Ferdinand David

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ferdinand David
portrét od Johanna Georga Weinholda
portrét od Johanna Georga Weinholda
Rodné jménoFerdinand Ernst Victor Carl David
Narození19. června 1810
Hamburk
Úmrtí18. července 1873 (ve věku 63 let)
Klosters, Švýcarsko
Národnostněmecká
Povoláníhouslista, hudební skladatel a pedagog
Manžel(ka)Sophie Davidová
DětiPeter Julius Paul David
Isabella Eckardtová
PříbuzníLouise Dulckenová[1][2] a Therese Meyer (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand David (19. června 1810, Hamburk18. července 1873, Klosters, Švýcarsko) byl německý houslový virtuóz a skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Hamburku, v témže domě, kde se o rok dříve narodil Felix Mendelssohn-Bartholdy. Byl vychován v židovské víře, ale později konvertoval ke křesťanství. Byl žákem Louise Spohra a Moritze Hauptmanna. V roce 1826 se stal houslistou Královského městského divadla v Berlíně. V roce 1829 působil jako první houslista v kvartetu barona Carla Gottharda von Liphardt v Dorpatu, dnešním estonském městě Tartu, podnikal koncertní turné do Rigy, Petrohradu i do Moskvy. V roce 1835 se stal koncertním mistrem v orchestru lipského Gewandhausu, kde působil společně s Josephem Joachimem a Mendelssohnem. Na čas se pak vrátil do Dorpatu, kde se i oženil s dcerou barona Lipharta Sofií. V roce 1843 se stal profesorem houslové hry na lipské konzervatoři. V Lipsku měla také premiéru jediná Davidova opera Hans Wacht (1852).

Spolupracoval s Mendelssohnem při práci na jeho houslovém koncertu e-moll a také ho uvedl v premiéře v roce 1845. Kromě koncertní činnosti pracoval jako editor. Editoval vydání houslových děl Veraciniho, Locatelliho a Goldberga. Pro nakladatelství C. P. Peters připravil k vydání kompletní Beethovenova klavírní tria a Bachovy Sonáty a partity pro sólové housle.

Zemřel náhle v roce 1873, když byl na výletu ve švýcarských horách se svými dětmi.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • op. 2 Introduction et variations brillantes sur un thème original, pro housle a orchestr
  • op. 3 Concertino pour violon
  • op. 4 Concertino für Posaune und Orchester (Posaunenkonzert)
  • op. 5 Introduction et Variations
  • op. 6 Introduction et Variations sur un thème russe E-Dur
  • op. 7 Introduction, Adagio et Rondeau (pro orchestr)
  • op. 8 Introduction et Variations
  • op. 9 6 Caprices
  • op. 10 Concerto pour violon No. 1
  • op. 11 Introduction et Variations sur un thème de Mozart A-Dur
  • op. 12 Concertino für Fagott und Orchester (1838)
  • op. 13 Introduction et Variations
  • op. 14 Concerto pour violon No. 2
  • op. 15 Introduction et Variations
  • op. 16 Andante und Scherzo Capriccioso (pro orchestr)
  • op. 17 Concerto pour violon No. 3
  • op. 18 Konzert-Variationen
  • op. 19 Introduction et Variations brilliantes
  • op. 20 6 Caprices
  • op. 21 Introduction et Variation
  • op. 22 Concert-Polonaise
  • op. 23 Concerto pour violon No. 4
  • op. 24 Zwölf Salonstücke (duo)
  • op. 25 Salon-Duett über ein Lied von E. Haase
  • op. 26 Sechs Lieder (Buch I)
  • op. 27 Sechs Lieder (Buch II)
  • op. 28 Fünf Salonstücke (duo)
  • op. 29 6 Lieder
  • op. 30 Bunte Reihe (duo)
  • op. 31 6 Lieder
  • op. 32 Streichquartett
  • op. 33 Žalm (Mein Aug' erheb' ich) pro dva soprány a klavír
  • op. 34 Sieben Stücke für Cello (Duo)
  • op. 35 Concerto pour violon No. 5
  • op. 36 Kammerstücke (Duo)
  • op. 37 Vier Märsche
  • op. 38 Streichsextett
  • op. 39 Etüden Dur und Moll (Nr. 6 „Am Springquell“)
  • op. 40 Trois Impromptu en forme de valse
  • op. 41 Nachklänge (Duo)
  • op. 42 Festmarsch
  • op. 43 Suite
  • op. 44 24 Etüden für Anfänger
  • op. 45 18 Etüden
  • op. 46 Aus der Ferienzeit 1 (Duo)
  • op. 47 Aus der Ferienzeit 2 (Duo)
  • op. 48 Aus der Ferienzeit 3 (Duo)
  • op. 49 Aus der Ferienzeit 4 (Duo)
  • op. 50 Aus der Ferienzeit 5 (Duo)
  • Canon für 3 Violinen (bez opusového čísla, 1852)
  • Hans Wacht (opera, Lipsko, 1852)

Kromě toho upravil 24 capricií pro sólové housle Niccolò Paganiniho pro housle s doprovodem klavíru. Z pedagogické literatury je nejvýznamnější „Die Hohe Schule des Violinspiels: Werke Berühmter Meister des 17ten und 18ten Jahrhunderts“, obsahující 23 skladeb starých mistrů (Nicola Porpora, Giuseppe Tartini, Antonio Vivaldi, Jean-Marie Leclair, J. S. Bach a mnoho dalších.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dulken. In: Riemannův hudební slovník.
  2. George Grove: Dulcken, Louise. In: A Dictionary of Music and Musicians, 1900.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hans-Rainer Jung, Claudius Böhm: Das Gewandhaus-Orchester. Seine Mitglieder und seine Geschichte seit 1743. Faber & Faber, Leipzig 2006, ISBN 978-3-936618-86-0, S. 91 f.
  • Marie Lipsius: Eine Leipziger Musikgröße. In: Die Gartenlaube, Heft 28.
  • Moritz Fürstenau: David, Ferdinand. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 4, Duncker & Humblot, Leipzig 1876, S. 784 f.
  • Georg von Dadelsen: David, Ferdinand. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 3, Duncker & Humblot, Berlin 1957, ISBN 3-428-00184-2, S. 535 f.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]