Exilová periodika
Exilová periodika jsou tiskoviny, jež jsou vydávány v zahraničí v komunitě lidí, kteří byli deportováni či sami opustili z politických nebo náboženských důvodů svou vlast, nebo jim byl návrat do vlasti odepřen. Exilová periodika jsou svým zaměřením, velikostí nákladu či periodicitou velmi různorodá. Informace, které přinášejí, bývají určeny i pro krajany v hostitelských zemích, ale nezřídka jsou určeny a dopravovány i ke čtenářům ve vlasti. Exilová periodika většinou vycházejí v mateřském jazyce, ale bývají psána i v jazyce hostitelské země. Z hlediska jejich povahy chybí pro celosvětový přehled věrohodné zdroje a informace.
Češi a Slováci
[editovat | editovat zdroj]Exilová periodika Čechů a Slováků se nacházejí na různých místech v různých částech světa. Pro výzkum československého exilu bylo v roce 1993 založeno Centrum pro československá exilová studia při Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, při kterém je budován archiv československého exilu.[1] Předmětem výzkumu Centra jsou i exilová periodika. Krajanskými periodiky českých a slovenských ekonomických vystěhovalců se zprvu zabýval Československý ústav zahraniční, katalog krajanských periodik zpracoval k roku 1938 František Štědonský.[2] Nejstarší krajanský tisk je uložen v Náprstkově muzeu. Exilové i krajanské tiskoviny jsou uloženy pohromadě ve fondech Britské knihovny (v české a slovenské části exilového a krajanského tisku), dále pak v depozitáři Chicagské univerzity, v německém archivu Bohemia i jinde v zahraničí.[3]
Exilová periodika zpřístupnila veřejnosti pražská knihovna Libri prohibiti, jejíž pracovníci tiskoviny trvale dohledávají a zpracovávají pro potřeby čtenářů a badatelů.[4][5] V roce 1999 byla knihovnou vydána stejnojmenná publikace: Exilová periodika. Katalog periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945. Knihu sepsali Lucie Formanová, Jiří Gruntorád a Michal Přibáň. Tento katalog je dostupný online Archivováno 25. 9. 2022 na Wayback Machine. a obsahuje 1086 hesel,[6] ale v roce 2022 se v knihovně nacházelo už 1350 titulů trvale dohledávaných exilových tiskovin.
Exilová periodika 1948–1989
[editovat | editovat zdroj]Mezi nejvýznamnější politická periodika patřící k jednomu názorovému proudu náležela Bohemia, Český boj, Nedělní Hlasatel, Modrá revue, Národní politika, torontské Naše hlasy, Nové obzory, Rozmach, Rozpravy a švýcarský Zpravodaj a ke druhému názorovému proudu náležely Čechoslovák, České slovo, Hlas Československa, Listy, Právo lidu, Skutečnost, Svědectví, Text, Tribuna a Věstník Československé národní rady americké.[7][8][9]
Úspěch měl také australský nadstranický melbournský Hlas domova vydávaný Františkem Váňou, konzervativně republikánský Nedělní Hlasatel Václava Zolmana a Josefa Kučery, sociálnědemokratické Právo lidu Jiřího Loewy i undergroundová umělecká revui Paternoster Zbyňka Benýška.[7][8][9]
Mezi nejkvalitnější časopisy s nadstranickým a kulturním přesahem se řadily Společností pro vědy a umění vydávané Proměny, Rozmluvy Alexandra Tomského i Karlem Vránou a Karlem Skalickým redigované katolické Studie a Nový život redigovaný Františkem Plannerem.[7][8][9]
Jiné národy
[editovat | editovat zdroj]- Ve Slovanské knihovně se nachází sbírka periodik shromážděná Ruským zahraničním historickým archivem.[10][11] Zachycuje v originále i v překladech produkci ruské, ukrajinské a běloruské emigrace z let 1918–1945, která byla vydávána na území Československa.[12][13] Tato sbírka je od roku 2007 zapsána v registru Paměti světa, programu UNESCO.[14]
- Z polských exilových periodik je nejznámější měsíčník Kultura, polsky Kultura (miesięcznik), který vycházel v letech 1947–2000 zprvu v Římě a od roku 1948 v Paříži.[15] V knihovně Libri Prohibiti se nachází (rok 2022) jen 36 titulů polských exilových periodik, což je pouze malý zlomek polské produkce.
- Německá demokratická republika exilová periodika nemá.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Centrum pro československá exilová studia. Katedra historie [online]. Univerzita Palackého v Olomouci, © 2022 [cit. 2022-06-18]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚDRONSKÝ, František: Zahraniční krajanské noviny, časopisy a kalendáře do roku 1938. Praha: Národní knihovna, 1958.
- ↑ https://www.bohemia-online.de/index.php/bohemia/issue/archive
- ↑ Libri prohibiti [online]. Libri prohibiti, Copyright © 2011 – 2022 [cit. 2022-06-16]. Dostupné online.
- ↑ O nás – Libri prohibiti [online]. [cit. 2023-01-31]. Dostupné online.
- ↑ FORMANOVÁ, Lucie; GRUNTORÁD, Jiří; PŘIBÁŇ, Michal. Exilová periodika : katalog periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945. Vyd. 1. vyd. Praha: Libri prohibiti 503 pages s. Dostupné online. ISBN 80-85996-24-3, ISBN 978-80-85996-24-1. OCLC 45422257 Archivováno 25. 9. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ a b c JACH. Exilová periodika 1948–1989. www.ustrcr.cz [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2024-09-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c GRUNTORÁD, Jiří. Exilová periodika po roce 1968 [online]. [cit. 2024-09-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c Scriptum - tituly českých exilových a samizdatových periodik. Moderní-Dějiny.cz [online]. Občanské sdružení PANT, 2012-06-18 [cit. 2024-09-16]. Dostupné online.
- ↑ Sbírka periodik Slovanské knihovny. text.nkp.cz [online]. Národní knihovna České republiky, © 2012 [cit. 2022-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Ruský zahraniční historický archiv – sbírka provozních dokumentů. Speciální sbírky Slovanské knihovny [online]. Slovanská knihovna útvar Národní knihovny České republiky, [1990-] [cit. 2022-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace v Československu 1918-45. Scriptum.cz [online]. 1990-2022 [cit. 2022-06-24]. Dostupné online.
- ↑ RACHŮNKOVÁ, Zdeňka; ŘEHÁKOVÁ, Michaela. Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace v Československu 1918-45. 1. vyd. [s.l.]: Bibliografie Slovanské knihovny, 1996. ISBN 80-7050-246-0.
- ↑ Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day, Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. ISBN 978-92-3-1042-37-9
- ↑ Iwona Hofman (opr.), Kultura paryska. Twórcy, dzieło, recepcja. Wydawnictwo UMCS, 2007, ISBN 978-83-227-2697-6.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ORSÁG, Petr. Média československého exilu v letech 1948–1989 jako součást alternativní veřejné sféry. Olomouc, 2011 [cit. 2022-09-27]. 213 s. Dizertační práce. Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Archivy exilových periodik Archivováno 7. 3. 2023 na Wayback Machine.
