Karel Hron

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Hron
Karel Hron 1894 Fiedler.jpg
Narození 11. listopadu 1869
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 4. července 1894 (ve věku 24 let)
Karlín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí pád
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Hron (11. listopadu 1869 Praha4. července 1894 Karlín) byl český tělovýchovný činitel, funkcionář Sokola.

Život[editovat | editovat zdroj]

Do Sokola vstoupil roku 1887. O dva roky později reprezentoval tuto organizaci na soutěžích v Paříži. V roce 1891, po absolvování vojenské služby, byl zvolen náčelníkem středočeské župy a karlínského Sokola. Aktivně se účastnil II. sletu jako organizátor, potom pracoval v technickém odboru České obce sokolské.[1]

Byl rovněž čestným členem vyšehradského Sokola, členem redakce časopisu Sokol a úředníkem všeobecné zemské nemocnice.[2] Vynikal teoretickým vzděláním i příkladnou aktivitou. Účastnil se prací na zdokonalení tělocvičné soustavy a byl oporou mladého dorostu. Pozvedl úroveň sokolské organizace na Vyšehradě (kde působil jako náčelník r. 1890) i v Karlíně.[3]

Byl rovněž literárně činný. Napsal publikace Župa středočeská o II. sletu všesokolském a O jízdě koňmo.[1]

4. července 1894 večer spadl při cvičení na hrazdě v karlínské sokolovně a na následky zranění navzdory poskytnuté pomoci téže noci zemřel.[4] Jeho pohřbu se účastnilo 1600 lidí.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

  1. a b c ALEXANDER, J. V. Karel Hron. Zlatá Praha. 7. 1894, roč. 11, čís. 35, s. 415. Dostupné online. 
  2. Karel Hron. Národní listy. 1894-07-07, roč. 34, čís. 185, s. 6. Dostupné online. 
  3. † Karel Hron. Národní listy. 1894-07-06, roč. 34, čís. 184, s. 3. Dostupné online. 
  4. Pan Karel Hron. Národní listy. 1894-07-05, roč. 34, čís. 183, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]