Filip Vujanović

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Filip Vujanović
Филип Вујановић
Černohorský prezident F. Vujanović
Černohorský prezident F. Vujanović
1. prezident Republiky Černá Hora
Ve funkci:
22. května 2003 – 20. květen 2018
Předseda vládyMilo Đukanović
Željko Šturanović
Milo Đukanović
PředchůdceRifat Rastoder (zastupující)
Dragan Kujović (zastupující)
NástupceMilo Đukanović
3. prezident Černé Hory (v rámci SRJ)
Ve funkci:
25. listopadu 2002 – 19. května 2003
PředchůdceMilo Đukanović
NástupceRifat Rastoder (zastupující)
Dragan Kujović (zastupující)
Předseda vlády Černé Hory (v rámci SRJ)
Ve funkci:
5. února 1998 – 5. listopadu 2002
PrezidentRadoje Kontić
PředchůdceMilo Đukanović
NástupceDragan Đurović (zastupující)
Stranická příslušnost
ČlenstvíDPS

Rodné jménoФилип Вујановић
Narození1. září 1954 (69 let)
Bělehrad, JugoslávieJugoslávie Jugoslávie
NárodnostČernohorská
ChoťJUDr. Světlana Vujanovićová
DětiTaťána, Nina, Danilo
SídloPrezidentský palác v Cetinje, Černá HoraČerná Hora Černá Hora
Alma materBělehradská univerzita:
Fakulta práv
Fakulta filozofie
ZaměstnáníPrávník, prezident
Profesepolitik
OceněníŘád Stara planina (2016)
Řád knížete Danila I.
CommonsFilip Vujanović
Některá data mohou pocházet z datové položky.

JUDr. Filip Vujanović (Филип Вујановић, * 1. září 1954, Bělehrad, Jugoslávie) je černohorský politik, který mezi lety 2003 a 2018 vykonával funkci prezidenta Černé Hory (do r. 2006 v rámci Srbska a Černé Hory). První prezidentský mandát vykonával od roku 2003, druhý mandát vykonával od 21. března 2008, svůj třetí mandát od roku 2013 do května 2018.

Mládí a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Černohorská prezidentská standarta

Narodil se a vyrůstal v Bělehradě, vystudoval právnickou a filozofickou fakultu Bělehradské univerzity. Mezi lety 1978 a 1981 pracoval na jednom z bělehradských soudů a později se stal asistentem u okresního soudu v Bělehradě.

V roce 1981, ve věku 27 let, se přestěhoval do Podgorice (tehdy Titograd). Po krátkém působení tajemníka u Titogradského okresního soudu pracoval jako právník, do politiky vstoupil v březnu 1993.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

F. Vujanović vstoupil do Demokratické socialistické strany v roce 1993 na pozvání tehdejšího prezidenta Momira Bulatoviće, krátce po vytvoření Jugoslávské svazové republiky. Mezi lety 19931996 byl ministrem spravedlnosti, od roku 1996 do roku 1998 potom ministrem vnitra. V průběhu roku 1997 se stal premiérem DPS.

Poté ho prezident Milo Đukanović zvolil prvním premiérem Černé Hory (5. únor 19988. leden 2003. 5. listopadu 2002 se stal předsedou parlamentu Černé Hory. Ještě toho roku se stal prezidentem Černé Hory (ve volbách získal drtivých 86% hlasů). Tyto volby se ale staly neplatnými, protože účast byla nižší než 50%. Nové volby proběhly v roce 2003 a Vujanović získal opět neuvěřitelných 81% hlasů, avšak volby neměly ani poloviční účast. 11. května 2003 byl zrušen zákon o 50% účasti, volby proběhly potřetí a Vujanović je opět s 63% vyhrál. Ze své funkce 19. května odstoupil, ale o tři dny později se stal opět prezidentem, a tak začal jeho úřadující termín. I když se narodil a vyrůstal v Srbsku, stal se jedním z nejvýznamnějších černohorských separatistů.

Prezidentský palác v Cetinje

Byl zastáncem referenda o černohorské nezávislosti. Je dobrým přítelem se srbským prezidentem Borisem Tadićem.

V roce 2008 byl zvolen podruhé prezidentem Černé Hory.

23. prosince 2011 se i s manželkou zúčastnil státního pohřbu Václava Havla.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Vzal si černohorskou soudkyni Světlanu Vujanovićovou, se kterou má tři děti - dcery Tatjanu a Ninu a syna Danila. Na rozdíl od M. Đukanoviće odmítá chodit s ochrankou, je jej tedy možné spatřit v Cetinje, Podgorice či jinde s přáteli bez ochranky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Filip Vujanović na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]