V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

František Max Kníže

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Max Kníže
Základní informace
Narození 7. září 1784
Drahelčice
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 23. července 1840 (ve věku 55 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Žánry klasická hudba, duchovní hudba a píseň
Povolání hudební skladatel, kytarista, violista a fagotista
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
manželka Therese Brunetti

František Max Kníže (7. září 1784 Drahelčice[1]23. července 1840 Praha) byl český hudebník a hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec byl šafářem na Tachlovickém panství, kam patřily i Drahelčice, které leží v sousedství Rudné, dnes na západním okraji Prahy. Některé prameny uvádějí, že byl ovčákem. Hudební vzdělání získal František v Praze u Václava Jana Tomáška, významného propagátora české písně, skladatele a pedagoga. Ve vlastní tvorbě byl Kníže ovlivněn příkladem Carl Maria von Webera, který v letech 1813-16 vedl operu Stavovského divadla. Na živobytí si František Max Kníže vydělával ve Stavovském divadle nejdříve jako vokalista a později dlouhá léta jako fagotista a violista. Oženil se s přední herečkou tohoto divadla Theresou Brunetti rozenou Frey (*1782 Vídeň, †1864 Praha). V roce 1833 se stal ředitelem kůru u sv. Ignáce v Praze a pak byl od 1834 až do své smrti ředitelem kůru u sv. Havla v Praze. Zemřel v Praze 23. července 1840 na selhání srdce v lázních na Žofínském ostrově.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kníže zpíval a hrál dobře na několik hudebních nástrojů, na fagot, violu a kytaru. Hře na kytaru se věnoval teoreticky i prakticky. V roce 1820 napsal první českou školu hry na kytaru. Pro tento nástroj složil řadu skladeb, cvičení a úpravy operní hudby. Těmito díly se stal průkopníkem české kytarové hry a i dnešní kytaristé s klasickým vzděláním jeho dílo znají.

První písně, které Kníže napsal, byly německé. Jako hudební skladatel potřeboval pro své české písně dobré texty. A těch nebylo v jeho době mnoho. Nakonec našel svůj ideální protějšek v jiném významném českém obrozenci Václavu Hankovi. Zhudebnil celou řadu jeho textů. Své první české písně “Patero písní pro jeden hlas při kytaře neb fortepianu v hudbu uvedených a obětovaných svému Příteli a Vlastenci Václavovi Růžkovi“ (op. 18) vydal v roce 1819. Jeho druhý sešit českých písní obsahuje baladu Břetislav, která zněla na obrozeneckých shromážděních, vyšla v mnoha desítkách vydání a nakonec zlidověla. Podle jedné písně z třetího a posledního sešitu českých písní nazval v roce 1980 Spirituál kvintet svou gramofonovou desku Saužení lásky. Deska s dvanácti obrozeneckými písněmi uvádí čtyři skladby F. M. Knížete. Představení, ve kterém je Spirituál kvintet hrál, režíroval Vladimír Merta.

Další oblastí práce Františka Maxe Knížete je chrámová hudba. Napsal tři pastorální mše in D, in F a in G, dále dvě velké mše in F a in G a malou mši in B. Složil také několik menších chrámových skladeb, offertorií a graduále. Napsal i řadu didaktických děl a skládal hudbu k divadelním hrám. Kníže žil v centru českého umění své doby a spolupracoval s předními osobnostmi. Jako muzikant se osobně podílel na řadě skvělých premiér, např. Weberova Čarostřelce. Byl kytarovým virtuózem. Díky svým českým písním dosáhl veliké popularity. Podle svědectví K. Sabiny si jeho písně často zpíval i avantgardní básník K.H. Mácha.

Literatura (výběr) a nahrávky[editovat | editovat zdroj]

  • František Max Kníže: Pastoral Messe. ROSA, CD, 2006. (Marta Fadljevičová – soprán, Hana Procházková – alt, Richard Sporka – tenor, Michael Pospíšil – bas, Vladimír Roubal – varhany, Dirigent: Karel Mitáš. Členové vokálního souboru Collegium 419 a hosté: K. Andrsová, L. Čermáková, I. Pelantová, M. Sukovská, B. Vlková, P. Adámek, T. Král, J. Vlk a W. Tukker. Komorní orchestr Czech Virtuosi umělecký vedoucí Karel Procházka.
  • Spirituál kvintet: Saužení lásky. Supraphon, LP, 1980. (Gramofonová deska s dvanácti obrozeneckými písněmi obsahuje čtyři Knížetovy skladby, Modré oči, Odchod, Saužení lásky a Zklamaná láska. Představení, ve kterém je Spirituál kvintet hrál a které režíroval Vladimír Merta, se jmenovalo „Kníže Hanka aneb putování Spirituálu luhy vlasteneckými“.)
  • Jaromíra Ježková – guitar. Panton, CD, 1990.
  • Kozák, Petr: Kdo byl František Max Kníže?, Harmonie, číslo 12, 2006, p 17.
  • Debrnov, J.: František Kníže. Dalibor, 1885, p. 423.
  • Černý, František: Obrázky z dob našeho probuzení. České knihkupectví a antikvariát Dra. Frant. Bačkovského, 1890.
  • Němec, Zdeněk: Weberova pražská léta. Nakladatelství L. Mazáč, Praha, 1944.
  • Václavek, Bedřich; Smetana, Robert: O české písni lidové a zlidovělé. Svoboda, Praha, 1950.
  • Janský, Karel: Karel Hynek Mácha ve vzpomínkách současníků. Svobodné slovo – Melantrich, Praha, 1958.
  • Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, SHV, Praha, s. 685

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Hořetice

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]