Externsteine

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Externsteine

Externsteine (též Eggstersteine nebo Egistersteine) jsou kulturní a přírodní památka v Teutoburském lese v okrese Lippe v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, chráněná jako přírodní rezervace od roku 1926.[1] Jedná se o skupinu pískovcových skalních věží a bloků, vyhlazených vodou a větrem do groteskních tvarů, o místo, kde se v dávných dobách odehrávaly pohanské a křesťanské obřady.

Geografie a geologie[editovat | editovat zdroj]

Řada pískovcových skal, protažená ve směru od severozápadu k jihovýchodu, leží na severovýchodním okraji Teutoburského lesa mezi městem Horn-Bad Meinberg a obcí Holzhausen-Externsteine v okrese Lippe, severně od výběžků vysočiny Eggegebirge. Území patří do povodí řeky Vezery.

Z hlediska geologické skladby jsou Externsteine tvořeny tvrdými a vůči erozi poměrně odolnými pískovci, které se utvořily v období spodní křídy před cca 120 milióny let, kdy byla tato část evropského kontinentu pokryta mořem. Vrásněním před zhruba 70 milióny let byly tyto původně vodorovně uložené pískovcové vrstvy vyzdviženy a vztyčeny ve vertikální poloze.

Předmět ochrany[editovat | editovat zdroj]

Vegetace na úpatí skal

Externsteine jsou jako významná přírodní a kulturní památka chráněny již od roku 1926. Celková plocha chráněného území, zařazeného jako evropsky významná lokalita do soustavy Natura 2000, je 127 ha. Za unikátní na území Severního Porýni – Vestfálska se považuje zejména geologická a geomorfologická stavba této lokality s plochami suchých vřesovišť. Mezi vzácnou vegetaci patří různé druhy kapradin, mechů a lišejníků a biotopy jako svahová rašeliniště v oblasti sousedních skalních hřebenů Knickhagen a Bärenstein. Na území hnízdí vzácné druhy ptáků, jako je strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), datel černý (Dryocopos martius) nebo žluna šedá (Picus canus ). Dále se zde vyskytuje čolek velký (Triturus cristatus)  a páchník hnědý (Osmoderma eremita), brouk z čeledi zlatohlávkovitých. Externsteine byly v roce 2006 zařazeny Akademií geologických věd v Hannoveru (Akademie für Geowissenschaften und Geotechnologien) jako jedno z nejvýznamnějších území svého druhu mezi národní geotopy Německa.

Mytologie[editovat | editovat zdroj]

  • Jelikož se skály nacházejí v oblasti poseté starodávnými kultovními místy, samy jsou tudíž opředeny silnou mystikou a mytologickými příběhy. Podle ústní tradice kamenné pilíře postavili přes noc obři a vzápětí je sežehl ďábel. Bizarní pokroucené tvary prý skály získaly v žáru pekelných plamenů.
  • Tento pozoruhodný přírodní útvar zaujímá v německé duchovní tradici podobné postavení jako Stonehenge v Británii. Spolehlivé důkazy o původu a smyslu Externsteine vábí svou nedosažitelností: jedna teorie tvrdí, že pilíře sloužily jako významné kultovní středisko; jiná naopak dokládá, že jejich náboženské využití začíná až ve 12. století a že vznikly pod vlivem vyprávění křižáků jako nápodoba svatých míst jeruzalémských.

Spojení s křesťanstvím[editovat | editovat zdroj]

Reliéf Snímání z kříže

V roce 722 bylo v Německu pohanství vytlačeno křesťanstvím, které si pohanské svatyně přisvojilo. Ve středověku sloužila skaliska Externsteine jako útočiště křesťanským poustevníkům. Odkazem tohoto období je velkolepý reliéf na jedné z větších skal. Snímání z kříže vytvořili kolem roku 1120 cisterciáčtí mniši z nedalekého padebornského opatství, kteří se chodili do síní vyhloubených ve skalách modlit.

Irminsul[editovat | editovat zdroj]

Pozoruhodným detailem basreliéfu je Irminsul, čili Sloup světa, o němž pohanští Sasové věřili, že podepírá vesmír. Skutečnost, že se Irminsul v tomto výjevu sklání pod římsou, na níž stojí Nikodém (ten byl podle bible jedním z těch, kdo pohřbili Ježíše) snímající tělo Kristovo z kříže, symbolizuje vládu křesťanství nad pohanstvím. V této souvislosti je významné, že Nikodémovy nohy kdosi schválně ulomil – místní lidé poškození vysvětlují jako akt pomsty pohanů za to, že jim cisterciáci tímto symbolickým způsobem jejich posvátný emblém pokořili.

Útvary ve skalách[editovat | editovat zdroj]

Kaple

Do sloupů Externsteine lidé kdysi vyhloubili množství jeskyní a chodeb a následující generace je dále zvětšovaly. Některé tyto prostory sloužily zřejmým účelům, např. jako kaple. Smysl jiných zůstává záhadou – jsou tu schody, které nikam nevedou, podivné plošiny a výklenky, do skály vytesaná rakev… Nejpůsobivějším místem ve skalách je malá kaple vytesaná do kamene pod vrcholem jednoho ze sloupů. Kaple nemá střechu a na jejím východním konci se nachází klenutý výklenek se sloupovým oltářem, jaký nemá v běžné kostelní architektuře obdoby. Přímo nad oltářem je kulaté okno o průměru 50 cm.

Výzkumy[editovat | editovat zdroj]

V 19. století si badatelé zkoumající staré historické památky všimli, že okno směřuje do míst, kde vychází Slunce o letním slunovratu, a do nejsevernějšího bodu, ve kterém vychází Měsíc. Tito badatelé zastávali názor, že kaple byla zbudována vysoko nad zemí proto, aby poskytovala ničím nerušený výhled na Slunce a Měsíc, když vystupují zpoza význačných útvarů na obzoru za klenbou lesa. Navíc zjistili, že Externsteine leží v přibližně stejné zeměpisné šířce jako Stonehenge, takže na obou místech vycházelo Slunce o letním slunovratu – tato okolnost byla pro evropské kněží-astronomy důležitá – na stejném bodu na horizontu.

Externsteine s loveckým zámečkem, mědirytina Eliase van Lennepa z roku 1663

Na výzkum 19. století navázal ve 20. letech 20. století evangelický pastor Wilhelm Teudt. Zjistil, že skaliska Externsteine jsou součástí sitě „svatých čar“ (heilige Linien), kterou objevil v severním Německu. Tvrdil, že tyto čáry, jež přibližně odpovídají spojnicím posvátných míst, kterým angličtí badatelé říkají ley, propojují Externsteine s dalšími prehistorickými místy včetně kruhové kamenné sestavy v nedalekém Bad Meinbergu.

Teudt se domníval, že nad kaplí se kdysi nacházely další síně a dřevěné stavby, které sloužily k pozorování Slunce, Měsíce a hvězd, a dovozoval z toho, že skalní sloupy Externsteine bývaly střediskem dávného slunečního kultu. Jeho objevy ho také dovedly k přesvědčení, že celý komplex kolem kaple úmyslně zbořili cisterciáčtí mniši. Prokázal, že padesátitunová kamenná deska, ležící na úpatí skalního sloupu s kaplí, byla stržena z její boční stěny. Mniši savatyni zničili, aby ji očistili od pohanství a učinili ji tak způsobilou pro křesťanské bohoslužby.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto články byly použity některé informace z článku Externsteine na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BREWER, Duncan. Planeta tajuplných světů. Praha: Reader's Digest Výběr, spol. s r. o., 1997. ISBN 80-902069-5-6
  • WESTWOOD, Jennifer. Atlas záhadných míst. Praha: Knižní klub, 1994. ISBN 80-7176-061-7
  • SCHMIDT, Hans. Externstein-Führer. Detmold: Bösmann, 1969

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]