Farah Pahlaví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Farah Pahlaví
Farah Pahlaví v roce 1972
Farah Pahlaví v roce 1972

Narození14. října 1938 (83 let)
Teherán
ChoťMuhammad Rezá Pahlaví (1959–1980)
RodičeSohráb Díba a Farida Qotbíová
DětiKýros Rezá Pahlaví
Farahnaz Pahlaví
Alí Rezá Pahlaví
Leila Pahlavíová
PříbuzníLeila Díbaová
Noor Pahlavíová (vnučka)
SídloPaříž (do 1959), Teherán (1959–1979), Egypt (od 1979) a Spojené státy americké
Alma materÉcole Spéciale d'Architecture
Jeanne d'Arc School (Tehran)
Razi High School
Profesespisovatelka, překladatelka, architektka a politička
Náboženstvíší'itský islám
OceněníŘád slona (1963)
velkohvězda čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku (1965)
velkokříž Řádu svatého Olafa (1965)
velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1967)
dáma velkokříže s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku (1974)
… více na Wikidatech
PodpisFarah Pahlaví, podpis
Webová stránkawww.farahpahlavi.org
Commonsفرح پهلوی
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Íránská císařská rodina
Íránská císařská rodina

Císařovna Farah


Farah Pahlaví, rozená Farah Díba (persky فرح پهلوی, * 14. října 1938 Teherán) je bývalá íránská císařovna (šáhbanú).

Pochází z rodiny vysokého důstojníka íránské armády, která po otcově předčasné smrti zchudla. Absolvovala lyceum v Teheránu a pak studovala na pařížské École Spéciale d'Architecture, kde se seznámila s íránským panovníkem Muhammadem Rezou Pahlavím, který byl v té době dvakrát rozvedený a neměl mužského potomka. Provdala se za něj 20. prosince 1959. Původně užívala titul královny, v roce 1967 byla korunována na císařovnu, což mělo symbolizovat emancipaci íránských žen.[1] Se šáhem Pahlavím měla čtyři děti: Kýros Rezá Pahlaví, Farahnaz Pahlaví, Alí Rezá Pahlaví a Leila Pahlaví. Jako panovnice se intenzivně věnovala sociální, vzdělávací a kulturní problematice, založila mezinárodní umělecký festival v Šírázu a Teheránské muzeum současného umění, byla patronkou čtyřiadvaceti dobročinných organizací.[2]

V důsledku islámské revoluce odešla s manželem 16. ledna 1979 do exilu v Egyptě, kde Muhammad Rezá Pahlaví v roce 1980 zemřel na rakovinu. Později žila ve Spojených státech amerických a ve Francii. Napsala autobiografickou knihu, která vyšla v češtině pod názvem Paměti (Argo 2004).

Tituly a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Farah Pahlaví.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. History of Royal Women Dostupné online
  2. Iran Chamber Society Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]