Milo Đukanović
| Milo Đukanović Мило Ђукановић | |
|---|---|
 Černohorský prezident M. Đukanović | |
| 5. premiér Republiky Černá Hora | |
| Ve funkci: 4. prosince 2012 – 2016 | |
| Prezident | Filip Vujanović |
| Předchůdce | Igor Lukšić |
| 2. prezident Černé Hory (v rámci SRJ) | |
| Ve funkci: 15. ledna 1998 – 25. listopadu 2002 | |
| Předchůdce | Momir Bulatović |
| Nástupce | Filip Vujanović |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | SKJ (1979–1991) DPS (1991–) |
| Narození | 15. února 1962 Nikšić,  FLR Jugoslávie |
| Národnost | černohorská |
| Choť | Lidija Kuč |
| Děti | Blažo |
| Příbuzní | Aco Đukanović a Ana Kolarević (sourozenci) |
| Alma mater | Univerzita Černé Hory |
| Zaměstnání | premiér |
| Profese | politik |
| Commons | Milo Đukanović |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Milo Đukanović, srbsky Мило Ђукановић (* 15. února 1962 Nikšić) je černohorský politik, aktuální černohorský prezident a bývalý premiér Černé Hory. Je předsedou Demokratické strany socialistů (DPS), postkomunistické strany v Černé Hoře, v současné době (2012) vládnoucí. Od roku 2018 je také prezidentem.
Funkci premiéra zastával od 15. února 1991 do 5. února 1998, od 8. ledna 2003 do 10. listopadu 2006, od 29. února 2008 do 21. prosince 2010 a opětovně po vyhraných parlamentních volbách od 4. prosince 2012 do roku 2016. Funkci prezidenta zastával od 15. ledna 1998 do 25. listopadu 2002.
V 90. letech byl Đukanović jeden z nejspolehlivějších spojenců srbského prezidenta Miloševiče, ale od roku 1996 je zastáncem evropské integrace a vstupu do NATO.[1]
19. května 2016 Đukanović a ministři zahraničí zemí NATO podepsali v Bruselu protokol o přistoupení Černé Hory k NATO.[2]
Korupce[editovat | editovat zdroj]
Đukanovićův režim, který jenom pašováním cigaret z Černé Hory do Itálie vydělal přes miliardu dolarů, je označován za jeden z nejzkorumpovanějších na světě.[3] Situaci v zemi ve zprávě z roku 2014 kritizovala i Evropská komise.[4] V roce 2015 v zemi vypukly protivládní protesty požadující boj proti korupci a organizovanému zločinu, které policie násilím rozehnala.[5][1] Síť investigativních novinářů OCCRP označila Milo Đukanoviće za „osobu roku v organizovaném zločinu“.[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b "Protesty v Černé Hoře mají dvě příčiny: chudobu a nejdéle vládnoucího autokratického vůdce v Evropě Archivováno 10. 2. 2016 na Wayback Machine". Český rozhlas. 31. října 2015.
- ↑ "Černá Hora přistoupila k NATO". Novinky. 19. května 2016.
- ↑ "The Balkans’ Corrupt Leaders are Playing NATO for a Fool". Foreign Policy. 5. ledna 2017.
- ↑ "Mocenské soupeření pokračuje: Černá Hora přistupuje k NATO". Armádní noviny. 29. prosince 2015.
- ↑ "Černohorci požadují demisi dlouholetého premiéra, trápí je chudoba a korupce". Novinky. 28. října 2015.
- ↑ "OCCRP vyhlašuje cenu Osoba roku v oblasti organizovaného zločinu za rok 2015 (anglicky). Organized Crime and Corruption Reporting Project.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Milo Đukanović na Wikimedia Commons
| Premiér Černé Hory (SRJ) | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Radoje Kontić |
Milo Đukanović 1991–1998 |
Nástupce: Filip Vujanović |
| Filip Vujanović | 2003–2006 | funkce zanikla |
| Prezident Černé Hory (SRJ) | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Momir Bulatović |
1998–2002 Milo Đukanović |
Nástupce: Filip Vujanović |
| Prezident Černé Hory | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Filip Vujanović |
2018–dosud Milo Đukanović |
Nástupce: Stále ve funkci |
| Premiér Černé Hory | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: funkce zřízena |
Milo Đukanović 2006 |
Nástupce: Željko Šturanović |
| Željko Šturanović | 2008–2010 | Igor Lukšić |
