František Xaver Svoboda
| František Xaver Svoboda | |
|---|---|
 Pomník F. X. Svobody v Mníšku pod Brdy | |
| Narození | 25. října 1860 Mníšek pod Brdy |
| Úmrtí | 25. května 1943 (82 roků) Praha |
| Místo pohřbení | Slavín Vyšehradský hřbitov |
| Pseudonym | Arnoštka Farkačová, Fr. Anger |
| Povolání | úředník Městské spořitelny pražské |
| Žánr | básník, dramatik, romanopisec |
| Manžel(ka) | Růžena Svobodová |
| Vlivy | Jaroslav Vrchlický |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Xaver Svoboda (25. října 1860, Mníšek pod Brdy – 25. května 1943, Praha) byl český básník, dramatik a spisovatel, autor rozsáhlého básnického, prozaického a dramatického díla.
Literární činnost začal poezií jako epigon Jaroslava Vrchlického, později tvořil impresionistickou lyriku s polohami meditativními a vzpomínkovými. Ohlas vzbudily jeho románové cykly: Rozkvět (1898) a Řeka (1908–1909). Byl také dramatikem, tvořil drama kriticky realistické až naturalistické, ve svých hrách usiloval o postižení lidského charakteru determinovaného prostředím – např. Směry života, Rozklad. Psal také veselohry, dodnes aktuální: Čekanky, Poslední muž.
Dílo, výběr
Dramata a hry
- 1889 Márinka Válková
- 1892 Směry života
- 1892 Rozklad
- 1893 Útok zisku
- 1897 Odpoutané zlo (přepracováno v roce 1922 s názvem Ubitý drak)
- 1899 Podvrácený dub
- 1900 Boháč a smrt
- 1901 Olga Rubešová
- 1907 Přes tři vrchy
- 1919 Zahozený nůž
- 1940 Oba v témže kruhu
Dramatické básně
Veselohry
- 1896 Dědečku, dědečku! (přepracováno v roce 1912 s názvem Na boušínské samotě)
- 1899 Čekanky
- 1900 Poupě
- 1902 Mlsáníčko
- 1903 Lapený Samsonek
- 1904 Rozveselená rodina
- 1907 Fialky (přepracováno v roce 1922 s názvem Ořechy)
- 1912 Milý tatínek
- 1912 Starý kozel
- 1919 Poslední muž
- 1923 Housenky
- 1927 Milionářka
- 1929 Jeho nevinné oči
- 1930 Maminčiny starosti
Odkazy
Literatura
- Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 67, 84, ISBN 80-7023-118-1
- Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 98, 290, 305
- František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 162, 188, 253, 265
- Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 117, 138, 447, ISBN 80-207-0419-1
- GALÍK, Josef, et al. Panorama české literatury. Olomouc: Rubico, 1994. 549 s. ISBN 80-85839-04-0.
- František Götz, Frank Tetauer: České umění dramatické, Část I. – činohra, Šolc a Šimáček, Praha, 1941, str. 154–166
- Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 158
- Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 41, 338, 375
- Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 49, 431, 434–5, ISBN 80-204-0493-7
- heslo Svoboda František Xaver, básník a spis. český. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888-1909. ISBN 80-7185-057-8. Svazek XXIV. S. 451–452.
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 41, 62, 64, 66, 464, 469, 492, 499, 502, 512, 542–3, 628
- Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 63, 260
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 166, 168, 170–173, 177–8, ISBN 978-80-239-9604-3
- Josef Teichman: Postavy českého divadla a hudby, Orbis, Praha, 1941, str. 89
- Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 60, 76, 102, ISBN 80-207-0485-X
- Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 16, 96, ISBN 978-80-239-9603-6
