Přeskočit na obsah

Ferdinand Tönnies

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ferdinand Tönnies
Narození26. července 1855
Oldenswort
Úmrtí9. dubna 1936 (ve věku 80 let)
Kiel
Místo pohřbeníParkfriedhof Eichhof
Alma materUniverzita v Bonnu
Humboldtova univerzita
Univerzita Jena
Lipská univerzita
Povolánísociolog, ekonom, filozof, vysokoškolský učitel a autor
ZaměstnavatelKielská univerzita
Politické stranySociálnědemokratická strana Německa
Nacionálně sociální spolek
ChoťMarie Tönnies
Funkcetajný rada
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Tönnies (26. července 1855 Oldenswort – 9. dubna 1936 Kiel) byl německý sociolog, ekonom a filosof. Je znám především pro svou sociologickou typologii, kde tradiční pospolitost (Gemeinschaft) staví proti moderní společnosti (Gesellschaft) [1], dále se zabýval rovněž studiem sociálních norem, sociologií povolání a výzkumem veřejného mínění, kde je pokládán za průkopníka.[2] Spolu s M. Weberem a G. Simmelem založil v roce 1909 Německou společnost pro sociologii (Deutsche Gesellschaft für Soziologie).

Život

[editovat | editovat zdroj]

Ferdinand Tönnies strávil své dětství na statku v obci  Eiderstedt v severoněmeckém Šlesvicko-Holštýnsku[1], a po odchodu svého otce do důchodu ve městě Husum. V roce 1872 se Tonnies přihlásil k vlasteneckému entuziasmu na Štrasburské univerzitě, ale díky využití svobody pohybu pro německé studenty postupně přestoupil na univerzity v Jeně, Bonnu, Lipsku a Tübingenu, kde nakonec získal roku 1877 doktorát klasické filozofie. I poté jeho zájmy směřovaly k politické filozofii a sociálním problémům. Finanční prostředky otce mu později umožnily věnovat se postdoktorálnímu studiu. Tönnies šel na berlínskou univerzitu, a pak do Londýna, kde započal studia Hobbesianismu, směru vycházejícího z myšlenek politického filozofa Thomase Hobbes, a teorie Gemeinschaft a Gesellschaft.[3] Od roku 1881 až do roku 1933 přednášel na univerzitě v Kielu, odkud byl vyhnán nacisty a tři roky nato zemřel.[1]

Gemeinschaft a Gesellschaft

[editovat | editovat zdroj]

Tönnies rozlišoval mezi dvěma typy sociálního seskupení Gemeinschaft a Gesellschaft, které jsou do češtiny nejčastěji překládány jako pospolitost a společnost. Tyto koncepty slouží k pojmenování dvou typů společenské vazby, společnosti. V této teorii Tonnies mluví o dvou formách lidské vůle. „Wesenwille“ neboli organická vůle, jež je základem Gemeinschaftu. A pro Gesellschaft „Kurwille“, což znamená v nejvhodnějším českém překladu vůle arbitrální nebo libovůle.[4]

Pospolitost (Gemeinschaft) je postavena na pokrevních svazcích typické pro rodinu, kde lidé žijí v pospolitém životě a hluboké solidaritě, avšak to platí i pro jiné sociální vazby jako sousedství či dokonce i život v malé vesnici. Jedná se o živoucí organismus, ve kterém vztahy hrají klíčovou roli. Častokrát převládá obecný zájem v sociálních vazbách, které jsou řízeny zvyky a obyčeji.[5] To všechno vychází z vůle jednání vnitřních potřeb a přirozeného stavu.[4]

Společnost (Gesellschaft) lze přirovnat zejména k akciovým společnostem, velkoměstům. A právě v takovýchto příkladech jsou lidé spjati pouze vnější konvencí. Osoby jsou na sobě nezávislé, izolovány od ostatních, přestože je sjednocuje racionální účel. Jedinci jde o určité zájmy a cíle, založené na kalkulu a osamostatněném myšlení.[5]

Hlavním záměrem Tönniese bylo za pomocí G. a G., popsat dějinný vývoj. Oba tyto pojmy mají představovat dějinné epochy směřující určitým vývojem a to od pospolitosti ke společnosti. Díky průmyslové revoluci, která zapříčinila mnoho společenských změn, se člověk mění na masového a stádního. Vztahy se formalizují a člověk je více izolován od ostatních.[5] Tönnies nikde neprohlašoval, že ve světě se vyskytují jen tyto čisté podoby sociálních seskupení, jelikož každá společnost se skládá z prvků G. a G.[4] Touto svou nejvýznamnější prací ovlivnil celou řadu významných sociologů, jako byli Emil Durkheim, Max Weber či George Simmel.[1]

Další studie Ferdinanda Tönniese

[editovat | editovat zdroj]

K empirickým studiím Ferdinanda Tönniese patří vzorce sňatkového chování, kriminální chování, pozice dělníků v docích a sociální podmíněnost názorů a postojů.[1] Ve Šlesvicku-Holštýnsku zkoumal příčiny sebevražednosti.[2]

Hlavní práce

[editovat | editovat zdroj]
  • Gemeinschaft und Gesellschaft (1887)
  • Thomas Hobbes, Leben und Lehre (1896)
  • Die Sitte (1909)
  • Marx: Leben und Lehre (1921)
  • Kritik der öffentlichen Meinung (1922)
  • Einführung in die Soziologie (1931)[1]

Další díla

[editovat | editovat zdroj]
  • De Jove Ammone questionum specimen, Phil. Diss., Tübingen 1877
  • Der Nietzsche-Kultus, [1897], Tönnies-Forum, Kiel ²2005
  • Schiller als Zeitbürger und Politiker, Buchverlag der Hilfe, Berlin-Schöneberg 1905
  • Strafrechtsreform, Pan, Berlin 1905
  • Philosophische Terminologie in psychologisch-soziologischer Ansicht, Thomas, Leipzig 1906
  • Die soziale Frage, [1907], Die soziale Frage bis zum Weltkriege, ed. Cornelius Bickel, Walter de Gruyter, Berlin/New York 1989
  • Thomas Hobbes, der Mann und der Denker, 1910
  • Der englische Staat und der deutsche Staat, Karl Curtius, Berlin 1917
  • Weltkrieg und Völkerrecht, S. Fischer Verlag, Berlin 1917
  • Theodor Storm, Karl Curtius, Berlin 1917
  • Soziologische Studien und Kritiken, I–III, Jena 1924, 1926, 1929
  • Geist der Neuzeit, [1935], 1998 (Ferdinand Tönnies Gesamtausgabe, XXII, Walter de Gruyter, Berlin/New York 1998, 3–223)
  • Die Tatsache des Wollens, ed. Jürgen Zander, Duncker & Humblot, Berlin 1982
  • Ferdinand Tönnies – Harald Höffding. Briefwechsel, ed. Cornelius Bickel/Rolf Fechner, Duncker & Humblot, Berlin 1989
  • Ferdinand Tönnies Gesamtausgabe, I–XXIV, ed. Lars Clausen/Alexander Deichsel/Cornelius Bickel/Carsten Schlüter-Knauer/Uwe Carstens, Walter de Gruyter, Berlin/New York 1998–)

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f Keller, Jan, Dějiny klasické sociologie, Praha: Slon, 2005, 492–493 s., ISBN 80-86429-34-2
  2. ↑ a b Keller, Jan, Úvod do sociologie, Praha: Slon, 2006, 199 s., ISBN 80-86429-39-3
  3. ↑ Ferdinand Tonnies | Encyclopedia.com. www.encyclopedia.com [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Maříková H., Petrusek, M., Vodáková, A., Velký sociologický slovník, Praha: Karolinum, 1996, 338–339 s., ISBN 80-7184-164-1
  5. ↑ a b c Mucha, Ivan, Sociologie – základní texty, Pelhřimov: Tiskárna a vydavatelství 999, 204, 21–23 s., ISBN 80-86391-13-2

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ferdinand_Tönnies&oldid=22962021“