké Meziříčí [cit. 2019-03-28]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FLODROVÁ, Milena; ŠENKÝŘ, Miloš. Brno a Brňanky. Brno: Doplněk, 2005. 136 s. ISBN 978-80-7239-319-0. S. 30–36.
- NERUDA Jan: Podobizny III. (1885–1888). Čs. spisovatel Praha 1953, s. 13–17.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Františka Stránecká na Wikimedia Commons 
Autor Františka Stránecká ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Františka Stránecká
- Františka Stránecká v Encyklopedii dějin města Brna
- Františka Stránecká v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Františka Stránecká: Pohádky z Moravy
- Františka Stránecká: moravská Božena Němcová
