Evangelický kostel (Olomouc)
| Kostel Českobratrské církve evangelické v Olomouci | |
|---|---|
.jpg) Kostel Českobratrské církve evangelické v Olomouci | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°35′48,03″ s. š., 17°16′1,09″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | Českobratrská církev evangelická |
| Provincie | Moravskoslezský seniorát |
| Farnost | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Olomouci |
| Status | Kostel |
| Současný majitel | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Olomouci |
| Datum posvěcení | 4. července 1920 |
| Architektonický popis | |
| Typ stavby | kostel |
| Výstavba | 1914–1920 |
| Další informace | |
| Adresa | Českobratrská církev evangelická – Farní sbor Olomouc Blahoslavova 916/1 779 00 Olomouc |
| Ulice | Blahoslavova |
| Oficiální web | http://olomouc.evangnet.cz/ |
| Kód památky | 105535 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Evangelický kostel v Olomouci je sakrální stavba místního sboru Českobratrské církve evangelické v Husově ulici na břehu řeky Moravy. Od roku 2015 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Na počátku 20. století byla v místech současného kostela vybudována provizorní modlitebna, kterou od 8. listopadu 1903 využíval zdejší reformovaný sbor. Jednalo se o podélnou dvoupodlažní budovu v novogotickém stylu podle návrhu olomouckého stavebního inženýra Cyrilla Knoba. [1]Tehdy se ulice Husova nazývala Maršálova. Postupem let se sbor stal farním a plánoval dostavbu využívaného objektu o větší bohoslužebný sál, který měl dostat název „Husova Betlémská kaple“. Na návrh architekta Emila Edgara nechal evangelický sbor vypracovat projekt nového kostela od německého architekta Otto Kuhlmanna z Charlottenburgu, který dříve projektoval i evangelické kostely v Přerově a Roudnici nad Labem. Jeho návrh kostela v Táboře zůstal nerealizován. Dle zadání se měl styl stavby odlišovat od Červeného kostela, který patřil zdejší německé evangelické obci. Objekt měl být otevřen ve výroční rok 1915 připomínající Husovo upálení v Kostnici (1415).[2]
Stavitel Jan Komrska začal budovu stavět 6. července 1914 a následně 27. září byl položen základní kámen nového bohoslužebného sálu. Původní představy ovšem změnil začátek první světové války, což v listopadu 1914 zapříčinilo pozastavení budování stavby, neboť většina mladých členů sboru spolu se stavitelem musela rukovat do armády.[2][3]
Během nucené válečné pauzy navíc došlo na staveništi ke škodám, kdy například shnilo dřevěné lešení, a proto po skončení války (1918) začaly ještě v závěru toho roku práce na stabilizaci staveniště. Po jejich provedení se dále pokračovalo se stavbou, na kterou finančně přispěly dary příznivců sboru a také sbírka synodního výboru. Slavnost otevření se konala 4. července 1920 na den památky Mistra Jana Husa za účasti mnoha hostů z celé vlasti i delegace metodistické církve z USA.[3]
Po dvou letech (1922) pak ještě proběhla další úprava, během níž byla původní modlitebna propojena s novou (dva roky starou) Husovou síní.[2] V roce 1928 byly zakoupeny varhany. Dalšími opravami prošla stavba roku 1939, kdy za částku 58 000 K došlo ke zvětšení bohoslužebného sálu o dalších osmdesát míst na celkovou kapacitu 200 míst k sezení. Poté opravy probíhaly mezi lety 1977 a 1985.[2] V roce 1977 byla opravena fasáda celého objektu, pořízeny nové věžní hodiny a zavěšen zvon ze zrušeného Červeného kostela.[3] V letech 1987–1988 byla provedena úprava interiéru kostelního sálu, při níž byly z obou stran instalovány dřevěné stěny s velkými vitrážemi a na čelní stěně umělecké dílo olomouckého výtvarníka Pavla Herynka. Byly pořízeny nové lavice a osm lustrů, které zhotovil podnik Umělecká řemesla Brno. Po povodni v roce 1997, během níž bylo přízemí zaplaveno do výše 40 cm, byl opraven interiér spodních sálů.[3] Roku 2023 započala rekonstrukce kostela.[4]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Budova kostela je modernistická, ke které během let 1914–1920 přibyla příčně orientovaná novostavba bohoslužebného sálu, který má v zadní části umístěnu čtyřbokou věž. Stavba tak má půdorys písmene „L“ a vedle bohoslužebného Husova sálu se v ní nachází i další menší sborové místnosti spolu s bytem faráře.
Jednoduchá úprava interiéru bohoslužebného sálu odpovídá tradicím evangelické církve. Od 4. července 1965 jsou v Husově sálu umístěny nové varhany k doprovodu sborového zpěvu či koncertům.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-09-12]. Identifikátor záznamu 682627833 : kostel Českobratrské církve evangelické. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska. Redakce Michal Plzák. 1. vyd. Praha: Kalich, 2009. 561 s. ISBN 978-80-7017-129-5. Heslo Reformovaný/českobratrský evangelický sbor, s. 327.
- ↑ a b c d BARTUŠEK, Jan; POJSL, Miroslav. Evangelické kostely. Olomouc. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 2006. S. 20–27.
- ↑ Rekonstrukce kostela na náplavce započala : Olomoucký Report
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu evangelický kostel v Olomouci na Wikimedia Commons
