Exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav

Mapa dálnice s vyznačením rozestavěných úseků

Část dálnice, později dostavěná jako ulice Stará dálnice u sídliště Bystrc v Brně, využívaná jako silnice III. třídy

Podjezd pod neexistující dálnicí u Jevíčka

Přemostění u Nebovid

Exteritoriální dálnice Vídeň - Vratislav také známá pod názvem Hitlerova dálnice, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.

Historie projektu

Vybudování dálnice si jako součást Mnichovské dohody vynutil tehdejší německý říšský kancléř Adolf Hitler. Prvním krokem k realizaci projektu této dálnice se stala cesta ministra veřejných prací Karla Husárka do Berlína na počátku prosince 1938. Při jeho návštěvě bylo dohodnuto, že dálnice bude mít exteritoriální povahu (po dokončení měla být celně oddělena od Česko-Slovenska) a že ji vybuduje společnost RAG. Finanční zajištění stavby, dopravní policii a celní službu mělo zajistit Německo, které mělo na všech nájezdech vybudovat celnice. Profil dálnice byl stanoven na 28,5 m, což odpovídalo parametrům běžných dálnic v tehdejším nacistickém Německu. Součástí dohody byl také příslib, že některé úseky dálnice vybudují československé firmy. Československá vláda zase měla Německu poskytnout zdarma všechny potřebné pozemky.

Stavba

Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938, a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km, a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.

Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledků ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.

Rozestavěné úseky

Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Tento rozsah odpovídá tehdejšímu česko-slovenskému/protektorátnímu území. Stavba navazujících úseků na území Říše zahájena nebyla.

Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.

Fotografie

• 
  Silniční zářez na silnici mezi Bosonohami a Veselkou pod nerealizovaným mostem
• 
  Nedokončená část dálničního náspu v Brně-Bystrci upravená později jako malý park
• 
  Pilíř nedostavěného mostu pod Brněnskou přehradou
• 
  Část dálničního zářezu a nízkého náspu v katastrálním území Rozdrojovice

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu exteritoriální dálnice Vídeň - Vratislav na Wikimedia Commons
• Podrobný článek o dálnici včetně odkazů na mapy a fotografie
• Hitlerova dálnice - první dálnice v Československu
• Publikace ŘSD "Německá průchozí dálnice"
• Publikace ŘSD "Německá průchozí dálnice 2. díl"
• Záhady Toma Wizarda: Příběh nedokončené dálnice — pořad České televize (video)