Exekutivní privilegium
Exekutivní privilegium[1] (anglicky Executive privilege) je v právním systému Spojených států amerických pravomoc prezidenta a dalších vrcholných funkcionářů výkonné moci zatajit za určitých okolností informace a materiály před Kongresem, soudy a veřejností.
Právní status[editovat | editovat zdroj]
Zatajit informace je možné, pokud by jejich zveřejnění poškodilo vládní funkce. Toto právo není nijak zakotveno v ústavě. Přestože bylo využíváno již dříve, v právním systému je ukotveno až rozsudkem Nejvyššího soudu v případu United States v. Nixon z roku 1974, který formálně uznal potřebnost výsady zachování důvěrnosti materiálů odvozené od výkonu prezidentovy funkce.[2]
| „ | Prezident a ti, kteří mu asistují, musí mít možnost svobodně zkoumat alternativy v procesu rozhodování a utváření politik, a to způsobem, který by mnozí nebyli ochotni vyjádřit jinak než soukromě. To jsou úvahy ospravedlňující předpokládané privilegium pro prezidentskou komunikaci. Toto privilegium je zásadní pro fungování vlády a je neoddělitelně zakořeněno v oddělení moci podle ústavy. | “ |
| — Nejvyšší soud Spojených států amerických, 24. července 1974[3] | ||
Příklady[editovat | editovat zdroj]
- Již první prezident George Washington se rozhodl ve veřejném zájmu zatajit neúspěch vojenské expedice proti indiánským obyvatelům v listopadu 1791[4]
- V roce 1833 prezident Andrew Jackson uplatnil toto právo, když odmítl senátoru Henrymu Clayovi předložit dokumenty o federálních vkladech v Druhé bance Spojených států
- V letech 1954-1960 Dwight Eisenhower v několika desítkách případů zatajil informace o výsleších v období mccarthismu.[2]
- V roce 2022 se bývalý poradce Donalda Trumpa Steve Bannon odvolával na exekutivní privilegium ve snaze mařit vyšetřování.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Executive privilege na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Začíná soud s bývalým Trumpovým poradcem Bannonem kvůli pohrdání Kongresem. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-07-18 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ a b JANOUŠKOVÁ, Johana. Executive privilege v politickém systému USA. Praha, 2016 [cit. 2024-03-05]. Bakalářská. Univerzita Karlova - Fakulta sociálních věd. Vedoucí práce PhDr. Věra Kotábová. Dostupné online.
- ↑ UNITED STATES v. NIXON, 418 U.S. 683 (1974) [online]. Thomson Reuters [cit. 2024-03-12]. Dostupné online.
- ↑ SEDLÁK, Roman. Imperiální prezidentství v USA. Praha, 2013 [cit. 2024-03-14]. Diplomová práce. Univerzita Karlova - Fakulta sociálních věd. Vedoucí práce PhDr. Věra Kotábová. Dostupné online.
