Fitzroy Somerset, 1. baron Raglan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Polní maršál Fitzroy Somerset, 1. baron Raglan
FitzRoy James Henry Somerset, later 1st Baron Raglan (1788-1855), by William Henry Haines (1812-1884).jpg
Narození 30. září 1788
Badminton, Gloucestershire
Úmrtí 28. června 1855 (ve věku 66 let)
Sevastopol
Příčina úmrtí úplavice a deprese
Alma mater Westminster School
Zaměstnavatel Foreign Office
Ocenění velkokříž Řádu lázně (1852)
Řád sv. Jiří 4. třídy
Waterloo Medal
Politická strana Toryové
Manžel(ka) Lady Emily Wellesley-Pole (od 1814)
Děti Richard Somerset, 2nd Baron Raglan
Charlotte Caroline Elizabeth Somerset
Arthur William FitzRoy Somerset
Frederick John Fitzroy Somerset
Katherine Anne Emily Cecilia Somerset
Maj. Hon. Arthur William FitzRoy Somerset
Rodiče Henry Somerset, 5th Duke of Beaufort a Elizabeth Boscawen
Příbuzní Lord John Somerset[1], Charles Somerset[1], Henry Somerset, 6th Duke of Beaufort[1], Lord Edward Somerset[1], Lord Arthur Somerset[1] a Lady Elizabeth Somerset[1] (sourozenci)
George Somerset, 3rd Baron Raglan, Captain Hon. Arthur Charles Edward Somerset[2], Granville Somerset[2], Wellesley Henry Somerset[2], Captain Hon. Richard FitzRoy Somerset[2] a Violet Somerset[2] (vnoučata)
Funkce Člen 6. Parlamentu Spojeného království (1818–1820)
Člen 8. Parlamentu Spojeného království (1826–1829)
člen britské Soukromé rady (od 1852)
člen Sněmovny lordů
Člen 6. Parlamentu Spojeného království
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

(Lord) Fitzroy James Henry Somerset, 1. baron Raglan (Fitzroy James Henry Somerset, 1st Baron Raglan of Raglan) (30. září 1788, Badminton House, Anglie28. června 1855, Sevastopol, Rusko) byl britský polní maršál. Od mládí sloužil v armádě a vynikl v napoleonských válkách, v bitvě u Waterloo přišel o ruku. Uplatnil se také v diplomacii a dlouhodobě působil ve vojenské administraci, patřil k blízkým spolupracovníkům maršála Wellingtona, s nímž byl spřízněn (měl za manželku jeho neteř). Postupoval v armádní hierarchii a v roce 1854 dosáhl hodnosti polního maršála. V letech 1854–1855 byl britským vrchním velitelem v krymské válce. Jako syn vévody užíval od narození titul lorda, v roce 1852 byl jako baron Raglan povolán do Sněmovny lordů. Zemřel na Krymu na úplavici.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Erb barona Raglana

Pocházel z významné šlechtické rodiny Somersetů, byl devátým a nejmladším synem 5. vévody z Beaufortu, po matce Elizabeth byl vnukem admirála Edwarda Boscawena. Narodil se na hlavním rodinném sídle Badminton House (Gloucestershire), mezi ním a nejstarším bratrem, 6. vévodou z Beaufortu, byl věkový rozdíl 22 let, další bratři zasedali v Dolní sněmovně a dva znich dosáhli v armádě hodnosti generála (lord Charles Somerset a lord Robert Somerset). Studoval ve Westminster School a od mládí sloužil v armádě, již v šestnácti letech byl poručíkem. V roce 1807 doprovázel Arthura Pageta na diplomatické misi do Istanbulu, po návratu do Evropy bojoval na Pyrenejském poloostrově, byl pobočníkem maršála Wellingtona a v letech 1811–1814 jeho vojenským tajemníkem. Ve Španělsku se zúčastnil řady bitev, vynikl při útoku na Badajoz a byl zraněn. V letech 1814–1818 byl vyslaneckým tajemníkem v Paříži, kde souběžně působil u britské okupační armády. V závěru napoleonských válek dosáhl hodnosti plukovníka a v letech 1815–1822 byl pobočníkem Jiřího IV.

Generálporučík lord Fitzroy Somerset (1840)

Po napoleonských válkách žil převážně civilním životem, ale nadále působil ve vojenské administraci a postupoval v hodnostech. V letech 1818–1820 a 1826–1829 byl poslancem Dolní sněmovny, kde patřil k toryům, v letech 1818–1827 tajemníkem v úřadu generálního polního zbrojmistra a v roce 1825 dosáhl hodnosti generálmajora. Řadu let pak zastával funkci vojenského tajemníka na ministerstvu války (1827–1852), mezitím se stal generálporučíkem (1838). V roce 1852 získal titul barona Raglana a stal se členem Sněmovny lordů. Téhož roku byl jmenován členem Tajné rady a v letech 1852–1855 byl členem vlády jako generální polní zbrojmistr[pozn. 1].

Krymská válka[editovat | editovat zdroj]

Maršál Raglan jako vrchní velitel v krymské válce (1855)

V roce 1854 byl povýšen do hodnosti generála a byl jmenován vrchním velitelem britské armády v krymské válce. V dubnu 1854 jako britský vrchní velitel představen v Paříži císaři Napoleonovi III. a poté se v čele dvacetitisícového sboru přesunul do Istanbulu. Jeho jmenování bylo vnímáno jako personální pochybení, protože v napoleonských válkách jako nižší důstojník velel jen menším jednotkám a od bitvy u Waterloo se žádné další války nezúčastnil. Raglan sám si uvědomoval, že přijal úkol, který byl nad jeho síly, jeho působení na Krymu navíc provázely kompetenční spory s francouzskými veliteli. Jako vrchní velitel svedl v roce 1854 vítězné bitvy na Almě a u Inkermanu. V listopadu 1854 byl povýšen na polního maršála. Souběžně probíhalo dlouhé a vyčerpávající obléhání Sevastopolu,[pozn. 2] první útok na pevnost 18. června 1855 skončil porážkou spojenců a úspěchem Rusů. Maršál Raglan krátce nato onemocněl úplavicí a zemřel 28. června 1855. Jeho tělo bylo převezeno do Anglie a pohřbeno v rodném Badmintonu.

Za účast v napoleonských válkách obdržel v roce 1815 Řád lázně, získal také několik zahraničních vyznamenání (rakouský Řád Marie Terezie, ruský Řád sv. Jiří a bavorský Vojenský řád Maxe Josefa). V roce 1847 dostal velkokříž Řádu lázně a za krymské války získal turecký Řád Medjidie.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1814 se oženil s Emily Harriet Wellesley-Pole (1792–1881), dcerou 3. hraběte z Morningtonu a neteří maršála Wellingtona. Měli spolu pět dětí, nejstarší syn Arthur Somerset (1816–1845) sloužil v armádě a padl v hodnosti majora v Indii, nejmladší syn Frederick Somerset (1821–1824) zemřel v dětství. Dědicem baronského titulu byl prostřední syn Richard Somerset, 2. baron Raglan (1817–1884), který v mládí působil jako úředník v Indii a později zastával funkce u dvora. Z následujících generací potomstva vynikl učenec Fitzroy Somereset, 4. baron Raglan (1885–1964)

Prostřednictvím své manželky byl Raglan švagrem diplomata a kanadského generálního guvernéra Sira Charlese Bagota (1781–1843) a diplomata a generála 11. hraběte z Westmorlandu.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Funkce generálního polního zbrojmistra (Master General of the Ordnance) patřila od 15. století k důležitým postům ve správě anglické, později britské armády. Často ji zastávali významní vojevůdci a úřad fungoval víceméně nezávisle na ministerstvu války, i když od 18. století se jednalo o politický post obsazovaný v návaznosti na změny vládních kabinetů. Právě během krymské války došlo k rozdělení ministerstva války a kolonií na dva samostatné úřady a bylo zřízeno ministerstvo války. Díky tomu byly také přerozděleny kompetence ve vojenské správě a po smrti maršála Raglana byl úřad generálního polního zbrojmistra zrušen (1855).
  2. Krymské války a obléhání Sevastopolu se zúčastnil také jeho synovec Edward Arthur Somerset (1817–1886), který byl na Krymu povýšen na podplukovníka, později dosáhl hodnosti generálporučíka a byl zastupujícím guvernérem na Gibraltaru.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Kindred Britain.
  2. a b c d e Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TARLE, Jevgenij: Krymská válka, I. a II. díl; Praha, 1951
  • Ottův slovník naučný, díl 15., s. 295–298 (článek Krymská válka); Praha, 1900 (reprint 1999), ISBN 80-7185-226-0
  • Ottův slovník naučný, díl 21., s. 60; Praha, 1904 (reprint 2000) ISBN 80-7203-289-5 dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]