František Čížek (advokát)
| František Čížek | |
|---|---|
 JUDr. František Čížek (foto Jan Tomáš) | |
| Narození | 15. října 1850 Křelina  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 24. prosince 1889 (ve věku 39 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | advokát |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Čížek (15. října 1850 Křelina[1] — 24. prosince 1889 Praha[2]) byl český advokát a veřejný činitel. Dlouhodobě se angažoval v sokolském hnutí (1874 přijat do cvičitelského sboru, 1878 náměstek náčelníka Sokola pražského, 1883 tamtéž místostarosta, 1889 náčelník České obce sokolské a starosta Sokola pražského). Byl členem výboru Národní jednoty severočeské a spoluzakladatelem Klubu českých turistů. Současníci jej oceňovali za obětavou organizátorskou činnost v Sokole a nezištnou pomoc příslušníkům české menšiny v pohraničí.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 15. října 1850 v Křelině u Jičína v chudé rodině. Rodiče věnovali všechny peníze na jeho vzdělání. Vystudoval jičínské gymnázium a roku 1872 byl přijat na pražskou právnickou fakultu. Již jako student vstoupil do Sokola a do Akademického čtenářského spolku. Během studií rovněž sloužil v armádě jako jednoroční dobrovolník. Získal tam řadu cenných zkušeností a propuštěn byl v hodnosti poručíka.[3]
V roce 1874 byl v Sokole přijat do cvičitelského sboru, jehož důležitým úkolem v té době bylo, vytvořit a zdokonalit soustavu cvičení. Věnoval se rovněž šermu u náčelníka Tyrše a jeho náměstka Josefa Müllera.[3]
V druhé polovině 70. let se Sokol dostal do potíží, mimo jiné kvůli Tyršově chronické nemoci a jeho časté nepřítomnosti kvůli zdravotním pobytům v zahraničí. Roku 1878 byl Čížek zvolen náměstkem náčelníka a po Tyršově smrti převzal v této funkci na určitou dobu vedení. Projevoval se jako rázný a zkušený vůdce. Vyžadoval železnou kázeň a disciplínu, přísně vytýkal nedostatky a nedbalost, na stížnosti odpovídal zadáním úkolu stěžovateli. Napomenutí občas doplnil „úderem na záloktí“, které se stalo v Sokole tak známým, že o něm byla složena humorná báseň. Účastnil se většiny výletů a slavností, což mu získalo velkou oblibu.[3]
V roce 1877 získal doktorský titul[4] a byl zvolen do právního výboru Sokola. Roku 1883, kdy si otevřel vlastní advokátní kancelář, byl zvolen místostarostou a předsedou výboru druhých sokolských slavností (nakonec nepovolených).[3]
Podílel se i dalších veřejných aktivitách. Roku 1876 byl zvolen starostou Akademického čtenářského spolku, v roce 1885 se stal členem výboru nově zřízené Národní jednoty severočeské a později náměstkem starosty (A. P. Trojana), během jehož nepřítomnosti řídil schůze. Pomáhal při zakládání spolkového časopisu Česká stráž. Velkou vděčnost si získal od příslušníků české menšiny v pohraničí, které často právně zastupoval, v mnoha případech bezplatně. Spoluzakládal Klub českých turistů a byl členem i dalších sdružení.[3]
Byl velmi sportovně založený, měl statnou postavu, projevoval sílu, životní energii a svěžest. K jeho oblíbeným aktivitám patřil šerm a jezdectví, často projížděl na koni okolí Prahy. Slibnou budoucnost mu ale předčasně ukončil nádor na mozku. V červenci 1888 mu už nemoc působila závratě při každém rychlejším pohybu. Na radu lékaře odjel na léčení do Karlových Varů a Kysiblu, vrátil se ale odtud ještě v horším stavu, upoutaný na lůžko. Nepolevoval ale v aktivitě. Roku 1889 byl po smrti Gabriela Žižky (proti němuž neúspěšně kandidoval již roku 1887)[5] zvolen starostou Sokola pražského a rovněž prvním náčelníkem České obce sokolské. Nechával se dopravovat na schůze a řídil je, v bytě organizoval setkání cvičitelů, z lůžka organizoval spolkovou činnost. Zemřel na mrtvici 24. prosince 1889,[3] pohřben byl na Olšanech.[6]
Čížek byl velmi oceňovaný jako nezištný vlastenec, rázný organizátor a pevný charakter.[7] Jeho advokátní kancelář se těšila dobré pověsti. Stal se čestným členem sokolské organizace v Jičíně a Duchcově, v druhém případě jako odměnu za právní zastupování.[3] Jeho pohřbu se účastnili zástupci šedesáti sokolských jednot. Na smutečním shromáždění připomněl jeho zásluhy mimo jiné první místopředseda pražského Sokola Josef Víšek, předseda České obce sokolské Jan Podlipný a starosta Národní jednoty severočeské Trojan.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/) a z projektu Kramerius NK ČR (http://kramerius.nkp.cz).
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených v Křelině, sign. 10321, ukn 10321, str. 152. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském
- ↑ a b c d e f g SCHEINER, Josef E. † J. U. Dr. František Čížek (Dokončení). Sokol. 1890, roč. 16, čís. 2, s. 17. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2012-07-14].
- ↑ JUDr. František Čížek. Národní listy. 1889-12-25, roč. 29, čís. 356, s. 2. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2012-07-14].
- ↑ Valná hromada pražského „Sokola“. Národní politika. 1887-12-08, roč. 5, čís. 338, s. 2. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2012-07-14].
- ↑ a b Pohřeb starosty „Sokola“ pražského dra. Františka Čížka. Národní listy. 1889-12-28, roč. 29, čís. 358, s. 2. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2012-07-14].
- ↑ † J.U.Dr. František Čížek. Světozor. 1890-01-10, roč. 24, čís. 7, s. 82. Dostupné online [cit. 2012-07-14].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 85.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Čížek na Wikimedia Commons - Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Čížek František *1850
