Expedice Lambaréné

Expedice Lambaréné byla studentská expedice do nemocnice Alberta Schweitzera v gabunském Lambaréné, kam vezla zásilku léků. Iniciátory expedice byli Petr Bárta a Petr Bartůněk. Výprava odstartovala 1. ledna 1968 v 10:23 h z pražského Staroměstského náměstí a zpět do Prahy se vrátila v 13. září téhož roku. Celkem trvala 257 dní a expediční Tatra 138 6x6 VN při ní najela více než 35 000 km. Hlavním sponzorem výpravy bylo ministerstvo těžkého průmyslu. Náklady na provoz vozu v Africe kryl podnik zahraničního obchodu Motokov. Tatra se stala majetkem rektorátu Univerzity Karlovy.^[1]

Složení expedice^[1]

Petr Bartůněk – organizátor, vedoucí a lékař expedice
Miloslav Topinka – psycholog výpravy
Josef Vavroušek – navigátor a mechanik
Luboš Kropáček – překladatel a tlumočník
Jiří Plaček – hlavní řidič a mechanik
Klement Kunz – šéfkuchař, zásobovatel
Jiří Stöhr – kameraman a fotograf
Petr Bárta – novinář, zpravodaj

Cíl expedice

Cílem expedice bylo dovézt do nemocnice v gabonském Lambaréné, založené Albertem Schweitzerem dar v podobě léků, zdravotnického materiálu a lékařských přístrojů. Po občanské válce v roce 1960 se tato nemocnice dostala do vážných potíží.^[1]

Vozidlo

Speciálně upravený nákladní vůz Tatra 138 6x6 VN - Lambaréné poskytla Tatra Kopřivnice. Vozidlo je dodnes vystaveno v muzeu Tatry v Kopřivnici. Účastníci výpravy ho nazývali "Drobeček".^[2]

Trasa expedice

Praha - Rijeka - Káhira - Asuán - Chartúm - Addis Abeba - Nairobi - Kilimandžáro - Dar es Salaam - Lusaka - Livingstone - Lusaka - Kinshasa - Brazzaville - Point Noir - Libreville - Douala - Lagos - In-Salah - Alžír - Marseille - Paříž - Mnichov - Praha

Expedice nedosáhla cíle své cesty, protože nebyla rozhodnutím místní vlády vpuštěna na území Gabonu. Část humanitární pomoci museli účastníci výpravy předat zástupcům nemocnice, k nimž patřila dcera Alberta Schweitzera, v gabonském přístavu Libreville na palubě francouzské lodi Generál Mangin, která výpravu převážela z Konga do Nigérie. Přesvědčili se, že zdravotnický materiál, který předem odeslali jinou lodí, je už na místě a slouží v nemocnici svému účelu.^[2]

"Až po mnoha letech totiž vyšlo najevo, že příčinou (nevpuštění do Gabunu) bylo zhoršení vztahů mezi Československem a Gabonem poté, co jeden z vůdců nepodařeného puče získal azyl na československé ambasádě v Nairobi, odkud se pod diplomatickým krytím dostal do emigrace. Československá diplomacie, často jako prodloužená ruka Moskvy, v té době hrála v Africe svoji hru, o níž účastníci expedice neměli ani potuchy."^[1]