František Votruba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Akademik František Votruba
František Votruba
František Votruba
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Narození13. dubna 1880
Hrachov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. listopadu 1953 (ve věku 73 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesespisovatel, básník, literární kritik, novinář, politik a architekt
CommonsFrantišek Votruba
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Votruba (13. dubna 1880, Hrachov[1] – 18. listopadu 1953, Bratislava)[2] byl československý básník, literární kritik, novinář a politik působící na Slovensku, horlivý propagátor česko-slovenské vzájemnosti, meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z jižních Čech. Poté, co mu zemřeli rodiče, pobýval na statku u své tety. Studoval gymnázium v Táboře, ale školu z finančních důvodů nedokončil. Vyučil se knihkupcem. Začal se potom zabývat novinářskou a literární činnosti v Praze.[2] Na popud svého spolužáka se naučil slovensky, začal se zajímat o tamní kulturu i lid a stal se slovakofilem, názorově spřízněným zejména s hnutím hlasistů, s jejichž myšlenkami seznamoval i českou veřejnost.

Roku 1902 odešel na Slovensko (tehdy součást Uher), kde působil jako redaktor, literární kritik a historik.[3][4] Byl vydavatelem řady periodik. Byl členem redakce čaopisů Dennica a Prúdy, redaktorem listu Slovenský denník (1919–1923). S manželkou Štefanou vydával v období let 1918–1929 dětský časopis Oříšky. Byl rovněž básníkem; pod pseudonymem Andrej Klas publikoval básně ve stylu impresionismu a symbolismu, které posmrtně vyšly ve výboru Tiché akordy (1980). Zabýval se i překlady z němčiny, polštiny, ruštiny, ukrajinštiny či lužické srbštiny.[2] Uvádí se také jako osobnost spojená s periodiky Slovenská politika, Slovenský svet a Slovenský týždenník. Patřil do generace mladých tvůrců soustředěné okolo listu Prúdy. Byl propagátorem moderny. Podílel se na Zborníku slovenskej mládeže (1909) a odmítal starší tvorbu reprezentovanou například Svetozárem Hurbanem-Vajanským.[5]

V letech 1918–1920 zasedal v československém Revolučním národním shromáždění[6] za slovenský klub (slovenští poslanci se tehdy ještě nedělili podle stranických frakcí). Mandátu se vzdal v lednu 1920. Profesí byl redaktorem.[7]

Za okleštěné Druhé republiky byl ze Slovenska spolu s tisíci jiných Čechů vyhnán. Druhou světovou válku strávil v Protektorátě, po válce se však opět vrátil na Slovensko. V roce 1950 mu Univerzita Komenského v Bratislavě udělila čestný doktorát. Od roku 1951 pracoval v Ústavu slovenské literatury Slovenské akademie věd. V roce 1953 získal jako první v SAV titul akademika.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Chyšky
  2. ↑ a b c d Aktuality Regionální výročí Listopad 2013, František Votruba [online]. Městská knihovna Písek [cit. 2015-01-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ Výročí v listopadu 2008 [online]. cesi.sk [cit. 2011-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-12. 
  4. ↑ Hrachov [online]. chysecko.milevsko.cz [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ Hlasizmus. Slovenská moderna [online]. litcentrum.sk [cit. 2011-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-30. (slovensky) 
  6. ↑ František Votruba [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. 
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUSÝ, Ivan. Cesta kritika: literárne dielo Františka Votrubu. Bratislava: Vydavateľstvo SAV, 1957. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Votruba&oldid=22011907“