Francisco Ayala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Francisco Ayala
Francisco Ayala.jpg
Rodné jméno Francisco Ayala García-Duarte
Narození 16. března 1906
Granada
Úmrtí 3. listopadu 2009 (ve věku 103 let)
Madrid
Povolání spisovatel, překladatel, romanopisec, sociolog, advokát, 'Dichterjurist', literární kritik a vysokoškolský pedagog
Stát ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Alma mater Universidad Complutense de Madrid or Universidad de Madrid
Žánr poezie a román
Ocenění Cervantesova cena (1991)
Literární cena prince asturského (1998)
Hijo Predilecto de Andalucía
velkokříž Řádu Isabely I. Katolické
Premio Nacional de las Letras Españolas
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francisco Ayala García-Duarte[1] (16. březen 1906, Granada[2]3. listopad 2009, Madrid[3]) byl španělský spisovatel, nositel Cervantesovy ceny z roku 1991 a Ceny Prince asturského za rok 1998.[4] Napsal přes padesát knih. Je řazen k realismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval práva na Madridské univerzitě. Roku 1927 se v Seville konala oslava třístého výročí smrti barokního básníka Luise de Góngory y Argota. Ayala se jí zúčastnil, spolu s dalšími umělci (Jorge Guillén, Pedro Salinas, Rafael Alberti, Federico García Lorca, Dámaso Alonso, Luis Cernuda, Vicente Aleixandre, Pablo Picasso, Salvador Dalí, Luis Buñuel ad.). Shromáždění umělci pak založili slavnou uměleckou skupinu nazvanou Generace 27, která se hlásila k avantgardě a zároveň její autory spojoval zájem o folklór a lidovou kulturu.

Po vypuknutí španělské občanské války se Ayala přidal k republikánské straně. V letech 1936–1939 působil jako sekretář vyslanectví španělské republikánské vlády v Praze. Po vítězství monarchistických sil žil v Argentině (1939–1950). Zde učil na La Platské univerzitě. Roku 1950 přesídlil do Portorika. Tam založil časopis La Torre. Později žil v USA, kde přednášel španělskou literaturu na univerzitách v Princetonu, New Yorku a Chicagu. Pět let po Francově smrti (1975) se vrátil do Španělska.

Jeho manželkou byla americká hispanistka Carolyn Richmond.[5][6][7] Zemřel v Madridu ve věku 103 let, jako poslední ze skupiny Generace 27.[8]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

K jeho nejvýznamnějším románům patří Muertes de perro (1958) a El fondo del vaso (1962). Napsal též řadu esejů, v nichž se věnoval tématům z oblasti filozofie, sociologie, politologie či umění. Eseje shromáždil v knihách jako Los ensayos: Teoría y crítica literaria (1972), Cervantes y Quevedo (1974), El problema del liberalismo (1941), Tecnología y libertad (1958), La integración social en América (1958) aj.[9][10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Biografia de Francisco Ayala. www.biografiasyvidas.com [online].  [cit. 2016-06-27]. Dostupné online.  
  2. ESCRITORES.ORG. Ayala, Francisco. www.escritores.org [online].  [cit. 2016-06-27]. Dostupné online.  
  3. Literatur: Spanischer Schriftsteller Francisco Ayala ist tot. Die Zeit. 2009-11-03. Dostupné online [cit. 2016-06-27]. ISSN 0044-2070.  
  4. Biografía de Francisco Ayala In: buscabiografias.com
  5. El escritor Francisco Ayala muere a los 103 años | Cultura | elmundo.es. www.elmundo.es [online].  [cit. 2016-06-27]. Dostupné online.  
  6. Carolyn Richmond: «Cuando Ayala murió, yo no tenía ganas de vivir». ABC [online].  [cit. 2016-06-27]. Dostupné online.  
  7. Carolyn Richmond, viuda de Francisco Ayala: [online]. lavanguardia.com, [cit. 2016-06-27]. Dostupné online.  
  8. Muere Francisco Ayala, gran testigo de la literatura española del siglo XX [online]. 2009-11-03, [cit. 2016-06-27]. Dostupné online. (španělsky) 
  9. http://www.iliteratura.cz/Clanek/25247/ayala-francisco
  10. http://www.iliteratura.cz/Clanek/18921/ayala-francisco

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]