Francesco Onofrio Manfredini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Francesco Onofrio Manfredini
Narození 22. června 1684
Pistoia
Úmrtí 6. října 1762 (ve věku 78 let)
Pistoia
Povolání hudební skladatel
Děti Vincenzo Manfredini
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Francesco Onofrio (Giovanni Romulo) Manfredini (22. června 1684, Pistoia u Florencie - 6. října 1762 tamtéž) byl italský houslista a hudební skladatel pozdního baroka.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Francesco Manfredini jako syn Domenica, pozounisty dómu v Pistoie, pocházel z hudebnícké rodiny. Své první hudební vzdělání získal pravděpodobně ve svém rodném městě od kapelníka Sebastiana Cherici. Již jako velmi mladý odešel do Bologne a stal se zde členem chóru a žákem proslavené hudební školy při bazilice San Petronio. Jeho učiteli byli Giuseppe Torelli (Violine), Giacomo Antonio Perti (kontrapunkt a kompozice) a Girolamo Nicolò Laurenti (v letech 16701765).

Poté získal místo jako houslista v kostele Santo Spirito ve Ferraře, pravděpodobně kvůli dočasnému rozpuštění „cappella musicale“ u San Petronia v roce 1696. Po znovuobnovení orchestru u San Petronia v roce 1703 dostal zde Manfredini místo houslisty (suonatore) a stal se členem vyhlášené „Accademia Filodrammatica“.

Při návštěvě Benátek v roce 1711 se seznámil s knížetem Antoniem I. Grimaldi z Monaka, v jehož službách pak strávil šestnáct let jako kapelník jeho orchestru. Knížeti věnoval v roce 1718 své Concerti Opus 3.

Roku 1727 se Manfredini vrátil do rodné Pistoie, kde byl až do své smrti maestro di cappella (kapelníkem) v katedrále San Filippo.

Manfredini byl ženat s Rosou degli Antonii, s níž měl 11 dětí; pět z nich se narodilo v Monaku. Tři jeho synové byli rovněž hudebníci - houslista Antonio Manfredini, kastrát a skladatel Giuseppe Manfredini (působil snad od roku 1750 v Londýně) a skladatel Vincenzo Manfredini (* 1737; † 1799 v Sankt Petersburgu).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Manfredini komponoval jako kapelník v Pistoie řadu vokálních skladeb pro kostelní službu, jež existovaly toliko jako manuskripty. Po sporech s duchovenstvem byl Manfredini vykázán a jeho dílo bylo odstraněno z notového archivu; dochovaly se tak pouze skladby vydané tiskem.

Instrumentální hudba[editovat | editovat zdroj]

  • 12 Concertini per camera a violini e basso Op. 1 (Bologna, 1704).
  • Triosonate in Corona di dodiie fiori armonici, (Bologna, 1706).
  • 12 Sinfonie da chiesa a 2 violini, viola ad libitum e basso Op. 2 (Bologna, 1709).
  • Concerto con una o due trombe (1711).
  • 12 Concerti Op. 3 (Bologna, 1718).
    (Nr. 12 je známý vánoční koncert.)
  • Sechs Sonate per due violini e b.c. (posthum London, 1764).
  • Concerto a violino solo e orchestra.
  • Concerto con una o due trombe, 1711, I-Bsp.
  • Concerto, violino solo, 2 violini, viola, violoncello, hpd, GB-Mp.
  • řada koncertů pro rozmanitá obsazení

Oratoria (hudba ztracena) a ostatní vokální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • San Filippo Neri trionfante nelle grotte di San Sebastiano di Roma, Libretto : Giambattista Neri, (Bologna, 1719 und Pistoia, 1725).
  • Tomaso Moro, G. B. Neri, (Bologna, ca 1720 a Pistoia, 1727).
  • La profezia d'Eliseo nell'assedio di Samaria, G. B. Neri, (Pistoia, 1725).
  • Salomone, assicurato nel soglio, Libretto : D. Canavese, (Pistoia, 1725).
  • Discacciamento d'Adamo e d'Eva dal Paradiso terrestre, (Pistoia, 1726).
  • Il sacrifizio di Gefte, G. B. Neri, (Pistoia, 1728).
  • Il core umano combattuto da due amori, divino e profano, G. B. Neri (Pistoia, 1729).
  • Golia ucciso da Davidde, (Pistoia, 1734).
  • kantáta (cantata sacra) Il doppio sacrifizio del Calvario (Pistoia, 1725)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • G. Rospigliosi:"Notizie dei maestri e artisti di musica pistoiesi", Pistoia, 1878.
  • U. Pineschi: cisazioni biografiche su Francesco Manfrediniin : Bolletino storico pistoiese, 3rd ser., iii (1968), :5–6 .
  • Georges Favre, "Un prince mélomane au XVIIIe siècle: la vie musicale à la cour d'Antoine Ier, Prince de Monaco (1661–1731)", evue de Musicologie, lvii (1971), pp. 134–49.
  • Jean Grundy Fanelli, "The Manfredini Family of Musicians of Pistoia, 1684-1803", in : Studi musicali, 26 (1997), pp. 187-232.
  • Jean Grundy Fanelli, "A Chronology of Operas, Oratorios, Operettas, Cantatas and Miscellaneous Stage Works with Music performed in Pistoia 1606–1943", Bologna, 1998.
  • L. Fagni, "Vicende della vita pistoiese di Francesco Manfredini", 1724–1762, diss., Università di Firenze, 1967.
  • Anne Schoedelin "The Concerted Mass at San Petronio in Bologna, ca. 1660–1730: a Documentary and Analytical Study", diss., University of Illinois, 1967.
  • F. Gierling, Francesco Manfredini, in : Die Musik in Geschichte und Gegenwart, vol. VIII, Friedrich Blume, Ludwig Finscher ed., Kassel, 1960, coll. 1579-80.
  • M. Taslbot:Francesco Manfredini, in : The New Grove Dictionary of Music and Musicians, vol. XI, Macmillan, London, 1980, p. 615.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]