Přeskočit na obsah

František Jákl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Jákl
Datum narození21. listopadu 1940
Místo narozeníPísek Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Datum úmrtí24. srpna 2010 (ve věku 69 let)
Místo úmrtíPraha ČeskoČesko Česko
StátČeskoslovensko
Hmotnostcca 70 kg (závodní)
RodinaPetr Jákl st. (bratr)
Tomáš Jákl (syn)
Petr Jákl ml. (synovec)
Sportovní informace
Klub / DojoTJ VTŽ Chomutov (1957-61)
TJ Slavia VŠ Praha (1961-67, 1968-78)
TJ VŠ Praha (1978-91)
USK Praha (1991-0x)
ASD Dukla Plzeň/Banská Bystrica (voj. 1967-68)
TrenéřiPetr Jákl st. (osob.)
Jaroslav Zetek (VTŽ)
Jiří Mašín (VŠ)
Karel Zrůbek (VŠ)
Jiří Synek (Dukla)
Václav Bříza (repr.)
Technický stupeň7. Dan (ČSJu, 1990)
Kategorielehká váha
Účast na LOHbez účasti
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2023
Přehled medailí
Judo na akademické půdě
zlato AME 1964 Delft družstvo
bronz AMS 1966 Praha družstvo

František Jákl (* 21. listopadu 1940 Písek24. srpna 2010 Praha) byl český mistr bojových umění (7. Dan ČSJu)[1], herec – kaskadér a bývalý zápasníkjudista a profesionální trenér.

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Písku do umělecko-sportovní rodiny, ale vyrůstal v Karlových Varech. Oba rodiče (František a Jarmila) se pohybovali okolo koní a jezdeckého sportu. Od mala tak jezdil na koni a v jezdectví získal v mladším věku řadu ocenění – např. titul dorosteneckého mistra Čech v drezuře. V školském věku chtěl být také hráč stolního tenisu nebo hokejistou. Po přijetí na střední průmyslovou školu v Chomutově začal s tréninkem juda u Jaroslava Zetka v TJ VŽT Chomutov. Tento v Evropě mladý a zatím neolympijský sport ho uchvátil natolik, že chvaty které se naučil začal zkoušet po příjezdu domů do Karlových Varů na svém mladším bratru Petrovi.[2]

Na podzim 1960 nastoupil vysokoškolské studium do Prahy na FEL ČVUT a přestoupil do vysokoškolského klubu TJ Slávia Praha VŠ k trenéru Jiřímu Mašínovi. Nastupoval v lehké váze do 68 kg (později 70 kg) a byl především platným členem ligového družstva. V roce 1964 poprvé a naposled reprezentoval na mistrovství Evropy ve východním Berlíně. Původně byl náhradníkem, ale protože se turnaj ME konal poprvé na socialistickém území, vedení ČSTV se rozhodlo vyslat početnou výpravu autokary. Nastoupil v otevřené třídě (open) lehké váhy do 68 kg a prohrál v úvodním kole s Rakušanem Karlem Reisingerem.[3] Jeho největším mezinárodním úspěchem je titul akademického mistra Evropy s družstvem z roku 1964[4][5] a třetí místo na akademickém mistrovství světa v Praze v roce 1966.[6]

V roce 1967 promoval na univerzitě a nastoupil základní vojenskou službu v Plzni, kde bylo situováno armádní sportovní judistické družstvo (ASD) vedené Jiřím Synkem. Po půl roce služby zažil v roce 1968 převelení ASD z Plzně na Slovensko do Banské Bystrice. Ani na vojně se však v reprezentaci výrazně neprosadil. Po návratu do civilu se již zaměřil na trenérskou práci. Jeho prvním svěřencem byl mladší bratr Petr.

Turnaj 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972
20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32
–68 kg (lehká váha) –70 kg (lehká váha)
Olympijské hry
Mistrovství světa
Mistrovství Evropy A:
O: úč.
Akademické MS /AME úč. úč.
Mistrovství ČSSR 3. n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a 5. n/a n/a 4. n/a

Trenérská práce

[editovat | editovat zdroj]

Trenérské práci se začal věnovat od druhé poloviny šedesátých let dvacátého století v domácím oddíle TJ Slavia VŠ Praha. Jeho trenérským vzorem byl Karel Zrůbek a prvním mediálně známým svěřencem Petr Jákl st. Jako profesionál se začal trénování věnovat od roku 1975, kdy při TJ Slávia VŠ Praha vzniklo středisko vrcholového sportu MŠ ČSR (SVS MŠ ČSR). V SVS působil společně s mladším bratrem Petrem. Na rozdíl od bratra byl typem trenéra, který byl denně se svými svěřenci na tatami – obrazně řečeno na krku píšťalka, v levé ruce stopky a v pravé rákoska.

Mým největším problémem v začátcích trenérské dráhy bylo poznat psychiku jednotlivých borců, přesvědčit je, že jsem trenér a že musejí mé příkazy a rozhodnutí respektovat. Důležité je znát povahu závodníka, jeho zázemí, a trenér musí přihlížet i k jeho dosavadním úspěchům a k věku. Musí umět ocenit snahu, aktivní přístup k tréninku, třebaže výsledky zatím této snaze neodpovídají.
— Československý sport, 20. 4. 1985[7]

Stopy jeho trenérské práce si během dvaceti let (1974-1994) od vzniku SVS MŠ ČSR (později VSC Viktoria) sebou nesli například Vladimír Bárta (akademický mistr světa (AMS)), Jiří Sosna (mistr Evropy), Petr Šedivák (medailista z ME a AMS), Jaromír Lauer (reprezentant, nástupce v roli trenéra), Vilém Šefl (bohém) a také jeho syn Tomáš Jákl nebo synovec Petr Jákl ml.

Jeho trenérskou práci od roku 1995 limitovala vážná nemoc, se kterou bojoval dlouhých 16 let. Zemřel koncem léta 2010 v nedožitých 70 letech.[8]

Práce pro film

[editovat | editovat zdroj]

Od 1966 byl členem československé kaskadérské skupiny vzniklé kolem Jaroslava Tomsy. Zahrál si také v několika filmech ve vedlejších rolích. Zahrál si judistického trenéra ve filmu Jemné umění obrany (1987).

  1. Archivovaná kopie. evidence.czechjudo.org [online]. [cit. 2023-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-08. 
  2. Československý sport. 1985-4-20, s. 4. ISSN 0323-1224. 
  3. Československý sport. 1964-5-14, s. 3. ISSN 0323-1224. 
  4. Československý sport. 1964-7-3, s. 4. ISSN 0323-1224. 
  5. Československý sport. 1964-7-4, s. 1. ISSN 0323-1224. 
  6. Československý sport. 1966-6-27, s. 1. ISSN 0323-1224. 
  7. Československý sport. 1985-04-20, s. 4. ISSN 0323-1224. 
  8. tuš, Kjak. Petr Jákl ml. se rozloučil s mrtvým strýčkem [online]. blesk.cz, 2010-09-03 [cit. 2010-09-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]