František Koucký (námořník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Koucký
František Koucký v uniformě (ateliérová fotografie)
František Koucký v uniformě (ateliérová fotografie)
Narození3. června 1894
Hnidousy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. května 1918 (ve věku 23 let)
Pula
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtístřelná rána
Místo pohřbeníPula
Povoláníkuchař
OceněníČestné občanství města Kladna
PříbuzníVáclav Černý (vzdálený příbuzný)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Koucký, někdy též Koutský (3. června 1894 Kladno-Hnidousy[1], Rakousko-Uhersko11. května 1918 Pula, Chorvatsko)[2][3][4] byl český voják sloužící jako kuchař ve flotile rakousko-uherského válečného loďstva, popravený za plánovanou dezerci.

Během služby získal postavení štábního kuchaře a nabyl hodnosti šikovatele. Flotila, u níž sloužil, operovala u Puly. V posledním roce první světové války s dalšími českými spolubojovníky sestavil tajný plán na obsazení torpédovky SM Torpedoboot 80T, s níž hodlali přejet na území ovládané italskou armádou a následně se vzdát. Tato plánovaná dezerce byla prozrazena před realizací a její organizátoři postaveni před vojenský soud. Ten je odsoudil k trestu smrti zastřelením a 11. května 1918 byl rozsudek nad všemi obviněnými, včetně Františka Kouckého, vykonán.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

František Koucký se narodil 1894 v hnidouské sokolovně (čp. 10), kde má dodnes pamětní desku. Stejně tak jedna z hnidouských ulic nese jeho jméno. František Koucký studoval v Kladně reálné gymnázium, odkud byl pro své dosti ateistické názory vyloučen. Vyučil se tedy řezníkem a krátce na to v roce 1911 vstoupil do rakousko-uherské armády k válečnému loďstvu.[5]

Do armády[editovat | editovat zdroj]

Po vstupu do c. a k. mariny sloužil František Koucký ve flotile, která operovala v Pule, coby lodní kuchař. Svou námořnickou kariéru dotáhl až do hodnosti štábního šikovatele (nižší poddůstojnická hodnost v c.k.marině).

Vzpoura a soud[editovat | editovat zdroj]

V posledním roce první světové války s dalšími spolubojovníky sestavil tajný plán na obsazení torpédovky SM Torpedoboot 80T, s níž hodlali přejet na území ovládané italskou armádou a následně se vzdát.[2] Mezi nimi figuroval i Chorvat Ljubomir Kraus. Plánovaná dezerce byla však prozrazena před realizací a její organizátoři postaveni před vojenský soud, jenž je odsoudil k trestu smrti zastřelením. Soud proběhl na bitevní lodi SMS Radetzky. Dne 11. května 1918 byl rozsudek nad všemi obviněným vykonán a František Koucký byl zastřelen.

Válečný hrob a odkaz[editovat | editovat zdroj]

Hrob Františka Kouckého a Lubomíra Krause v Pule

Hrob Františka Kouckého se nachází na hřbitově v Pule, kde leží společně se svým chorvatským spoluvzbouřencem Krausem. Na pamětní desce hrobu je nápis „Vzbouřili se proti Rakousko-Uhersku a hrdinně vytrvali v odboji. Byli v Pulji 11. V. 1918 zastřeleni.“ Tento hrob je Ministerstvem obrany ČR evidován jako zahraniční válečný hrob.

V roce 1923 získal výbor pro odhalení pamětní desky, který byl v tomtéž roce ustanoven, od obce Hnidousy 2 000 československých korun, na pietní akci, při níž měla být deska odhalena. Slavnostní odhalení, kterého se zúčastnilo deset tisíc lidí, se konalo 7. října 1923; pamětní deska na počest Františka Kouckého, od Ladislava Kofránka z Prahy a Jaroslava Volfa z Kladna, byla vsazena na hnidouskou sokolovnu.[4] Jméno Františka Kouckého je zmíněno i na památníku, jenž stojí v parku ve Velvarské ulici v Hnidousích na počest obětem první a druhé světové války.[5]

František Koucký je vzdálený příbuzný Věry Černé, manželky někdejšího ministra hutí a těžkého průmyslu Václava Černého.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu Františka Kouckého farnost Pchery
  2. a b BÍLÁ, Martina. Šikulové, švejkové, rebelové a vlastenci – o českých námořnících v rakousko-uherském loďstvu [online]. Český rozhlas (Rádio Praha), 2011-07-09 [cit. 2016-06-16]. Dostupné online. 
  3. BÍLÁ, Martina. Evropa, Sibiř, poušť, moře…všude tam jsou hroby českých vojáků [online]. Český rozhlas – Radio Praha, 2014-10-28 [cit. 2015-10-01]. Dostupné online. 
  4. a b OLIVERIUS, Miroslav. František Koucký. Slaný. Slánský obzor [online]. 1998 [cit. 2015-10-01]. Roč. 5. Dostupné online. 
  5. a b VYKOUK, Jaroslav. Pamětní deska František Koucký [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2016-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-16. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]