Přeskočit na obsah

František Kubr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Kubr
František Kubr (1935)
František Kubr (1935)
Narození3. prosince 1905
Slaný
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. května 1958 (ve věku 52 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánírežisér a herec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Kubr (3. prosince 1905 ve Slaném23. května 1958 v Praze), byl český divadelník a organizátor dělnického ochotnického divadla ve 20. a 30. letech 20. století [1].

František Kubr pocházel z chudé rodiny (otec zemřel ve 33 letech, matka zůstala sama s 3 dětmi). Vyučil se cukrářem ale protože toto povolání neměl rád a práci v oboru stejně nedostal, pracoval porůznu jako pomocný dělník. Slánsko a Kladensko, průmyslové oblasti s čilým proletářským životem jej přivedly k politické činnosti, ale hlavně k ochotnickému divadlu. Divadlo začal hrát v roce 1925. Vzdělával se v divadelní teorií. Později – už jako delegát DDOČ se účastnil několika mezinárodních akcí (např. 1931 sjezdu dělnických divadelníků v Berlíně, 1933 Mezinárodní divadelní olympiády v Moskvě [2]).

Svaz DDOČ

[editovat | editovat zdroj]
V roli Nila z Gorkého Měšťáků (kolem roku 1937)

V letech 19281938 pracoval ve Svazu DDOČ (Svaz dělnických divadelních ochotníků Československa) [3]. Pro své organizační nadání se brzy stal členem představenstva svazu, pak tajemníkem a od roku 1935 placeným sekretářem svazu [4]. V rámci DDOČ se také podílel na vzniku hudební a taneční sekce, která začala spolupracovat i s autory písní pro trampské hnutí [5]. Jako herec působil v Dělnickém ochotnickém spolku Jiří Wolker v Praze na Žižkově [6] a v Dělnickém divadle Svítání v Nuslích. Hrál Karla IV v Noci na Karlštejně, Záleského v Tylově Bankrotáři aj. Pro představení Gorkého hry Měšťáci v roce 1936 dal svaz DDOČ dohromady soubor z nejlepších jednotlivců pražských souborů. Hru nastudoval režisér František Spitzer s Antonínem Kuršem v roli Tětěreva a s Františkem Kubrem v roli Nila. Svaz získal patronát 54 pražských závodů a továren. Hra měla v letech 19361938 54 repríz, vč. zájezdů po celé republice a vzbudila velký ohlas [7],[8].

Organizoval kurzy pro ochotníky, podílel se na vydávání repertoárové knižnice ochotnického divadla a pomáhal organizovat návštěvy dělnického obecenstva v pražských divadlech. V letech 19291938 přispíval do časopisu Dělnické divadlo, který vydával svaz DDOČ [9]. Ve své divadelní činnosti propagoval spolupráci s profesionály, mezinárodní solidaritu a úzce spolupracoval s Klubem českých a německých divadelních pracovníků. Ke spolupráci získal mj. levicově orientované režiséry Antonína Kurše a Jindřicha Honzla, choreografky a tanečnice Jarmilu Kröschlovou a Miru Holzbachovou, herce Jaroslava Průchu, Františka Vnoučka a další [9].

Lidové divadlo

[editovat | editovat zdroj]
Se svojí budoucí manželkou Marií (v době působení v Lidovém divadle, kolem roku 1940)

František Kubr byl jedním z iniciátorů vzniku Lidového divadla – návštěvnické sekce Klubu českých a německých divadelních pracovníků (spolu s Jaromírem Dohnalem, Jiřím Kupkou a Františkem Spitzerem [10]), V tomto Klubu dále působili např. herec a režisér Václav Vydra, Hanuš Thein, František Salzer, Edmond Konrád, Otakar Jeremiáš, za německé divadelníky pak mj. Walter Taub a Bedřich Valk [11],[12].

Za války, po rozpuštění Svazu DDOČ [13], pracoval v kanceláři návštěvnické obce Lidového divadla spolu s bývalými pracovníky svazu Marií Spitzerovou a Ladislavem Nejedlým. Lidové divadlo se podílelo nejen na zajišťování návštěvnosti divadel, pořádání kulturních večerů a dalších akcí ale i na ilegální činnosti [14],[15]. I za války vedl Dělnický ochotnický spolek Jiří Wolker v Praze na Žižkově.

Další činnost

[editovat | editovat zdroj]

V období 19451952 pracoval v Ústřední radě odborů [16] (nejdříve v referátu závodních klubů, pak byl odsunut do rekreačního oddělení) a od roku 1953 v divadelním oddělení Ústředního domu lidové tvořivosti [17]. V letech 19511958 přispíval mimo jiné do ochotnických časopisů Lidová tvořivost a Ochotnické divadlo. V nových podmínkách se snažil navázat na práci před válkou, ale doba se vyvíjela značně jinak, než o tom kdysi snil.

Obě jeho dcery se věnují dlouhodobě amatérskému divadlu a aktivně pracují v Divadle Esence – Marie jako režisérka, Božena jako herečka. Také dcera Boženy – Elmíra (* 1977, provdaná Švábová) a její manžel Karel Šváb jsou členy souboru divadla Esence [18].

Jeho znalosti z historie, z dějin dělnického hnutí vůbec, zvláště z dějin divadla, byly obdivuhodné, uvážíme-li, že je získával po úmorné každodenní dřině, v neustálém shonu a putování za prací.
— Antonín Kurš[19]

Divadelní role a režie, výběr

[editovat | editovat zdroj]
  • 1936 Maxim Gorkij: Měšťáci, role: Nil, Ústřední soubor DDOČ, Varieté Karlín, režie František Spitzer (v roli Tětěreva vystoupil Antonín Kurš)
  • 1936 Clifford Odets: Kde je Leffty?, Ústřední soubor DDOČ, Hajnovka, režie Antonín Kurš (česká premiéra)
  • 1941 Pásmo z her Hanse Sachse, L. Stroupežnického, M. J. Lermontova: Sedláci, rytíři a bohatýři, Děl. ochot. spolek Jiří Wolker
  • 1943 Guimer: V nížině, Děl. ochot. spolek Jiří Wolker
  • 1944 J. K. Tyl: Bankrotáři, Záleský, Děl.ochot.spolek Jiří Wolker
  • A. N. Ostrovskij: Nebylo groše a najednou dukát, Baklušin, Lidové divadlo
  • Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, Karel IV., Lidové divadlo

Literární

[editovat | editovat zdroj]
  • O divadlo života (kniha vzpomínek, vydáno posmrtně, uspořádala jeho manželka Marie Kubrová, Orbis, Praha 1959)

Písňová

[editovat | editovat zdroj]
  • Píseň o New Yorku (pro hru Clifforda Odetse Kde je Leffty?), hudba Vít Nejedlý
  • Pochod jednotné dělnické fronty, hudba Vít Nejedlý
  • Partyzánská
  • Píseň mládeže
  1. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 106
  2. František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha, str. 12
  3. František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha, str. 114
  4. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 228
  5. František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha, str. 10
  6. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 541
  7. František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha, str. 13
  8. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 328
  9. a b Ochotnické divadlo, číslo 7, ročník IV, vyd. Ministerstvo školství a kultury, Praha, 1958, str. 147
  10. František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 123
  11. http://multimedia.ctk.cz/cs/foto/document/2081021/edvard-benes-klub-ceskych-a-nemeckych-divadelnich-pracovniku
  12. Olga Vlčková: Divadlo a divadelní scény, Edice Zmizelá Praha, Paseka/Národní muzeum, Praha, 2014, str. 42 (foto), 43, ISBN 978-80-7432-564-9 (Paseka), ISBN 978-80-7036-435-2 (Národní muzeum)
  13. František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 124
  14. František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 148, 192
  15. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 553
  16. Kolektiv autorů: Divadlo nové doby (1945–1948), Panorama, Praha, 1990, str. 183, ISBN 80-7038-140-X
  17. Databáze českého amatérského divadla:http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=osobnost&id=1882
  18. Divadlo Esence: http://esence.mbox.cz/
  19. František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha, str. 6

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 123, 124, 148, 192
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 106, 228, 541, 553, 590, 608, 615, 616, 620, 633, 635
  • František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha
  • Kolektiv autorů: Divadlo nové doby (1945–1948), Panorama, Praha, 1990, str. 183, 260, ISBN 80-7038-140-X
  • Milan Obst, Adolf Scherl: K dějinám české divadelní avantgardy, ČSAV, Praha, 1962, str. 14, 32, 36, 42, 196, 200
  • Redakce časopisu: Ochotnické divadlo, číslo 7, ročník IV, vyd. Ministerstvo školství a kultury, Praha, 1958, str. 145–8
  • Redakce časopisu: Amatérská scéna, číslo 5, ročník XVIII, vyd. Ministerstvo kultury ČSR, Praha, 1981, str. 1–2

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]